Evropské velkoobchodní ceny energií navzdory množícím se nepříznivým zprávám o problémech s dodávkami udržují klesající trend. Roční kontrakt na dodávku silové elektřiny na německé energetické burze klíčové pro středoevropský region stál v úterý dopoledne nejméně od posledního týdne v září. Na vnitrodenním trhu vyšla jedna megawatthodina na 104 eur, přibližně 2600 korun, což je zhruba o třetinu méně než v říjnu. Obdobně zlevňuje plyn.
Zprávy o přesměrování toku plynu v plynovodu Jamal, prasklém potrubí v Bulharsku i o přerušení přepravy plynu z Alžírska by za normálních okolností vyvolaly na trhu s plynem bouři. Přesto na trhu s energiemi nastala jen korekce a návrat na páteční hodnoty. Analytici to vysvětlují tím, že energetická krize alespoň na velkoobchodním trhu má už vrchol za sebou.
Cena plynu na nejsledovanější evropské burze v Rotterdamu přes den výrazně kolísá, ale při odhlédnutí od špiček postupně klesá. Na rozdíl od elektřiny se u plynu sleduje spíše měsíční kontrakt. Ten oproti říjnovému maximu odepsal zhruba 40 procent, a prosincové dodávky tak vycházejí na zhruba 70 eur za megawatthodinu.
Proč rostou ceny energií?
Ceny by přitom podle analytiků mohly klesat dál. Naznačuje to i chování obchodníků, kteří časově vzdálenější kontrakty nakupují levněji. Například elektřinu na německé burze na celý příští duben pořizují za 98 eur za megawatthodinu.
Na celý rok 2023 se na stejné burze elektřina prodává ještě levněji, a to za 83 eur za megawatthodinu. Měsíční dodávku plynu na stejné období na nizozemské burze dnes obchodníci nakupují za 43 eur, což je o další třetinu méně, než byla cena prosincového kontraktu.
Klíčové podle analytiků bude, zda ruský prezident Vladimir Putin dodrží slib a od 8. listopadu výrazně zvýší dodávky plynu do Evropy. Do té doby Rusko údajně naplní vlastní zásobníky. Pokud skutečně zvýší svůj vývoz do Evropy, ceny už se na nová maxima nedostanou, míní odborníci.
Vladimír Štěpán, energetický expert společnosti ENAS, se domnívá, že k uvedenému datu by z trhu mohla zmizet nervozita, která vede k vysoké cenové volatilitě. Navíc věří, že ceny bude tlačit dolů i rostoucí pravděpodobnost otevření druhé větve plynovodu Nord Stream 2.
„Evropa nutně potřebuje zvýšení ruských dodávek, takže nemyslím, že má na vybranou. Kritici projektu, jako jsou například němečtí Zelení, to dobře vědí,“ říká Štěpán s tím, že jen oznámení o uvedení plynovodu do provozu by cenu plynu tlačilo dolů.
Gazprom chce plynovod začít využívat sice ještě do konce roku, vzhledem k náročně certifikaci je však tento termín podle analytiků nepravděpodobný. Očekávají, že plynovod bude spuštěn nejdříve v prvním čtvrtletí příštího roku, a proto jeho uvedení do provozu nebude mít faktický, ale pouze psychologický vliv na zvládnutí klíčové zimní sezony.
Gazprom už se na vyšší dodávky údajně připravuje. V říjnu vytěžil 44,5 miliardy metrů krychlových plynu, což je nejvyšší měsíční hodnota od roku 2013. Celkově Rusko v říjnu vyprodukovalo 66 miliard kubíků oproti 61 miliardám v září.
Přestože vývoz Gazpromu do západní Evropy, Číny a do Turecka za leden až říjen vzrostl meziročně o deset procent na 159 miliard metrů krychlových, evropské zásobníky nejsou zdaleka tak plné jako v předešlých letech. Například ty německé dosahují 71 procent své kapacity oproti 94 procentům v loňském roce touto dobou. Odborníci spatřují příčinu v překotném obnovení poptávky po pandemii a někteří i v nižší výrobě elektřiny z větrných parků.
