Stavební práce se od vypuknutí války na Ukrajině masivně prodražují. Firmy pracující na státních zakázkách proto jednají s ministerstvem dopravy, aby jim proplatilo část vícenákladů vzniklých v důsledku války. Konkrétně se to týká kontraktů realizovaných po zahájení ruské invaze, u kterých nebyly inflační doložky. Citelně se prodražují například opravy dálnice D1, ale i první významný dopravní PPP projekt – stavba úseku dálnice D4. Pokud by stát firmám zpětně proplatil zhruba polovinu vícenákladů, což rezort dopravy považuje za „racionální“, lze předpokládat, že by výdaje státu dosáhly miliardových částek.
Většinou jde o smlouvy firem se dvěma největšími státními investory, tedy s Ředitelstvím silnic a dálnic a Správou železnic. Za stavbaře jedná s ministerstvem dopravy Sdružení pro výstavbu silnic. „Kolik by firmy dostaly a kolik stát zaplatí, zatím nevíme. Držíme se v šachu, protože metodika se stále ještě projednává. Kdyby ne, tak už by se řada staveb buď pozastavila, nebo mířila k právní bitvě,“ říká jednatel sdružení Petr Svoboda.
Rezort podle něj požaduje částečnou spoluúčast firem na proplácení vícenákladů. Původně chtěl kompenzovat neočekávatelné náklady u zakázek nad padesát milionů korun, nyní počítá s limitem nad šest milionů korun, uvedl Svoboda. Takových kontraktů nyní eviduje ministerstvo dopravy zhruba pět set. Konečná podoba výpočtu vícenákladů by se měla odvíjet mimo jiné od růstu cen asfaltové směsi, oceli, kameniva, svodidel a dalších položek.
„Doufám, že do konce roku budeme vědět, zda a v jaké podobě návrh projde vládou. Pokud kompenzace dostaneme, tak až příští rok,“ dodává Svoboda. Firmy kritizují, že zatímco v Česku jsou jednání komplikovaná a zdlouhavá, například v Německu, Polsku nebo na Slovensku se již měly vlády s firmami na obdobných kompenzacích dohodnout.
Ministerstvo deníku E15 potvrdilo, že se zhotoviteli jedná o metodice, kterou by bylo možné řešit kompenzace zvýšených nákladů na pořízení konkrétních materiálů, u nichž došlo k nepředvídatelnému nárůstu cen v porovnání s letošním únorem. „O výši kompenzace ještě není rozhodnuto, ale rozdělení uznaných zvýšených nákladů na polovinu se nám jeví jako racionální,“ uvádí mluvčí ministerstva František Jemelka.
Na kolik kompenzace státní kasu vyjdou, ministerstvo neví. „Konečné částky nelze v tuto chvíli stanovit vzhledem k tomu, že neznáme vývoj cen ve zbytku roku, a také proto, že není rozhodnuto o výši kompenzací. Ukončení jednání se zhotoviteli předpokládáme do konce tohoto měsíce,“ dodává Jemelka.
Jedna z největších firem českého stavebního trhu Vinci Construction CS, kam patří například Eurovia, má inflačními doložkami ochráněnu jen asi polovinu smluv se státními zadavateli v oblasti dopravních staveb. Generální ředitel české odnože francouzského kolosu Vinci Martin Borovka deníku E15 sdělil, že vícenáklady jeho firmy činí zhruba osm set milionů.
Mezi prodražující se stavby, které firma nemá ochráněné inflačními doložkami, patří opravy dálnice D1 nebo stavba dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem sjednaná jako první významný dopravní PPP projekt českého státu v hodnotě 16,5 miliardy.
„U D1 jsme počítali s cenou plynu 110 eur za megawatthodinu, dnes nás stojí asi 200 eur. To jsou obrovské peníze,“ říká Borovka. „D4 zatím stavíme. Prostavěli jsme necelou pětinu sumy určenou na projekt, v řádu stamilionů. Nemůžeme se tvářit, že všechny vícenáklady nahrneme na stát. Ten se ale nemůže chovat macešsky. Když jsme ve společném průšvihu, tak by přinejmenším polovina vícenákladů měla být státem uhrazena. To by bylo férové,“ tvrdí Borovka.
V takovém případě by státní kompenzace jen jeho firmě činily stovky milionů. Firmy jednají i s obcemi a kraji, podle Borovky už kompenzace akceptoval například Královéhradecký kraj. Stejně tak většina privátních investorů měla podle stavebních firem již dříve vícenáklady přijmout.
Stavební práce se prodražují kvůli vysokým cenám surovin a energií, které se na stavebních nákladech podílejí zhruba dvaceti procenty. Nejvíce tak rostou ceny těch staveb, pro které je třeba materiál s nejvyšší energetickou spotřebou – to se týká například asfaltové směsi pro silnice a dálnice, ale i cihel nebo železa na stavbu domů.
Projekt zásadní modernizace Masarykova nádraží
