Rostoucí počet vysokoškoláků, zvyšující se ceny nájemného, stoupající poptávka po kvalitních ubytovacích kapacitách a zároveň jejich nedostatečná nabídka. S tím ruku v ruce jdoucí zvyšující se objem investic do projektů pro ubytování studentů. To jsou trendy, které podle odborníků na realitní trh zaznamenávají téměř všechny evropské trhy. Jak je na tom ale s výstavbou a investicemi do studentského bydlení Česko?
Významná část tuzemských vysokoškoláků dává přednost ubytování na kolejích. Ty totiž představují finančně nejdostupnější způsob bydlení, což je pro studenty v naprosté většině případů rozhodující hledisko. Mladí lidé, kteří o život na kolejích nestojí nebo na ně nezbylo místo, se uchylují ke sdílenému ubytováním v nájemních bytech. O náklady se pak dělí se spolubydlícími.
„Variantou, u nás však zatím málo využívanou, je profesionální studentské bydlení. Jeho cena se sice často vyrovná standardnímu nájemnému ve sdílených bytech, z pohledu kvality je ale tento typ bydlení pro studenty výrazně vhodnější. Bere v potaz jejich specifické potřeby a obvykle nabízí i řadu nadstandardních služeb,“ říká Zdenka Klapalová, ředitelka české pobočky mezinárodní poradenské firmy Knight Frank. A dodává, že tím, jak se na český realitní trh dostává větší nabídka malometrážních bytů, vzniká tomuto segmentu silná konkurence. Rodiče, kteří mají dostatek finančních prostředků, totiž tyto malé byty svým potomkům pořizují právě pro účely bydlení v době studií. Následně se tyto byty „překlopí“ v byty startovací.
„Český trh je v tomto ohledu malý, mladý a zatím ne plně rozvinutý. Do budoucna však můžeme očekávat změny, které nás přiblíží trendům v zahraničí. Vidíme totiž, že počet studentů celosvětově stoupá a ve velkých tuzemských městech mohou projekty studentského bydlení představovat zajímavou obchodní a také investiční příležitost,“ domnívá se Klapalová.
Na rostoucí poptávce po ubytování ze strany studentů VŠ se totiž v Česku podepisuje nejen zvýšený zájem o vysokoškolské studium, ale i stoupající počty zahraničních studentů. Zatímco v roce 2001 studovalo podle údajů Českého statistického úřadu na některé z tuzemských vysokých škol celkem 8800 cizinců, v roce 2022 to bylo už 54 800 osob. Podíl cizinců na českých vysokých školách se tak podle statistiky ČSÚ v průběhu dvou dekád zvýšil ze 4,3 procenta (v roce 2001) na 18 procent (v roce 2022). A právě zejména na studující přicházející ze zahraničí projekty studentského bydlení cílí.
To, že trend, který je silný v zahraničí, tedy zájem investorů o projekty studentského bydlení, se projevuje i u nás, dokládá zkušenost Milorada Miška Miškoviče, zakladatele a managing partnera společnosti Karlin Port Real Estate. Ta v polovině letošního února oznámila, že ve spolupráci s investiční skupinou Aristo promění chátrající nádraží Vyšehrad v Praze 2 v komplex, v němž vznikne 170 mikrobytů. „Bezprostředně poté co jsme náš záměr zveřejnili, jsme zaregistrovali zájem ze strany investorů, kteří zvažují koupi většího počtu jednotek, které by následně provozovali jako studentské bydlení,“ říká Miškovič.
Radost nejen pro studenty
Byty sloužící zejména vysokoškolským studentům a lidem hledajícím dostupné nájemní bydlení, úzká spolupráce s Vysokou školou ekonomickou, městem i s místní samosprávou či kulturně-společenské centrum. Tak vidí budoucnost bývalého Domu odborových svazů, původně paláce Všeobecného penzijního ústavu na pražském Žižkově, jeho současný majitel. Tím je rodina Valových, vlastnící společnost SIKO Koupelny a kuchyně. Pod architektonickým návrhem proměny výškové budovy, kterou Pražané kvůli obkladům na fasádě poněkud nelichotivě nazývají „kachlíkárnou“, jsou podepsáni architekti David Wittassek a Jiří Řezák ze studia QARTA Architektura.
V komplexu, který dlouhé roky chátral, by mělo díky připravované revitalizaci vzniknout na šest set nových bytových jednotek. Mezi nimi budou z 90 procent převažovat garsonky se speciální loftovou úpravou. Celková plocha, která se bude dát v takovém bytě efektivně využít, se tak zvětší o několik metrů čtverečních umístěných na „patře“.
„Vzhledem k tomu, že byty budou vybavené, snažíme se je připravit poměrně univerzálně. V případě těch, které budou určeny studentům, ale plánujeme například větší pracovní plochy, stoly umístěné pod okny,“ přibližuje koncept jednotek Tomáš Kašpar, vedoucí žižkovského projektu, který dnes nese výrazně optimističtější název – Dům Radost. Jednou ze zajímavostí obnovy této unikátní funkcionalistické stavby je snaha investora navrhnout ji tak, aby jako první kulturní památka u nás získala průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) ve třídě A.
