Ať se obrněnce vyrábějí v Česku, žádá ministr Havlíček | E15.cz

Ať se obrněnce vyrábějí v Česku, žádá ministr Havlíček

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Zbavit se závislosti na ruských zbraních potrvá české armádě déle, než plánovala. Krátce před finále výběrového řízení na 210 bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun přichází šéf rezortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s požadavkem, který může rozhodnout o vítězi. Zároveň by se však tendr prodloužil. Ministr chce, aby se obrněnce vyráběly v Česku a tuzemské firmy tak získaly na kontraktu větší podíl, než je ministerstvem obrany požadovaných alespoň 40 procent.

V dosud nevypořádaném mezirezortním připomínkovém řízení k mnohamiliardovému tendru, jehož pasáže má deník E15 k dispozici, označil Havlíček vyšší profit za „esenciální“. „Požadujeme, aby ze strany zadavatele bylo u veřejné zakázky usilováno o maximalizaci podílu domácího průmyslu nad 40 procent,“ uvádí se ve stanovisku. Za žádoucí rezort průmyslu považuje právě zřízení výrobního podniku v České republice, který se zapojí do dodávek této vojenské techniky pro další zákazníky ve třetích zemích. Jako příklad zmiňuje Slovensko, které hodlá bojová vozidla pěchoty také nakoupit.

Připraveni jednat

Jeden ze tří možných dodavatelů, kterým je německý Rheinmetall Landsysteme s vozidly Lynx, nicméně už loni v srpnu podepsal dohodu s maďarskou vládou premiéra Viktora Orbána na otevření společného podniku ve městě Zalaegerszeg. Je tedy nepravděpodobné, že by německý koncern postavil továrnu i v ČR. Další dva výrobci BVP chtějí jednat.

„Jsme připraveni maximalizovat ekonomické přínosy a průmyslovou spolupráci, přicházíme s plánem, jak překročit požadovanou hranici 40 procent,“ uvedlo komunikační oddělení americko-španělské společnosti General Dynamics European Land Systems, která nabízí obrněnce Ascod.

Třeba u loňského kontraktu na 350 kolových obrněnců Piranha pro španělskou armádu má podíl tamního průmyslu dosáhnout 70 procent. Podmínkou ovšem je přenesení podstatné části výrobních linek do Španělska.

„Je férové dodat, že přenos výroby by měl vliv na cenu ne proto, že by byl český dělník dražší, ale protože vybudování nové výrobní kapacity, přenos know-how a certifikace českých dodavatelů původním výrobcem něco stojí,“ uvedl odborník, který si přál zůstat v anonymitě. I když je to už třicet let, co se pásová vozidla vyráběla v bývalém Československu v sovětské licenci, český obranný průmysl by podle expertů dokázal na aktuální zakázce výrazněji spolupracovat. Příkladem mohou být americké kolové transportéry Pandur vyráběné kopřivnickou Tatra Defence Vehicle.

Letitý tendr

Ještě předtím, než ministr Havlíček přišel s požadavkem na větší zapojení českých firem, vyslovili někteří politici a odborníci pochybnosti, zda úřad Lubomíra Metnara (ANO) stihne soutěž dokončit do říjnových voleb. Projekt BVP se přitom táhne už čtyři roky.

Loni zasáhla do výběru vítěze pandemie, kvůli níž musel rezort obrany odložit testy tří obrněnců v českých vojenských výcvikových prostorech. Šestitýdenní zkoušky, kterých se účastní na dvě stě lidí, začaly až tento týden.

„Cílem bude prostřednictvím tří desítek různých typů testování prověřit technické parametry požadované armádou. Budou ověřovány jak hodnoty deklarované výrobci, tak praktické vlastnosti vozidel od pohyblivosti a průchodivosti terénem až po střelecké schopnosti,“ uvedl šéf akvizičního projektu Ctirad Gazda.

Zkoušky podle ministerstva obrany skončí 6. června a následně je budou vojáci a nákupčí dva týdny vyhodnocovat. Spolu s Rheinmetallem a General Dynamics European Land Systems se o padesátimiliardovou zakázku uchází i švédská BAE Systems s vozidlem CV-90.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video