Volby zasáhly tendr na obrněnce. Spor vyvolává lokalita továrny a role státní firmy

Obrněné vozidlo Ascod

Obrněné vozidlo Ascod Zdroj: profimedia.cz

Podvozky obrněného transportéru Lynx by se měly vyrábět v Maďarsku.
Obrněný transportér Lynx
Německý obrněný transportér Lynx KF41 o hmotnosti 44 tun přepravuje osm pěšáků a tři členy posádky.
Obrněný transportér Ascod
5
Fotogalerie

Mnohamiliardová zakázka na 210 pásových vozidel pěchoty se ocitla v předvolební bitvě. Spory vyvolává to, zda by se obrněnce vyráběly například v Trmicích na Ústecku, kde má pobočku jeden z uchazečů o kontrakt Rheinmetall Landsysteme, nebo ve státním podniku VOP CZ na severní Moravě.

Bývalá opravárenská firma má však ekonomické problémy a zřejmě nenaplňuje některé podmínky dané zákonem. Spíše než mezi vládou a opozicí jsou názorové přestřelky v ANO. Vítězství německého zbrojařského koncernu přitom není jisté.  

„Jako poslanec za Ústecký kraj vím, že v tomto regionu potřebujeme oživení průmyslu, každou korunu na podporu zaměstnanosti,“ řekl Pavel Růžička (ANO) ze sněmovního výboru pro obranu. Dodal, že plně podporuje ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), který přišel s požadavkem, aby v Česku podobně jako v Maďarsku vznikl závod, v němž by se bojová vozidla vyráběla. Nejčastěji se hovoří právě o Trmicích, kde je od roku 1992 tuzemské sídlo Rheinmetallu.

Opačný postoj zaujal šéf rezortu obrany Lubomír Metnar (za ANO), který nevylučuje kandidaturu v Moravskoslezském kraji. Trvá na tom, aby hlavní role v chystané zakázce za více než padesát miliard korun automaticky připadla podniku VOP CZ z Nového Jičína, který před rokem 1989 opravoval tanky a později je modernizoval pro českou armádu. Státní zbrojovka v letech 2008 až 2012 také svařovala korby a integrovala zbraně pro stovku transportérů Pandur, které si vojsko objednalo.

„Zapojením VOP CZ budou chráněny podstatné bezpečnostní zájmy státu,“ argumentuje Metnarův úřad v dokumentu, o němž jednal kabinet Andreje Babiše. Ministerstvem stoprocentně ovládaná firma má poptávaná vozidla s přispěním českého obranného průmyslu nejen vyrábět, ale i servisovat po celou dobu životnosti.  

Cílem je však i zlepšení kondice VOP CZ, jemuž se po ukončení výroby pandurů začaly propadat tržby a od roku 2017 má záporné hospodářské výsledky. To vedlo v roce 2019 k výměně ředitele.

Přestože má podnik bez vyhlášení soutěže získat výrazný podíl na výrobě obrněnců, je v kolizi s podmínkou zákona o zadávání veřejných zakázek, aby podstatná část jeho činnosti v posledních třech letech souvisela s českou armádou. „Podmínku bude VOP CZ opět nezpochybnitelně naplňovat po realizaci zakázky na bojová vozidla pěchoty,“ uvádí se v dokumentu ministerstva.     

Ani po čtyřech letech přípravy zakázky nebyli poslanci z výboru pro obranu s detaily o zapojení VOP CZ seznámeni. „Dosud jsem neviděla žádný materiál, který by to konkrétně rozebíral, včetně finančních a dalších náležitostí,“ uvedla šéfka výboru Jana Černochová (ODS).