Projekt revitalizace památkově chráněné dominanty dolní části Žižkova, která letos slaví devadesátiny, loni v září po dlouhých měsících čekání získal územní rozhodnutí. Před investorem je tak nyní další krok a tím je příprava projektu k podání žádosti o stavební povolení. „Usilovně na tom pracujeme, ale kdy stavební povolení jako takové nabude právní moci a my zahájíme práce na revitalizaci, v tuto chvíli říci nedokážu. Nicméně pokud budu optimista a vše půjde podle plánu, mohl by se dům veřejnosti otevřít v roce 2029,“ konstatuje Kašpar. Nové byty určené v Radosti pro ubytování vysokoškoláků si tedy jako první užijí studenti z řad dnešních sedmáků či osmáků.
Novostaveb jako šafránu
Problém s aktuálním nedostatkem moderních prostor, kde by mohli být v Praze ubytováni posluchači vysokých škol, vzhledem k termínu svého dokončení žižkovská Radost vyřešit nepomůže. V současnosti totiž podle odborníků v hlavním městě v tomto segmentu panuje výrazný převis poptávky nad nabídkou. A to zejména z řad zahraničních studentů či studentů posledních ročníků, kteří často při studiu již pracují.
„Vnímáme, že zájem o studentské bydlení v Praze je velmi silný a bude se i nadále zvyšovat . Proto v tuto chvíli mapujeme trh a hledáme jak objekty, které bychom mohli přebudovat na studentské bydlení, tak pozemky vhodné k nové výstavbě,“ říká Hana Samuelová, PR manažerka developerské společnosti Karlín Group.
Právě tato firma stojí za výstavbou projektu The Fizz, který je v tuto chvíli nejvýznamnějším na poli nově vybudovaného studentského bydlení v Praze. V blízkosti stanice metra Nádraží Holešovice byla budova dokončena před třemi lety a jejím provozovatelem se stal International Campus, mezinárodní síť studentského bydlení. Projekt cílící především na zahraniční či movitější tuzemské vysokoškoláky nabízí bezmála sedm set lůžek v 539 jednotkách. „Ačkoli se zde ceny sdíleného pokoje pohybují od 638 do 1253 korun za metr čtvereční a měsíc, projekt je zcela obsazen. A to především studenty ze Španělska, kteří jsou v Praze na výměnném pobytu Erasmus,“ konstatuje Zuzana Chudoba, jednatelka BTR Consulting, společnosti specializující se na trh s nájemním bydlením.
Čerstvá novostavba poskytující střechu nad hlavou posluchačům vysokých škol stojí od loňského podzimu také v těsné blízkosti studentských kolejí Univerzity Karlovy na pražských Petřinách. Jedná se o dům nazvaný Comenius, pod nímž je podepsána developerská společnost J&T Real Estate. První nájemníci se do něj začali stěhovat už v prosinci.
Cílovou skupinou Comenia, jehož architektura pochází z pera ateliéru KAAMA, jsou mladí lidé z ekonomických, právních, stavebních nebo z IT oborů, kteří při studiu často pracují, případně jsou krátce po dokončení studia. Zhruba polovinu ze všech 232 jednotek o dispozicích 1+kk až 3+kk developer vybavil nábytkem a spotřebiči včetně lednice, pračky a myčky. Ostatní jednotky si mohou nájemníci zařídit podle svého. Pronájem zařízeného bytu 2+kk stojí měsíčně 19 tisíc korun.
„V průměru je potřeba ve studentském bydlení v Praze měsíčně počítat minimálně s deseti tisíci korunami za postel. Tato částka zahrnuje i podíl na energiích,“ říká Zuzana Chudoba. A pro srovnání se zahraničím dodává, že například za plně zařízený pokoj o devíti metrech čtverečních a se sdílenou koupelnou v bytě nacházejícím se v projektu v centru Londýna studenti zaplatí v přepočtu 55 tisíc korun za měsíc. I tato částka už v sobě obsahuje poplatek za internet a služby.
Stovky bytů v přeměněných činžácích
Všechny další komerční projekty, které v současnosti na území hlavního města poskytují ubytování studentům vysokých škol, se nacházejí ve zrekonstruovaných činžovních domech. Prim v oblasti proměny činžovních domů v budovy nabízející studentské bydlení hraje nadnárodní společnost Zeitraum. Nejčerstvějším přírůstkem do portfolia Zeitraum Student Housingu, tedy značky zastřešující studentské ubytování v pěti kampusech napříč Prahou, je loni v srpnu otevřený dům v Karlíně.
Nachází se v něm bezmála osm desítek lůžek, a to jak v soukromých apartmánech, tak v jedno- či ve dvoulůžkových pokojích se sdílenou koupelnou. Délka nájmu je flexibilní a měsíční sazba za jednolůžkový pokoj včetně služeb začíná na 14 tisících korun. Cena soukromého apartmánu pro maximálně dvě osoby startuje na 24 500 korunách. „Zájem studentů je obrovský. Kompletně obsazeni jsme byli již od prvního měsíce provozu,“ konstatuje Matěj Vyskočil, provozní ředitel společnosti Zeitraum.
Dalším z pronajímatelů bytů vhodných pro studenty je společnost Fidurock provozující projekt Beyvak. Jeho cílem je nejen studentům, ale i mladým rodinám nabídnout jednoduchou online cestou bydlení ve zrekonstruovaných činžovních domech z portfolia firmy. Aktuálně se jedná o sedm projektů v nejvýznamnějších univerzitních městech. Tedy v Praze, Brně a v Olomouci. Jak vyplývá z informací na webu společnosti, další tři projekty má Fidurock v přípravě.
Jedním z menších pražských projektů, který nabízí ubytování studentům, je Studentský dům Botič ve Vršovicích. V něm se nachází přibližně dvě stě lůžek, přes rok určených studentům, o prázdninách pak zájemcům o krátkodobé ubytování.
