Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb.
Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce.
Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel nevyplatil mzdu, by se mohl obrátit na zaměstnavatele, pro něhož firma subdodávku zajišťuje. Ručitelem by byl i dodavatel na nejvyšším stupni, byť by pracovníkovi nevyplácel celou odměnu, ale jen minimální mzdu. „Zdá se tak, že výběr ručitelských subjektů je ryze arbitrární záležitostí, nikoli výsledkem racionální, fakty podložené úvahy,“ kritizovala v připomínkách k návrhu Hospodářská komora.
Původní ochrana se má podle evropské směrnice týkat zejména cizinců. Tuzemský návrh se ale liší v tom, že zavádí ručení českým zaměstnavatelem za nevyplácení mzdy jiného českého zaměstnavatele. Členské státy přitom podle Konfederace mohou i nemusejí stanovit přísnější pravidla ve vnitrostátním právu. Navrhovaná novela také podle Konfederace nutí stavební podnikatele pečlivě si vybírat dodavatele.
„Návrh vnímáme jako velké riziko. Jsme dodavatelem mnoha staveb a naše subdodavatelské řetězce zahrnují tisíce pracovníků v nejrůznějších oborech. Pokud bychom měli ručit za mzdy všech, kteří se nějak, byť vzdáleně, na stavbě podílejí, bude to pro nás enormní zátěž,“ uvádí mluvčí Metrostavu Radim Mana. Za problematické považují hlavně to, že by ručili nejen za jiné stavaře, ale třeba i za právníky, kteří pracují pro výrobce materiálu.
Metrostav je přesvědčen, že by se takové opatření projevilo zdražením staveb. „Čím širší bude ručení, tím větší bude tlak na jeho promítnutí do ceny. Zdražit by mohly zejména velké stavby, kde jsou komplikované subdodavatelské řetězce. A velké stavby jsou nejčastěji ty, které se realizují pro veřejné investory, typicky dálnice, železnice či veřejné budovy,“ podotýká Mana.
Stejně to vidí šéf Ekospol Korec. „To není obava, jsem si naprosto jistý, že pokud bude změna schválená, ke zdražení staveb dojde. Každý generální dodavatel se bude jistit rizikovou přirážkou. Je jen otázkou, zda riziko ocení pěti nebo deseti procenty. Minimálně však stavby zdraží o pět procent, což je obrovský problém,“ tvrdí.
Skanska doufá, že se jedná pouze o pracovní podobu úpravy. „Věříme, že ve finální podobě nebude obsahovat žádná ustanovení, která by zaváděla výrazně odlišné podmínky pro některé druhy podnikání,“ říká personální ředitelka Skansky Slavomíra Sedláčková. Dodává, že firma má poměrně přísný dodavatelský kodex, a proto neočekává, že by jejich dodavatelé neplatili mzdu zaměstnancům.
Úprava se podle důvodové zprávy zabývá subdodavatelskými situacemi ve stavebnictví proto, že právě v tomto sektoru je nahlášena většina případů nevyplácení mezd. Šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza však uvádí, že se snad s takovým problémem nesetkal s výjimkou situace, kdy šla firma do insolvence.
U velkých staveb se subdodavatelské řetězce skládají i z více než pěti vrstev, podle Korece se tak čas od času stává, že některý ze subdodavatelů nezaplatí. „Není to nic výjimečného. Takové případy jsme v minulosti řešili i my, musel jsem do nich vstoupit i osobně, aby se to vyřešilo,“ vysvětluje.
Podle důvodové zprávy může mít úprava pozitivní dopady na samotný trh. „Účelové nevyplácení mezd může vést k nerovnému konkurenčnímu prostředí, respektive konkurenční soutěž rovněž deformuje („nižší náklady“ = nízká úroveň oficiální ceny). Zaměstnavatelé, kteří postupují v souladu s právními předpisy, jsou znevýhodněni a jejich konkurenceschopnost je oslabena,“ stojí ve zprávě.
Novelu přitom musel rezort práce připravit po výtce od Evropské komise pro špatné zavedení směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu. V případě zdržení tak Česku hrozí jednorázová pokuta zhruba 35 milionů korun a penále za každý den od 35 do zhruba 2,4 milionu korun.
