Stavební výroba po více než roce růstu v červenci meziročně klesla o 2,7 procenta, oslabilo pozemní i inženýrské stavitelství. Ještě v červnu přitom stavebnictví rostlo tempem 1,5 procenta.
V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, se v červenci produkce snížila oproti loňsku o 2,1 procenta. V inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, se výroba propadla ještě výrazněji, a to o rovná čtyři procenta.
„Stavební produkce v červenci po 15 měsících meziročně klesla, když se k nevýrazným výkonům v inženýrském stavitelství přidaly také pozemní stavby. S ohledem na poměrně nízkou základnu to není zcela uspokojivý výsledek. Také meziměsíčně jsme zaznamenali pokles v obou segmentech,“ řekla Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Klesá i počet nově vydaných stavebních povolení. Stavební úřady v červenci vydaly 6 936 stavebních povolení, meziročně o 9,2 procenta méně.
Také orientační hodnota povolených staveb se ve srovnání s červencem 2021 snížila, a to o 61 procent na 34,6 miliardy korun. Výrazný meziroční pokles hodnoty staveb je podle statistiků dán hlavně tím, že loni v červenci byla vydána stavební povolení na rozsáhlé inženýrské stavby, hlavně metro D v Praze. Po odečtení miliardových staveb je pokles desetinový.
„Zatímco náklady na výstavbu nových nemovitostí dál prudce narůstají kvůli zvyšujícím se cenám stavebních prací a materiálů, ceny nemovitostí na realitním trhu začínají stagnovat či dokonce mírně klesat. To vede k útlumu ve stavebnictví,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
