Situace v ústavu duševního zdraví eskaluje. Právníci už sepisují první žaloby
Vedení Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) jde do právního boje proti svým zaměstnancům. Ústavem chystané trestní oznámení má mířit na doktora Karla Valeše z projektu PharmaBrain kvůli údajnému zneužití veřejných peněz. Další žalobu chystá osobně ředitel Petr Winkler kvůli pomluvám, které měly zaznít v dopisech zaměstnanců určených ministerstvu zdravotnictví. V nich si více než stovka jeho podřízených stěžovala na šikanu, bossing a na poškozování dobrého jména ústavu.
O tom, že žaloba ze strany NUDZ hrozí, informovaly koncem května Seznam Zprávy. Trestní oznámení novináři spojovali s výzkumem PharmaBrain. U té ale pravděpodobně nakonec nezůstane. Další trestní oznámení připravuje ředitel NUDZ Petr Winkler. Vadí mu údajně nespravedlivé výroky, které medializovaný dopis zaměstnanců obsahoval a které se týkají jeho osoby. „Trestní oznámení za NUDZ se momentálně finalizuje,“ potvrdil e15.cz mluvčí ústavu Jan Červenka.
Jak přeměnit vědu na byznys?
Vědci měli po provedení výzkumné části v ústavu projekt dostat na trh prostřednictvím takzvaného transferu technologií a pomocí založení spin-off zaměstnanecké firmy. Podobný postup je obvyklý například na univerzitách a slouží k přetvoření duševního vlastnictví z výzkumu do konkrétního komerčního produktu, který mohou následně firmy nabízet na trhu.
Spin-off nakonec v roce 2023 opravdu vznikl s názvem StratiPhrenia. Založili jej řešitelé výzkumu Karel Valeš a Šimon Skovajsa společně s vedoucím výzkumného centra NUDZ Filipem Španielem a britským vědcem Johnem Normantonem. Jenže složení firmy brzy začalo dělat vrásky řediteli Winklerovi a vedení ústavu. „Někteří z těch, kdo mě dnes nejhlasitěji kritizují a žádají mé odvolání, mají společnou firmu. Pan Normanton navíc ke konci projektu – ne od nás, ale od našeho projektového partnera, získal jedenáct zakázek za přibližně tři miliony korun,“ říká Winkler.
Výzkumný projekt PharmaBrain a vznik spin-offu
- Projekt PharmaBrain se zaměřoval na diagnostiku schizofrenie.
- Vědci plánovali výsledky komercializovat skrze spin-off firmu StratiPhrenia, kterou založili Karel Valeš, Šimon Skovajsa, Filip Španiel a britský expert John Normanton.
- Ředitel NUDZ Petr Winkler začal kritizovat údajný střet zájmů kvůli veřejným zakázkám firem napojených na Normantona, celkem za 2,9 mil. Kč.
- Ministerstvo školství tyto náklady neproplatilo. NUDZ se snaží částku získat zpět od partnerské instituce (Fyziologický ústav AV ČR).
Počet objednávek na služby, jako je transferové poradenství, považoval za nebývale vysoký, a tak začal s jejich prošetřováním. V argumentaci, proč se nyní potýká s nevolí svých zaměstnanců, často zmiňuje právě možný střet zájmů, se kterým chtěl zatočit.
Z dokumentu z konce ledna loňského roku, který má redakce e15 k dispozici, nicméně vyplývá, že Winkler o vzniku společnosti StratiPhrenia věděl. „Vedení NUDZ souhlasí se založením zaměstnanecké spin-off společnosti za účelem využívání výsledků v oblasti stratifikace schizofrenního onemocnění a jejich dalšího výzkumu a vývoje. Počítá se s tím, že zaměstnanci na vlastní náklady založí obchodní společnost s ručením omezeným s názvem StratiPhrenia,“ stojí v dokumentu podepsaném ředitelem.
To, že ústavu vznik firmy jako takové nevadí, nyní potvrzuje mluvčí NUDZ Jan Červenka. „Problematické je napojení jiných podniků, které ovládá John R. Normanton, na projekt PharmaBrain,“ říká. Právě Normanton se tak ve sporu stává ústřední postavou, liší se ale interpretace toho, jaký přínos v projektu má britský vědec.
Britský odborník s posvěcením Senátu
Z kontroly interního šetření, kterou redakce obdržela v anonymizované podobě od vedení NUDZ, vyplývá, že ústav považuje za problematické, kolik služeb si u něj výzkumný tým objednal. Konkrétně jmenuje zakázky pro firmy Argantrix, Oxandia, EstryX Pharma nebo GliaGenesis, které většinou mířily na poradenské služby. Všechny tyto společnosti sídlí ve Velké Británii a stojí za nimi právě Normanton. Ústavu vadí, že byl výběr firem „prováděn velmi nestandardně, často bez dokumentace, soutěže či transparentního řízení“.
„Je to britský odborník na transfer technologií. Je to uznávaný profesionál, kterého jsme s kolegy poznali na odborném semináři v Senátu – pod záštitou britské ambasády a Akademie věd. Tam byl představen jako expert, který může českým výzkumným institucím pomoci s aplikovaným výzkumem,“ odmítají kritiku společníci ve firmě StratiPhrenia Valeš a Španiel. Právě z těchto důvodů s ním chtěli navázat další spolupráci.
Normanton opravdu do Česka na odborné konference v minulosti přijížděl, zmiňovaný seminář v českém Senátu se konal v září 2017. Brit zde přednášel jako výkonný ředitel poradenské firmy Oxandia na téma tři desítky let britských zkušeností s přenosem vědeckých technologií a univerzitními spin-offy. O rok dříve byl v Česku účastníkem akce Knowledge, Research, Education 2016 s podtitulem Mladá věda do šuplíku nepatří. I zde měl přednášet o britské zkušenosti s transfery.
Kdo zaplatí výdaje
„Nestandardní služby,“ jak o nich mluví šetření NUDZ, měly stát 2,9 milionu korun. Ministerstvo školství a mládeže, které v projektu vystupuje jako řídící orgán projektu, je však odmítlo uznat. Zakázky objednávali výzkumníci PharmaBrain přes partnerskou instituci Fyziologického ústavu Akademie věd.
Z auditu poskytnutého NUDZ však vyplývá, že se na ředitele Ústavu duševního zdraví měli pracovníci Fyziologického ústavu obrátit s dotazem, zda o těchto objednávkách ví. Winkler ale odmítl, že by zmiňované zakázky schválil, a na základě toho vyzval Fyziologický ústav klinické pracoviště NUDZ k převzetí odpovědnosti. „Ministerstvo od nás obdrželo závěrečnou zprávu a dalo nám k ní několik doporučení, kterými jsme se řídili. V tuto chvíli se snažíme od našeho projektového partnera získat zpět tři miliony korun, protože problém vznikl na jeho pracovišti, ne u nás,“ komentoval pro e15 Winkler začátkem května.
Svého „trestu“ se ale brzy dočkal i Valeš. V souvislosti s děním kolem výzkumu ho v červnu 2024 odstavil ředitel Winkler kvůli takzvaným překážkám na straně zaměstnavatele. Ty způsobilo podle auditu NUDZ odmítnutí dohody o ukončení pracovního poměru. Po zásahu ministerstva zdravotnictví, které je zřizovatelem ústavu, se sice Valeš na pracoviště vrátil, do rozběhlého projektu ale nikoliv.
„Kolega Valeš, který byl hlavní hybnou silou projektu, byl náhle odstaven. Sebrali mu klíče, zamezili mu přístup do práce, zastavili mu granty. A to je výzkumník, který přinesl ústavu během osmi let více než 300 milionů korun z grantů a měl pod sebou tým lidí,“ říká k celému incidentu vedoucí výzkumného centra v NUDZ Španiel.
Staré osobní antipatie
Vědci trvají na tom, že s nimi vedení ohledně nejasností nekomunikovalo. „Dodnes nám nikdo neřekl, jaké konkrétní ustanovení zákona nebo předpisu jsme údajně porušili. Jen se opakuje, že ,mohlo dojít k pochybení‘. To je podmiňovací způsob,“ říká Valeš.
Kauza kolem odstavení Valeše byla podle Španiela pouhou rozbuškou, nespokojenost měla v ústavu doutnat již delší dobu. „Ředitel začal vytvářet dojem, že jde o nějaké osobní spory nebo o pokus vyvést veřejné peníze,“ dodává Valeš. To, co se podle něj kolem PharmaBrainu odehrálo, nebyla kontrola řádně prováděného výzkumu. „Byl to pokus zdiskreditovat legitimní vědecký projekt, který měl potenciál pomoci pacientům,“ myslí si.
Za Valeše se letos postavila velká část zaměstnanců Národního ústavu duševního zdraví. „Od června 2024 je předmětem sporů v rámci NUDZ mimo jiné kvůli odstavení doktora Valeše. Winkler v této věci od začátku odmítal komunikovat jak s Valešem, tak s dalšími vedoucími pracovníky,“ píše se v jedné ze stížností zaměstnanců, kterou má redakce e15 k dispozici. Kromě toho si zaměstnanci stěžují i na další věci – například na údajnou systematickou šikanu ze strany ředitele nebo poškozování dobrého jména ústavu.
Bouře kolem depresivních deváťáků
Zdravotnická obec v tomto kontextu zmiňuje zejména před lety Winklerem zveřejněné šetření, podle něhož až 40 procent deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese. Výsledky pocházely ze sebeposuzovacího dotazníku, který děti vyplňovaly samy. Ředitel ústavu tehdy přiznal, že šlo o výjimku z pravidla, kdy se výsledky výzkumů nezveřejňují před odborným publikováním – podle něj byla situace natolik závažná, že „nesnesla odkladu“.
Podle lékaře z NUDZ Miloslava Kopečka však ústav pochybil nejen v načasování zveřejnění, ale především v metodice. (V předchozí verzi bylo chybně uvedeno jméno lékaře, za chybu se omlouváme) „Použitý dotazník není nástroj pro stanovování diagnóz a jeho použití může vést k falešným interpretacím,“ upozorňuje. Podle něj výsledky průzkumu neříkají nic o skutečném výskytu duševních onemocnění a jejich předčasná medializace přispívá k matení veřejnosti i zbytečné „psychiatrizaci“ běžné nepohody. I on kritizuje styl vedení ústavu – ředitel Winkler podle něj odmítá diskuzi a posiluje spíš svůj mediální obraz než vědecký dialog.
Ministerstvo zdravotnictví se podle mluvčího Jana Řežábka situací v ústavu zabývá již několik měsíců, Winkler opakovaně označil obvinění za neopodstatněná. „Proběhlo několik schůzek jak se signatáři podání, tak s vedením NUDZ včetně osobní návštěvy zástupců ministerstva zdravotnictví,“ říká mluvčí ministerstva. Ministr Vlastimil Válek začátkem května v reakci na spory v ústavu vypsal výzvu k předložení vize na řízení a rozvoj ústavu pro roky 2025 až 2030.
