Jaromír Gec: Co přinese rok 2023? Pokles sazeb ve druhé polovině roku a nejistotu koruně

Bez ohledu na názory nových radních je v radě stále holubičí převaha. K dalšímu zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB tak již pravděpodobně nedojde.

Bez ohledu na názory nových radních je v radě stále holubičí převaha. K dalšímu zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB tak již pravděpodobně nedojde. Zdroj: ČTK / Kamaryt Michal

S blížícím se koncem roku se kromě bilancování toho současného nabízí i otázka, co čekat od toho nadcházejícího. Tentokrát tedy nabízím náš pohled na vývoj české koruny a úrokových sazeb v roce 2023.

Minulý týden oznámená rošáda v bankovní radě ČNB, kdy v únoru usednou do sedmičlenného vedení centrální banky dva noví členové, nemá z našeho pohledu již příliš velký potenciál ovlivnit směřování domácí měnové politiky. Bez ohledu na názory nových radních je totiž v radě stále holubičí převaha. K dalšímu zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB tak již pravděpodobně nedojde.

Brzy totiž může být na jejich růst vzhledem k délce transmise měnové politiky už pozdě. První snížení sazeb čekáme oproti finančnímu trhu s ohledem na stále značná proinflační rizika později, konkrétně až ve druhé polovině příštího roku. Tržní úrokové sazby tak podle nás budou nejprve korigovat předchozí hluboký propad, ve kterém se kromě globálních vlivů odrazilo i pro trhy překvapivé zpomalení inflace v říjnu (v důsledku zahrnutí dočasného efektu tzv. úsporného tarifu do celkové inflace).

Nárůst domácích tržních úrokových sazeb již v uplynulém týdnu podpořilo jestřábí vyznění zasedání ECB a Fedu. K výraznějšímu poklesu budou mít tržní úrokové sazby našlápnuto od poloviny příštího roku, kdy se podle nás bude schylovat k zahájení cyklu snižování domácích měnověpolitických sazeb.

Zdražování v Česku. Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022:

Video placeholde
• Videohub

Tlaky na oslabení koruny se v předešlých týdnech za nízké obchodní aktivity v podstatě vytratily, ještě však nemusely zejména v souvislosti s propadem úrokového diferenciálu a nastupující recesí říct poslední slovo. ČNB má ale na druhou stranu stále dostatek devizových rezerv na pokračování současné politiky.

Do určité míry by kompenzovat depreciační tendence mohlo i rozhýbání zahraničního obchodu, který již nyní v případě párů koruna–euro podle našeho odhadu k oslabování tuzemské měny nepřispívá a s ohledem na pokračující odeznívání problémů v dodavatelských řetězcích to může platit i v příštím roce. Stejně jako finanční trh proto ve výsledku očekáváme v roce 2023 pouze mírné oslabení koruny k euru. Vůči americkému dolaru by si tuzemská měna mohla vzhledem k předpokládanému oslabení zelených bankovek nad 1,10 USD/EUR do konce roku naopak připsat slušný zisk.

Autor je ekonom Komerční banky