Uplácela Škoda JS ukrajinského politika? Vyšetřování se vleče, brzy má ale nastat průlom
Korupční kauza, do které je zapletena i plzeňská Škoda JS, se významně protáhla. Zda případ vyústí v konkrétní obvinění má být jasné do konce léta. Aféra údajného uplácení bývalého ukrajinského politika a předsedy parlamentní energetické komise Mykoly Martyněnka plzeňskou firmou však měla být podle proklamací Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny rozklíčována již loni na podzim. Možné korupční jednání Škody JS stále prověřuje i české Vrchní státní zastupitelství. Firma si údajně měla chtít úplatkářstvím pomoci k významným zakázkám na Ukrajině.
Ředitel Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny Artem Sytnik přitom podle ukrajinských médií omlouvá své zpoždění v případu tím, že ještě nedostal všechny odpovědi na otázky od příslušných zahraničních institucí, jež Martyněnka také vyšetřují. Jednou z nich je i české Vrchní státní zastupitelství. Vyšetřování kauzy se ujalo začátkem roku 2016.
„V daném případě nadále probíhá prověřování. Další informace nelze v současné době s ohledem na účel trestního řízení poskytovat," sdělil k případu státní zástupce Ondřej Trčka.
Možnou korupci začaly původně už v roce 2014 vyšetřovat také švýcarské úřady, podle nichž česká firma posílala Martyněnkovi peníze prostřednictvím panamské společnosti Bradcrest Investment, jejímž měl být Martyněnko skrytým vlastníkem.
Sám tehdejší generální ředitel Škody JS Miroslav Fiala poté přiznal, že peníze na účet panamské společnosti podnik skutečně poslal, jednalo se však údajně o odměnu společnosti Bradcrest Investment za poskytnutí poradenských služeb.
Na účtech této společnosti podle švýcarské justice celkem skončilo 30 milionů švýcarských franků, připomněl portál Neovlivní.cz. Švýcarská prokuratura poté požádala českou stranu o poskytnutí příslušných firemních dokumentů, které byly následně zabaveny v rámci razie v sídle české společnosti.
Od první razie v roce 2014 však podle informací tiskového mluvčího Škody JS Jana Stolára k žádnému dalšímu vyšetřování v sídle společnosti nedošlo. „U nás byli jen tehdy na vyžádání švýcarské strany a nic dalšího se od té doby nedělo,“ říká Stolár. Možné porušení zákona již dříve firma odmítla.
Kromě Ukrajiny, České republiky a Švýcarska se o Martyněnkovy aktivity zajímá i Rakousko, Lotyšsko, Kazachstán a Uzbekistán. Celý případ, v němž zdaleka nefiguruje jen Škoda JS, se však prý podle Sytnikových slov snad blíží do finiše a k soudu by mohl poputovat do konce léta.
Plzeňská společnost Škoda JS, kterou ovládá ruská strojírenská skupina OMZ, se zabývá výrobou zařízení pro jaderné elektrárny a v roce 2013 prováděla dodávky třem ukrajinským jaderným elektrárnám. Martyněnko se několikrát bránil tvrzením, že celá kauza je ruskou provokací.
| Martyněnko byl blízkým poradcem ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka, který měl představovat novou ukrajinskou protikorupční sílu. V dubnu 2016 ale na post předsedy vlády rezignoval. Sám Martyněnko, který byl poslancem Lidové fronty, se svých politických funkcí vzdal teprve před půl rokem. |
