U Kodaně má vyrůst ostrov s tisícovkami bytů. Švédy děsí ohrožení Baltského moře

Umělý ostrov Lynetteholm má vzniknout v mořské úžině Öresund severovýchodně od centra Kodaně.

Umělý ostrov Lynetteholm má vzniknout v mořské úžině Öresund severovýchodně od centra Kodaně. Zdroj: By og Havn

Lynetteholm má ležet severovýchodně od centra Kodaně v sousedství přístavní oblasti Nordhavn. Dostane se tak před historickou pevnost Trekroner.
Projekt umělého ostrova má na starosti organizace By og Havn, kterou vlastní kodaňská radnice a ministerstvo dopravy. Sídlí ve starém celním domě z roku 1868 na Nordre Toldbod.
Kodaň se dlouhodobě potýká s nedostatkem prostoru pro svůj rozvoj.
Kodaň experimentuje s umělými ostrovy a ostrůvky na více místech, proti aktuálnímu projektu se ale bouří Švédsko.
Kodaň experimentuje s umělými ostrovy a ostrůvky na více místech, proti aktuálnímu projektu se ale bouří Švédsko.
6
Fotogalerie

Dánský parlament projedná tento měsíc ambiciózní projekt umělého ostrova Lynetteholm u Kodaně. Nový prostor má pomoci řešit tíživé problémy s bydlením v hlavním městě. Kritici plánu se však obávají dopadů na životního prostředí. Švédsko podle agentury Bloomberg namítá, že ostrov může zasadit další ránu už tak dost ekologicky zatíženému Baltskému moři.

Tvůrci umělého ostrova, který má zaujímat plochu 2,8 kilometru čtverečního, předpokládají, že na něm do roku 2050 vznikne bydlení až pro 35 tisíc lidí. Jejich záměr může výrazně poznamenat samotnou metropoli, v níž žije zhruba 650 tisíc obyvatel. Příjmy z bytové výstavby by totiž měly sloužit k financování nového tunelu pod kodaňským přístavem pro metro i silniční obchvat. Záměr má na starosti organizace By og Havn (Město a přístav), kterou vlastní kodaňská radnice a ministerstvo dopravy.

Největší překážkou pro stavbu ostrova budou zřejmě námitky Švédska. Země sdílí s Dánskem mořskou úžinu Öresund, jedinou spojnicí Baltu se Severním mořem a Atlantským oceánem. Řidič přitom po Öresundském mostě z Kodaně do „protějšího“ švédského města Malmö ujede zhruba jen sedmnáct kilometrů.

„Öresund je úzká úžina s velmi citlivou ekologickou rovnováhou ve svých vodách. Musíme ji udržovat v dobré kondici,“ citoval Bloomberg představitele regionu Skane Kristiana Wennberga. „Existuje riziko znečištění a snížení průtoku vody v průlivu. Baltské moře už nyní není v nejlepším stavu a my nechceme sebemenší změny,“ dodal.

V Kodani, která se soustavně potýká s nedostatkem místa pro další rozvoj, není Lynetteholm prvním projektem umělé pevniny. Dosud postavené či plánované ostrůvky však vždy počítaly s výstavbou v kanálech nebo na jihu města, kde je moře mezi Dánském a Švédskem širší a vytváří záliv. Problém aktuálního projektu situovaného severovýchodně od centra města spočívá podle kritiků v tom, že s ním související studie zkoumá pouze dopady vytváření ostrova, nikoli však vlivy navazujících infrastrukturních plánů.

Představitelé By og Havn považují studie za důkladné a věří v minimální ekologické dopady. Jsou však připraveni se Švédy diskutovat. Připomínají přitom, že před stavbou proslulého Öresundského mostu, který na dánské straně rovněž stojí na umělém ostrově, panovaly podobné obavy.

K projektu jsou však i další výhrady. Ostrov podle nich nebude mít ani zamýšlené přínosy a nabídne jen drahé bydlení. „Je zásadní, aby se všechna půda neprodávala za tržní ceny,“ prohlásila levicová politička Ninna Hedeagerová Olsenová, která má v Kodani na starosti technologie a životní prostředí.

„Pokud se tak stane, bude to jen další VIP projekt, k němuž se lidé s běžnými příjmy nedostanou a kde budou náklady na vytváření zelených ploch pro město příliš vysoké,“ dodala.