Invaze Ruska na Ukrajinu v Evropě dramaticky ovlivnila dostupnost plynu a jeho cenu. Proto se řada států Evropské unie začíná navracet k jaderné energetice. Francie se vrátila k budování energetického mixu postaveného na jaderných a obnovitelných zdrojích. Nové bloky chtějí stavět Polsko, Nizozemsko, Švédsko, Česko a i další státy.
Dokonce i Německo, které si vytvořilo extrémní závislost na ruském plynu, nakonec odložilo odstavení svých posledních tří jaderných reaktorů do dubna 2023, aby překonalo nastupující zimní období na přelomu roku.
V Evropě se objevila ještě jedna významná tendence, a to prodlužovat provozování jaderných zdrojů. Ukazuje se, že některé typy reaktorů mohou být při odpovídající péči provozovány i šedesát a pravděpodobně i více let. Kritický je v tomto případě stav reaktorové nádoby, všechny ostatní komponenty se dají vyměnit.
Řada zemí ale namísto jaderné energetiky volí jiné způsoby, jak získat nezávislost na fosilních zdrojích z Ruska. Pořizují LNG terminály, rozšiřují ty stávající, zrychlují výstavbu obnovitelných zdrojů a hledají způsoby, jak srazit spotřebu elektřiny.
Přehled postupů, jak země Evropské unie reagují na energetickou krizi a výpadek dodávek ruského plynu, nedávno zpracoval ve své analýze evropský think-tank Bruegel. Zatímco seznam chystaných projektů v oblasti dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) je hodně dlouhý, přehled jaderných projektů je podstatně kratší. Nových bloků by však mohlo v Evropě vzniknout přes dvacet. Evropská jaderná velmoc Francie plánuje stavbu šesti nových bloků a prodloužení životnosti těch starších. Dva nové bloky zvažuje Nizozemsko a Švédsko, Polsko jich chystá dokonce hned šest.
Finsko
O této severské zemi se mluví hlavně v souvislosti s bolestivě dlouhou a nákladnou výstavbou třetího bloku elektrárny Olkiluoto či se zrušenou zakázkou na nový blok, který měl stavět ruský Rosatom. Největší finská elektrárenská společnost Fortum, jež nebyla do dvou zmíněných projektů zapojena, v pondělí 17. října oznámila záměr výstavby jaderných bloků různých velikostí na území Finska a Švédska. Zatím je vše v prvotní fázi úvah, teprve začne práce na studii proveditelnosti.
Francie
Prezident Emmanuel Macron zveřejnil svůj ambiciózní plán na restart francouzské jaderné energetiky již 10. února, tedy dva týdny před ruským útokem na Ukrajinu (a také před prezidentskými volbami, v nichž Macron obhájil mandát). Macron přislíbil výstavbu až 14 nových reaktorů do roku 2050, první má být hotový v roce 2035.
Státem kontrolovaná energetická skupina EDF v říjnu uvedla, že jako první chce začít stavět nový blok elektrárny Penly, a to nejpozději v květnu 2027. Hotový by mohl být v roce 2035. EDF chce vsadit na reaktory nového typu EPR2, které mají být spolehlivější než problémové reaktory EPR (stačí připomenout předražené a opožděné projekty Olkiluoto 3 a Flamanville 3).
Nizozemsko
V Nizozemsku se o výstavbě nového bloku hovoří od nástupu současné vládní koalice, tedy od loňského prosince. Cílem je snížit emise a závislost na uhelných a plynových elektrárnách. Konkrétnější plán vláda premiéra Marka Rutteho zveřejnila letos v červnu. V plánu jsou dva velké bloky, které mají vyrůst vedle dnes jediné nizozemské jaderné elektrárny Borssele. Vláda vyčlenila 5 miliard eur na přípravu a první etapu výstavby. Následovat má hledání partnerů, kteří by se podíleli na výstavbě a provozu nových bloků.
