Hromadné zateplování a výměna oken pomohly školám výrazně snížit náklady za vytápění. Odborníci však upozorňují, že negativním aspektem v učebnách jsou vysoké hodnoty oxidu uhličitého a dalších látek, které mohou ovlivnit soustředěnost i zdraví dětí. Podle oslovených odborníků se ale situace postupně mění k lepšímu.
"V minulosti školy hromadně zateplovaly, ale často už neřešily kvalitu vzduchu v učebnách," uvedl Miroslav Urban, odborník z Univerzitního centra energeticky úsporných budov na ČVUT. V uzavřených, malých místnostech, kde je spousta dětí, velmi brzy dochází k "vydýchání vzduchu" a k růstu koncetrací oxidu uhličitého.
V případě, že hodnoty přesáhnou normy, pak se to podle Státního zdravotního ústavu projevuje únavou školáků a horší soustředěností. Že by se méně topilo, tak to podle průzkumu Honywell, který zjistil, že Češi dávají přednost "teplíčku" před úsporami za energie, nehrozí.
Tento problém lze vyřešit prostřednictvím rekuperace vzduchu - získáváním tepla z odpadního vzduchu, které se využívá pro ohřátí čerstvého vzduchu, jenž je následně přiváděn do místnosti. Průzkum společnosti Honywell také zjistil, že Češi protopí zbytečně moc a teplotu
Zatímco v minulosti se rekuperace příliš neřešila, nyní je situace opačná. "V současné době například není možné získat dotace na zateplení bez rekuperačního řešení," říká Urban.
Přístup ředitelů škol se také postupně mění: "Ředitelé si pomalu začínají uvědomovat, že je nutné investovat do technologií, které umožní větrání vzduchu v místnosti. Někteří z nich také volí rekonstrukce současného zateplování," uvedl Pavel Svoboda, soudní znalec v oboru stavebnictví. "Stává se to zkrátka tématem, které začíná postupně rezonovat," dodává.
Na problém oxidu uhličitého ve školách v minulosti upozornila rozsáhlá studie Sinphonie, která v letech 2010-2012 probíhala v 23 zemích Evropy, při které bylo proměřeno 122 škol. A zjistilo se, že se normy oxidu uhličitého nejvíce přesahovaly ve školách střední a východní Evropy, kde docházelo k přesahování povolené hranice 1500 ppm.
Školy v severní a západní Evropě přitom měly nejvyšší procentuální zastoupení tříd s nízkými hodnotami pod 1 000 ppm oxidu uhličitého.
Studie také zjistila, že problém je také v dalších látkách v ovzduší: více než 60 procent všech dětí bylo ve školách vystaveno účinkům formaldehydu a přibližně 25 procent benzenu ve vyšších koncetracích.
