Konec obchodu s chudobou. Nový zákon otevře regulovaný prostor pro realitní investory
Stát spouští systém podpory bydlení se sítí kontaktních míst pro lidi v bytové nouzi. Zákon o podpoře bydlení, který před necelými dvěma týdny prošel Senátem a čeká na podpis prezidenta, má nejen pomoci ohroženým domácnostem, ale také stabilizovat náklady státu a otevřít nový prostor pro soukromé investory.
Zákon zavádí 115 kontaktních míst pro bydlení, ministerstvo pro místní rozvoj ale podle ministra Petra Kulhánka (STAN) oslovilo i dalších 90 obcí s rozšířenou působností, zda by se chtěly zapojit dobrovolně. „Víme, že některé z nich to udělají,“ dodává ministr. Místa mají fungovat od začátku příštího roku, vládní nařízení upřesní jejich rozložení ještě letos na podzim. Obce, které se zatím nezapojí, budou mít možnost přidat se později.
Zavedení systému má stát zhruba 1,5 miliardy korun ročně, tedy méně, než kolik stát podle Kulhánka vydává na řešení dopadů bytové nouze. Ta stojí dle odhadů Česko čtyři miliardy ročně. Cílem rezortu je během deseti let snížit bytovou nouzi o 30 procent. Ministerstvo počítá s tím, že se náklady a úspory vyrovnají v pátém roce fungování zákona. „Od té chvíle začne být systém pro státní rozpočet přínosný,“ věří Kulhánek.
Ministr současně odmítá, že by nová podpora bydlení vytvářela přílišnou byrokracii a zbytečně navyšovala deficit rozpočtu v době, kdy stát očekává vysoké výdaje například na obranu nebo transformaci energetiky. „S novým zákonem vzniknou nějaká nová pracovní místa, ale rozhodně nepůjde o stovky úředníků. Navíc část agend, které zákon řeší, už dnes obce vykonávají,“ dodává Kulhánek.
„Jsem rád, že ze zákona, který jsem ještě jako ministr s Piráty a odborníky připravil a byl vyzkoušen v sedmdesáti městech, prošlo aspoň něco – tahle pomoc lidem byla už několik desítek let potřeba. Ale ještě radši bych byl, kdyby podporu těm, kteří to potřebují, ostatní strany neosekávaly,“ komentuje výsledek bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Piráti podle něj měli připravené „funkční a systémové řešení“, koalice z něj ale udělala „polovičatý kompromis, který nepomůže všem, kteří to potřebují“.
Že by mohl být zákon silnější, souhlasí i část nevládních organizací, které se bydlením zabývají. „Věříme, že čas ukáže, že můžeme být jako země ambicióznější v pomoci zranitelným domácnostem, které jsou často na běžném trhu s bydlením vnímané jako rizikové a v důsledku toho se do standardního bydlení nedostávají, často z důvodu diskriminace,“ myslí si ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová. Zákon v současné podobě je ale podle ní zásadním krokem, který bylo potřeba učinit už dávno.
Příležitost pro developery
Podle ministra Kulhánka zákon nastavuje jasná pravidla, která mají zamezit obchodu s chudobou. Jedním z hlavních nástrojů má být regionálně odstupňované nájemné podle cenových map, technické standardy pro zapojené byty a zákaz koncentrace velkého počtu bytů v jedné lokalitě.
Systém má motivovat i individuální vlastníky a investory, kteří se doposud pronajímání bytů lidem s nižšími příjmy vyhýbali kvůli obavám z platební nespolehlivosti. „Nabízíme jim garantovaný nájem a jistotu, že se byt nebude znehodnocovat. Díky tomu jsou ochotnější své nemovitosti do systému zařadit,“ vysvětluje ministr.
V případě, že kontaktní místo v konkrétní obci nevznikne, službu zajistí nejbližší obec s rozšířenou působností. „Tato obec zároveň dostane příslušné finance na personál i provoz, aby mohla poskytovat službu i za sousedy,“ slibuje ministr. Současně ujišťuje, že stát počítá s odpovídajícím financováním nových agend.
Nová generace nájemního bydlení
Dostupnost bydlení má podle Kulhánka podpořit strategii ministerstva nazvanou „Bydlení pro život“, jejíž součástí jsou investiční programy spravované Státním fondem podpory investic. Ministerstvo si od nich slibuje, že motivuje soukromý sektor více spolupracovat s obcemi. Výměnou za čerpání finančních prostředků totiž musí developeři vyčlenit čtvrtinu bytů pro obecní potřeby a zavázat se k využití bytů pro dostupné nájemní bydlení po dobu minimálně dvaceti let.
Komu nové nájemní byty nabídnou, si budou obce určovat samy například podle sociální situace nebo profesí, které v místě chybí. Zákon ale vymezuje, co je to dostupné bydlení a kdo na něj má nárok. Cílovou skupinou jsou například mladí lidé do 35 let, učitelé nebo zdravotníci. Všichni budou muset projít majetkovým i příjmovým testem.
Programy využívají mix státních dotací, zvýhodněných úvěrů a evropských peněz. Obcím i investorům mají v jejich čerpání pomáhat regionální centra fondu. Zájem o výstavbu ale mají i samotné obce. „Už nyní máme schválené projekty za zhruba devět miliard korun a dalších přibližně deset miliard je ve fázi přípravy,“ slibuje ministr.
Stát podle něj nyní čeká na další nástroje, jako je úvěrový program ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou nebo chystaný společný fond propojující veřejné prostředky a soukromé banky.
