Staveb na zemědělské půdě výrazně ubývá, stát více chrání polnosti

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
11 Fotogalerie

Objem půdy vyňaté ze zemědělského půdního fondu se loni meziročně propadl o 42 procent. Vyplývá to z nových statistik ministerstva životního prostředí. Úřady sňaly ochranu z téměř 1,6 tisíce hektarů orné půdy. Na tuto rozlohu by se vešlo 354 Václavských náměstí. Denně tak loni Česko přišlo o více než čtyři hektary půdy.

Pokles objemu pozemků vyňatých z farmářského fondu má několik důvodů. „Především je to další zpřísňování legislativy. Dále i to, že rozvoj skladovacích či výrobních kapacit již minul svá nejlepší léta. Rovněž územní plány obcí jsou už z podstatné části nějak usazené a nepředpokládají extrémní rozšiřování výstavby,“ uvedl předseda Asociace soukromých zemědělců ČR Jaroslav Šebek.

Na situaci žehrají stavebníci. „Developeři nemají kde stavět. Klesající počet realizovaných projektů snižuje nabídku pro nájemce, a tak zvyšuje nájmy. To se následně promítá do růstu cen výsledných produktů,“ uvedl Dušan Kastl, výkonný ředitel developerské společnosti Contera.

Nejznámější kauzou poslední doby týkající se zemědělské půdy, která měla ustoupit výstavbě, byl obří sklad německé automobilky Daimler u dálnice D8 nedaleko Prahy. Stavba v režii developera CTP byla v souladu s územním plánem. Jenže ministerstvo životního prostředí s odkazem na ochranu klimatu nepovolilo půdu ze zemědělského fondu vyjmout.

„Mám dojem, že úřady se bojí rozhodovat. Možná jsou pod vlivem zpráv o klimatických změnách nebo si prostě myslí, že nejlepší je nedělat nic. Navíc nikdo nechce mít za humny sklad,“ uvedl šéf CTP Remon Vos. „Dnešní společnost však potřebuje logistická centra pro skladování zboží, takže je jasné, že část půdy je třeba vyčlenit pro obchodní a logistické parky,“ dodal.

Vynětí pozemků z půdního fondu automaticky neznamená, že na nich farmáři přestanou okamžitě hospodařit. „Udělený souhlas s vynětím ze zemědělského půdního fondu nelze brát tak, že se v ten samý rok půda odejme. To se stane až někdy později nebo také vůbec ne, respektive až se stavba povolí a zahájí,“ poznamenala Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP.

Poplatky za vynětí pozemku z ochranného režimu se vypočítávají podle bonity půdy. Každá z pěti tříd ochrany půdy má svůj koeficient. Základní cena stanovená vyhláškou se vynásobí příslušným koeficientem. V případě nejlepší černozemě, spadající do první třídy ochrany, inkasuje stát za vynětí metru čtverečního z půdního fondu v krajním případě téměř 160 korun. Například u haly podobné velikosti jako Amazon v Dobrovízi to dělá šestnáct milionů korun.