Gigafactory by nestačil český trh práce. Potřebuje experty z ciziny | E15.cz

Česko gigafactory chce, ale nemá na to odborníky. Šéfovat by museli Němci

Jiří Liebreich

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Středoevropské závody v lákání investorů do bateriového byznysu vrcholí. Po gigafactory, obří továrně produkující baterie do elektromobilů, touží i Česko. Zda vláda přesvědčí Volkswagen a další potenciální investory, se rozhodne ve druhém letošním pololetí. Už nyní je ale jasné, že český pracovní trh by nenasytil ani jednu gigafactory a řadu klíčových pozic by obsadili kvalifikovaní zahraniční odborníci. „Baterkárny“ by nicméně daly práci mnoho lidem z uhelných regionů, kterým zřejmě hrozí ztráta zaměstnání.

„Zapotřebí bude obsadit tisíce pracovních míst, špičkových odborníků může ale Česko nabídnout jen jednotky. Lidské zdroje pouze z Česka by nestačily ani pro jednu gigafactory,“ upozorňuje výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Experti, kteří by se mohli podílet na výrobě baterií, se dnes pohybují z velké části na vysokých školách.

„Vytvořit správné podmínky z hlediska pobídek a zajištění pracovníků je obrovská potíž. Pořád je to nové téma, ve kterém potřebujeme lidi odborně vzdělávat. Vznikne nová ekonomika, může Česko znovu nastartovat,“ dodává Petzl. Sdružení, které zastupuje, dává vládě poradní hlas v otázce vzniku gigafactory v Česku.

Nedostatek volných sil na trhu práce patří k největším problémům české ekonomiky, která má více volných pozic než nezaměstnaných. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by se měl tento stav v brzké době změnit. O to náročnější by bylo naplnit gigafactory primárně českými pracovníky.

„Kromě složitých povolovacích procesů bude problémem i nutnost najít na vyčerpaném trhu práce několik tisíc zaměstnanců. Primárně bude samozřejmě nutné dát příležitost domácím zaměstnancům, dále pak snížit nároky na pracovní sílu maximální automatizací a robotizací provozů. A pokud to bude třeba, dovézt vhodné pracovníky ze zahraničí,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Z patrně dvou až tří tisíc pracovních míst, jejichž vznik by gigafactory umožnila, by na odborníky s nejvyšší kvalifikací připadlo až 350 pozic, domnívá se s ohledem na dosavadní praxi v podobných továrnách odborový předák Jaroslav Povšík, jenž se účastní jednání v rámci Škoda Auto.

„Předpokládám, že by tuzemský trh práce byl schopen vygenerovat sto, nanejvýš 150 odborníků na tuto oblast. Zbylých dvě stě by muselo přijít ze zahraničí,“ uvádí Povšík. „Byla by to pro ně lákavá výzva v nově vznikajícím byznysu, navíc dobře zaplacená,“ dodává odborář.

Experti na klíčových pozicích v oblasti výroby baterií si mohou měsíčně vydělat výrazně přes dvě stě tisíc korun a získat několikamilionové roční bonusy, tvrdí Povšík. „Pokud by továrnu stavěl Volkswagen, využil by synergie v rámci svých nemalých personálních kapacit. Továrnu by řídili z velké části Němci,“ je přesvědčen.

Gigafactory Volkswagen: Co může Česku přinést?

Gigafactory Volkswagen v Česku - pozitiva a negativa
Gigafactory Volkswagen v Česku - pozitiva a negativa

Toho, že trh nepřekypuje nezaměstnanými experty na baterie, si je dobře vědoma i Škoda Auto. Dostatek personálních kapacit si chce proto zajistit masivními investicemi. Do rozpočtu na vzdělávání zaměstnanců určila téměř půl miliardy eur, které investuje od příštího roku do roku 2030.

„Pokud by továrna vznikla, trvalo by to několik let, během kterých by probíhal dlouhodobý nábor. Významnou roli by představovaly rekvalifikace, umožnily by zaměstnání spousty lidí z uhelných regionů, které projdou transformací. Management gigafactory by tvořili Češi i cizinci,“ říká člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. 

„Bude to vyžadovat ochotu lidí se rekvalifikovat,“ upozorňuje Špicar a připomíná, že podobnými strukturálními změnami ekonomik jako Česko prochází i další státy v západní Evropě, které pracovníkům z dotčených sektorů s rekvalifikací pomáhají – a stejně tak zaměstnavatelé.

Ještě složitější úkol je najít kvalifikované odborníky do vývoje baterií. Právě v této oblasti má nejen Česko, ale celá Evropa vážné personální nedostatky, varuje Vu Nguyen Hong, vedoucí chemické metalurgie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

„Personální kapacity by na vývoj nových baterií nestačily, to je největší problém. Máme jen několik kvalitních, ale menších pracovišť, která se touto problematikou zabývají. K převedení jejich zkoumání do praxe je ale velmi daleko,“ popisuje Nguyen a připomíná, že vývoj baterie zabere minimálně pět let.

Baterie do elektromobilů zatím vznikají převážně v Asii, odkud je evropské automobilky ve velkém dovážejí. V příštích letech si chtějí klíčový komponent zajišťovat samy. Naposledy oznámila nově uzavřené partnerství francouzská automobilka Renault, jež spojila síly s čínskou firmou Envision AESC a francouzským startupem Verkor. Společně budou na severu Francie vyrábět baterie do elektromobilů, uvedla agentura Reuters.

Závod má do roku 2030 zaměstnat na 2500 lidí, Envision by měl investovat asi 51 miliard korun. Renault zároveň oznámil, že sloučí tři své závody na severu Francie do jednoho, který bude nejpozději v roce 2025 vyrábět na čtyři sta tisíc elektromobilů ročně. Závody dnes zaměstnávají asi pět tisíc lidí, jejich přeměna má vytvořit dalších sedm set míst. S firmou Verkor chce Renault baterie také vyvíjet.

Podobných spojenectví nyní vzniká v Evropě mnohem více. Volvo například plánuje založení společného podniku na výrobu baterií se švédským zhotovitelem baterek Northvolt. Do společných aktivit s Northvoltem už dříve investoval v přepočtu 23 miliard korun Volkswagen.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah