Odškodnění za regulaci nájemného teď mohou chtít další tisíce majitelů domů, upozorňuje sdružení

Rašínovo náměstí v Praze patří v metropoli mezi nejlukrativnější adresy. V lokalitě v těsném sousedství Tančícího domu kvetou obchody s luxusními byty.

Rašínovo náměstí v Praze patří v metropoli mezi nejlukrativnější adresy. V lokalitě v těsném sousedství Tančícího domu kvetou obchody s luxusními byty. Zdroj: Michael Tomeš_E15

Rašínovo náměstí v Praze patří v metropoli mezi nejlukrativnější adresy. V lokalitě v těsném sousedství Tančícího domu kvetou obchody s luxusními byty.
Dům v Pařížské
Stanislav Křeček
xx
Vizualizace první fáze developerského projektu, který vzniká v Modřanech.
8
Fotogalerie

Česká republika definitivně prohrála spor s majiteli domů, kteří prodělali na regulovaném nájemném. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který tak zamítl odvolání státu vůči požadavkům majitelů domů, kteří bojovali o vyplacení rozdílu mezi tržním a regulovaným nájmem. Nyní by tak podle metodiky Evropského soudu pro lidská práva mohli požadovat odškodnění tisíce dalších vlastníků nemovitostí.

 „Teď bude mimořádně zajímavé sledovat, jak se důsledky tohoto rozsudku ESLP promítnou do rozhodovací praxe českých soudů,“ komentovalo rozhodnutí Občanské sdružení majitelů domů, které zastupuje několik tisíc fyzických a právnických osob, které podnikají v oblasti nájemního bydlení.

Samotného principu regulace nájemného se však zastává například zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. „Evropský soud povoloval regulaci nájmu, kdy to bylo nezbytné. Regulace měla jediný cíl, a to zajistit bydlení pro lidi, kteří na něj neměli,“ říká Křeček. V celé Evropě existuje regulované nájemné, to, že se u nás nájmy vymkly kontrole, považuji za jednu z chyb porevolučního systému,“ uvedl pro E15 Křeček.

Řečená instituce regulovaného nájemného však v minulosti narážel na svou nezásluhovost - mnohdy v něm bydleli lidé, kteří ve finanční tísni nebyli. Server Homr.cz zmiňuje například bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu, bývalou poslankyni Táňu Fischerovou nebo poslance Jana Zahradila.

Soud se ale při rozhodování zabýval třemi modelovými případy. Již v únoru přitom přiřkl trojici poškozených náhradu škody 2,19 milionu korun, kterou český stát musí vlastníkům zaplatit.

Česko přitom původně došlo při výpočtu škody k nižší částce, štrasburský soud však zvolil během svého rozhodnutí rozdílnou metodiku, která majitelům domů zajistí větší náhradu škody. Ministerstvo spravedlnosti mělo sice k únorovému rozhodnutí ESLP připomínky, ty však štrasburský soud nyní odmítl, čímž rozhodnutí nabylo právní moci.

„Považujeme Evropským soudem stanovený způsob výpočtu náhrady škody za regulaci nájemného za jediný přijatelný a nezbytný k tomu, aby se stěžovatelé mohli konečně po dlouhých letech domoci odpovídajícího odškodnění,“ uvedli v prohlášení zástupci Občanského sdružení majitelů domů.

Již v minulosti přitom štrasburský soud oznámil, že jednoznačně došlo k porušení práv majitelů nemovitostí. Mělo se tak dít konkrétně mezi roky 2002 a 2006, tedy v době, kdy podle Ústavního soudu stát neměl ovlivňovat ceny nájemného, ale nadále tak činil.