Polsko
Strategie polské vlády hovoří o výstavbě šesti velkých bloků o celkovém výkonu až 10 tisíc megawattů do roku 2040. Podobně jako v Česku je i zde ve hře americký Westinghouse, francouzská EDF/Framatome a korejské KHNP. Letos nabral výběr dodavatele na rychlosti, a objevily se dokonce i cifry, za kolik je který uchazeč schopen nové bloky postavit.
Další zájemci mluví o pořízení menších modulárních reaktorů. Těžební podnik KGHM Polska Miedź už v únoru ve Washingtonu podepsal s americkým startupem NuScale Power smlouvu o dodávce technologie. V první fázi by zvažovaná elektrárna měla mít čtyři bloky po 77 MW, do budoucna by se mohla rozšířit na dvanáct malých modulárních reaktorů (SMR). První fáze může být v provozu již v roce 2029.
Druhý zájemce sází na větší reaktory, a sice 300megawattové BWRX-300 od GE Hitachi. Tímto druhým uchazečem je Orlen Synthos Green Energy, společný podnik chemičky Synthos a zpracovatele ropy PKN Orlen. Hlavním tahounem zájmu o jadernou energii je vlastník Synthosu, miliardář Michał Sołowow. Také tady se hovoří o spuštění v roce 2029.
Švédsko
Nová středopravicová vláda, která nastoupila v polovině října, oznámila odklon od cíle „stoprocentně obnovitelná energetika“ k novému: švédská energetika má být stoprocentně nízkoemisní. Vedle úvah o restartu nedávno odstavených jaderných bloků Ringhals 1 a 2 vyzvala nová vláda státní elektrárenskou společnost Vattenfall, aby „okamžitě začala plánovat nové reaktory v Ringhalsu nebo jiných vhodných lokalitách.“
Samotný Vattenfall již v červnu, tedy ještě za vlády protijaderných sociálních demokratů, zmínil možnost výstavby menších reaktorů v lokalitě Ringhals. Během příštích dvou let vypracuje studie, zda se takový záměr vyplatí. Menší reaktory chce stavět také místní startup Kärnfull Next. Ten se letos v březnu dohodl na spolupráci s americko-japonským konsorciem GE Hitachi, které nabízí varné reaktory o výkonu 300 megawattů.
Belgie a Velká Británie
Prodloužení životnosti dvou reaktorů o deset let oznámila i Belgie. Dohodla se na tom s francouzskou společností Engie. Belgie kvůli válce na Ukrajině odvolala svůj plán skoncovat s jádrem do roku 2025 a spoléhat se více na zemní plyn. Životnost bloků Doel 4 a Tihange 3 uvedených do provozu v roce 1985 měla vypršet za dva roky, nakonec ale budou po úpravách v listopadu 2026 znovu nastartovány.
Na jádro se bude spoléhat i Velká Británie. Expremiér Boris Johnson předloni avizoval záměr postavit v příštích osmi letech osm nových reaktorů. Nová vláda Rishiho Sunaka navíc přehodnotila přístup k probíhající dostavbě elektrárny Sizewell v hrabství Suffolk na východě Anglie a koncem loňského roku se rozhodla do projektu vstoupit a z poloviny ho financovat.
Německo a Rakousko
Protijadernými zeměmi nadále zůstávají Německo i Rakousko, i když v Německu nakonec kvůli energetické krizi odložili odstavení posledních jaderných bloků z konce loňského roku na duben. Ministr dopravy Volker Wissing ještě navrhl vytvoření výboru, který by otázku prodloužení chodu elektráren přezkoumal. Jeho strana svobodných (FDP) spolu s opoziční CDU/ CSU navrhuje udržet reaktory v chodu ještě dva roky. Budoucnost jaderných technologií V současné době se rýsují tři základní směry dalšího technického vývoje v oblasti jaderné energetiky. Jedná se řadu různých připravovaných technických koncepcí, které jsou souhrnně označovány jako projekty 4. generace, dále vývoj malých modulárních reaktorů a v delším časovém horizontu i využití jaderné fúze.
|
