Zvýšení mzdy o 40 procent i čtyřdenní pracovní týden. Stávka odborů amerických automobilek vrcholí

Takhle probíhá stávka odborů UAW ve Spojených státech.

Takhle probíhá stávka odborů UAW ve Spojených státech. Zdroj: Profimedia

Takhle probíhá stávka odborů UAW ve Spojených státech.
Takhle probíhá stávka odborů UAW ve Spojených státech.
Takhle probíhá stávka odborů UAW ve Spojených státech.
Takhle probíhá stávka odborů UAW ve Spojených státech.
5
Fotogalerie

Za 88 let existence amerických odborů United Auto Workers (UAW) se ještě nestalo, aby stávkovali naráz nespokojení pracovníci hned tří největších automobilek. Již týden je ve stávce asi třináct tisíc zaměstnanců General Motors, Fordu a Stellantisu. Požadují zvýšení mezd o 40 procent během čtyř let a také zavedení čtyřdenního pracovního týdne. K dohodě mají obě strany zatím daleko a hrozí rozšíření stávek do dalších továren. Kolektivní jednání brzy začnou také v Česku. Odbory požadují růst mezd alespoň o osm až deset procent, zkrácení pracovního týdne v tuzemsku ale nepovažují za aktuální.

Čtyřletá kolektivní smlouva uzavřená třemi zmíněnými automobilkami, které zaměstnávají 146 tisíc lidí, a odbory v USA vypršela před týdnem. A nová se nyní zdá být jen těžko dosažitelná. Zaměstnavatelé nabízejí zvýšení mezd o dvacet procent a odbory jen pomalu slevují z původně požadovaných 40 procent. Odboráři zdůrazňují jednak dopad vysoké inflace z posledních let na reálné mzdy, jednak značné zisky automobilek. Současná průměrná mzda ve třech zmíněných automobilkách je asi 65 dolarů na hodinu, zatímco například v Tesle je o dvacet dolarů nižší. V Muskově podniku ale zatím všechny pokusy o založení odborů ztroskotaly.

Na straně odborů ovšem stojí mimo jiné i nejmocnější muž Spojených států. Prezident Joe Biden výrobce nabádá, aby vyšli zaměstnancům více vstříc. Trio automobilek, které ovládá přes 40 procent amerického trhu, kontruje tím, že musí ve velkém investovat do přezbrojení ze spalovacích vozů na elektrické.

Výsledkem je dokonalá bouře. „Požadavky odborů lze popsat jedním slovem: neobhajitelné,“ prohlásil prezident General Motors Mark Reuss. Unikátní a nejambicióznější stávka za desítky let, jak o ní píše agentura Reuters, ale může ještě zesílit. Před dalším nárůstem protestů varoval Shawn Fain, prezident odborového svazu. Dělníci už prý „mají po krk toho, že jsou desítky let na okraji zájmu“, a stávku jsou připraveni rozšířit i do dalších továren, pokud nedojde k výraznějšímu pokroku v jednání.

Jako nejzazší termín určily odbory zaměstnavatelům tento pátek. Dosavadní stávky odboráři zacílili vždy na jednu montážní továrnu každé ze tří automobilek, v Michiganu, Ohiu a v Missouri. V těchto závodech se vyrábějí mimo jiné modely Ford Bronco, Jeep Wrangler nebo Chevrolet Colorado. Kvůli stávkám už museli propouštět nejen automobilky v provozech, které nyní stojící výroba ochromila, ale i mnozí dodavatelé. Například detroitský LM Manufacturing propustil 650 dělníků, kteří se podíleli na výrobě sedaček do modelu Ford Bronco, uvedla agentura Reuters.

Podle jí citovaných analytiků by odbory mohly stávky rozšířit na provozy, kde se montují vozy s vyšší marží jako Ford F-150, GM Chevy Silverado nebo automobily Ram od Stellantisu. Pokud by se do měsíční stávky zapojilo všech 146 tisíc zaměstnanců, roční růst hrubého domácího produktu USA by to v tomto čtvrtletí snížilo o dvě desetiny procenta, odhadla účetní společnost RSM.

Zatímco v USA se bude o budoucích výdělcích zaměstnanců definitivně rozhodovat v příštích hodinách či dnech, v Česku se kolektivní jednání teprve chystají a začít mají na podzim. „Požadujeme zvýšení mezd a platů o osm až deset procent. V autoprůmyslu je velmi napjatá situace, naopak ojedinělé odvětví, které z pohledu růstu mezd překonává inflaci, je výroba elektřiny a dodávky plynu,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podle něj se zásadně liší situace finálních výrobců, tedy automobilek, které v Česku vyrábějí, Škody Auto, Hyundai a Toyoty, a jejich dodavatelů. Zatímco automobilky mají větší kontrolu nad konečnou marží, dodavatelé balancují ve výrazně užším prostoru.

Na rozdíl od amerických české odbory neusilují o zavedení čtyřdenního pracovního týdne namísto pětidenního, který byl na území tehdejšího Československa zaveden 1. října 1968. „V Česku se nerobotizuje a neautomatizuje enormním tempem, pracovní síly je navíc na trhu málo. Proto pro nás není čtyřdenní pracovní týden cílem. Tím je růst reálných mezd, který by postupně umazal pokles z minulých dvou let,“ zdůrazňuje Středula.

Zda se bude za lepší odměny a benefity stávkovat i v Česku, se ukáže až na přelomu roku. V té době by už měli zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců detailně znát představy protistrany. Jedna z nejvýznamnějších tuzemských stávek se odehrála na začátku letošního roku. České odbory jihokorejského výrobce pneumatik Nexen Tire u Žatce na Lounsku stávkovaly týden za lepší podmínky a dosáhly zvýšení mezd v průměru o osm procent, přidání pátého týdne dovolené a dalších benefitů.