Ve hře je i druhá česká gigafactory. Továrnu na baterky nechce stavět jen Volkswagen | E15.cz

Ve hře je i druhá česká gigafactory. Továrnu na baterky nechce stavět jen Volkswagen

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Gigafactory, investice za desítky miliard korun, by nakonec v Česku nemusela vzniknout jen jedna, ale rovnou dvě. Informace zdrojů blízkých vyjednávání ministerstva průmyslu a obchodu s investory nepřímo potvrdil deníku E15 i sám šéf úřadu Karel Havlíček (za ANO): „Mohu říci, že nejednáme pouze s Volkswagenem, chceme být absolutně otevření, fér a transparentní vůči všem zájemcům,“ uvedl. „Nemůžeme vyloučit, že by tady vznikla i druhá gigafactory, byť by to samozřejmě bylo investičně náročné.“

Zájem o druhou továrnu je podle zdroje blízkého vyjednávání jak na straně potenciálních investorů, tak na straně poptávajících po bateriích. „S nárůstem počtu elektromobilů bude potřeba i mohutnější výroba baterií,“ tvrdí zdroj deníku E15 s tím, že pokud by bylo gigatováren skutečně více, vznikly by pravděpodobně s časovým rozestupem, nikoliv najednou.

Lidé z automotive se přitom domnívají, že počet odborníků je v Česku nedostatečný i pro jednu gigafactory. Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl například upozorňuje, že jejich počet by bylo oproti současnému stavu potřeba minimálně zdesetinásobit. 

Stejně to vidí i škodovácký odborový předák Jaroslav Povšík. „Z patrně dvou až tří tisíc pracovních míst, jejichž vznik by gigafactory umožnila, by na odborníky s nejvyšší kvalifikací připadlo až 350 pozic,” domnívá se s ohledem na dosavadní praxi v podobných továrnách Povšík. Zároveň očekává, že tuzemský trh je schopen vygenerovat nanejvýš zhruba 150 takovýchto kvalifikovaných pracovníků.

Zdroj blízký vyjednávání ohledně gigafactory v Česku tento problém jako limitující ale nevnímá. „Polsko a Maďarsko je na tom v tomto ohledu stejně a nezaregistroval jsem, že by pro ně tato otázka byla nějak klíčová,“ dodal na dotazy týkající se počtu odborníků v zemi. V Polsku přitom stojí dosud největší gigatovárna v Evropě, které chystá další rozšíření. V Maďarsku už se zase staví druhá „baterkárna“.

Gigafactory Volkswagen v Česku - pozitiva a negativa

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ovšem připouští, že v regionu, kde by gigafactory stála, by se s přípravou pracovníků muselo začít s předstihem. „Musí se to řešit s místními středními a vysokými školami včetně učňovských středisek. Jen v takovém případě dokážeme vychovat generaci pracovníků pro gigafactory včas, tedy během pár let,“ uvedl Havlíček.

K rozluštění české tajenky navíc stále chybí dostatek klíčových informací. Stále například není jasné, jak velká továrna by v Česku byla. Rozhodující bude, kdo by ji stavěl, kvůli citlivosti zakázky desetiletí však nikdo nechce favorita ani naznačovat. 

Dlouhodobě se ale mluví o tom, že u jedné z továren by měla být jedním z klíčových partnerů Škoda Auto, respektive její mateřský koncern Volkswagen. „Je pravda, že se tento scénář kvůli přechodu na elektromobily nabízí, protože je jasné, že ty baterie budou automobilky potřebovat,“ řekl na toto téma například Jaroslav Rokos, spolumajitel Sokolovské uhelné, která by ráda pro gigafactory zpracovávala lithium. Kvůli gigafactory má do Česka podle škodováckých odborů v létě přijet dokonce nejmocnější muž koncernu Volkswagen Herbert Diess. Řešit má například její potenciální lokalitu.

Zapojení německého koncernu do celé situace se zdá reálné i kvůli veřejně proklamovaným plánům automobilky z letošního jara. Volkswagen tehdy oznámil plány na postavení šesti továren na baterie v Evropě, a to do roku 2030. Každá z nich by měla mít kapacitu 40 gigawatthodin baterií ročně. Zatím Volkswagen rozhodl pouze o dvou lokalitách – V Německu a ve Švédsku – pro čtyři z nich se tedy stále hledá vhodné umístění.

Ať už automobilka bude partnerem nové gigatovárny, nebo ne, stále schází rozluštit, kdo bude výrobu technologicky řídit. Největším favoritem byl dosud korejský obr LG Chem. Byť patří k největším hráčům v oboru, zakázku nemá vůbec jistou. Ve střední Evropě staví například další korejský výrobce Samsung a hlavně čínské značky jako CATL nebo Svolt. Volkswagen také nedávno získal podíl ve výrobci baterií Gotion, kterého lze podle zdroje deníku E15 považovat za dalšího z technologických partnerů potenciálního závodu.

Do jaké míry tuzemští vyjednavači neodkrývají karty pouze z toho důvodu, aby s investory vyjednali co nejlepší podmínky pro českou stranu, se lze jen dohadovat. Je ale zřejmé, že vláda ANO musí do voleb výstavbu minimálně jedné velké továrny ohlásit, jinak by to byl pro ni jednoznačný neúspěch. O české gigafactory se totiž mluví již dlouho, většina zemí Visegrádské čtyřky je ale minimálně v plánech na výstavbu gigafactory mnohem dál.

Do roku 2024 mají na území V4 stát čtyři gigatovárny. Samsung už vyrábí v Maďarsku a ve stejné zemi továrnu na baterie staví i jeho jihokorejský konkurent SK Inovation. V Polsku, kde stojí dosud největší gigatovárna v Evropě vůbec, vyrábí další jihokorejská značka LG Chem, která chce tamní produkci ještě znásobit. Do roku 2024 chce vyrábět až zhruba 65 gigawatthodin baterií ročně. 

A stranou nezůstávají ani domácí společnosti. Slovenská Inobat Auto, v němž má podíl i tuzemský ČEZ, chce výstavbu své gigatovárny dokončit do roku 2024. Vyrábět pak chce vlastní baterie s roční produkci zhruba deset gigawathodin.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah