Transformace autoprůmyslu směrem k udržitelnosti je horkým tématem posledních let evropského byznysu. Evropská unie i největší automobilky do těchto snah investovaly obří prostředky, nyní ovšem hrozí, že se výroba kvůli drahým energiím na starém kontinentu a štědrým americkým pobídkám částečně přesune na druhý břeh Atlantiku.
Americká legislativa nazvaná Inflation and Reduction Act (IRA) bude zřejmě velkým testem euroamerického spojenectví. Pod nicneříkajícím pojmenováním se totiž skrývá balík o objemu 369 miliard dolarů (zhruba 8,5 bilionu korun), který má nasměrovat americký průmysl směrem k výrazně zelené proměně. Součástí balíčku jsou i štědré pobídky pro výrobce elektromobilů, americká vláda také slibuje daňovou úlevu 7500 dolarů (zhruba 172 tisíc korun) na koupi automobilu s elektrickým pohonem, které bylo sestaveno na americké půdě.
To je značná komplikace pro evropský autoprůmysl, který je jedním z pilířů starého kontinentu. Až 200 vozů na tisíc obyvatel se každoročně vyrobí na Slovensku, což je suverénně nejvíce na světě. Na druhém místě je Česká republika s průměrem kolem 130 vozů a třetí je Slovinsko, kde se produkce pohybuje kolem stovky. Jen v první desítce této statistiky je celkově šest zemí z Evropské unie, které doprovázejí Jižní Korea, Japonsko, Kanada a Spojené státy.
Proto je přechod na elektromobilitu jednou z priorit Evropské unie, závisí na ní prosperita značné části kontinentu. To teď ohrožuje právě IRA a společně s ní i vysoké ceny energií, které v posledním roce stoupají kvůli konfliktu na Ukrajině a evropské závislosti na ruském plynu.
„Pokud se nám rychle nepodaří srazit ceny energií v Německu a v Evropě, pak nebudou investice do energeticky náročných produkcí nebo do kapacit na výrobu baterií v Německu ani napříč Evropou nadále proveditelné,“ uvedl nedávno Thomas Schäfer, který vede automobilku Volkswagen a dříve šéfoval české Škodovce.
Evropští politici se proto snažili v posledních týdnech přesvědčit americké partnery, aby změnili parametry IRA ve prospěch evropských výrobců. Argumentují přitom tím, že Evropa nese na svých bedrech hlavní dopady války na Ukrajině, a proto by Spojené státy měly být solidární. Naposledy se o to snažil francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Bílého domu.
„Vůči našim podnikatelům je to super agresivní,“ řekl Macron na pracovním obědě americkým kongresmanům. „Možná vyřešíte svůj problém, ale zvětšíte ten můj,“ řekl s odkazem na IRA a varoval před tříštěním Západu. „Shodli jsme se na tom, že sladíme naše přístupy a budeme investovat do nových kritických druhů průmyslu. Polovodiče, baterie, vodík. Chceme uspět společně, ne na úkor jeden druhého,“ pronesl Macron optimisticky poté, co mu Biden slíbil, že by se dala IRA vyladit tak, aby neškodila evropským firmám.
Nadšení ovšem brzy zchladil francouzský eurokomisař Thierry Breton, který má v Evropské komisi (EK) na starosti vnitřní obchod v sedmadvacítce. Ten nepředpokládá, že by Spojené státy mohly v rámci IRA učinit výrazné změny, které by změnily pro Evropu situaci. „Co se stalo, stalo se. Nyní si to musíme odpracovat my, ochránit své firmy, pokud to bude potřeba, a aniž bychom se pustili do dotačních závodů,“ uvedl Breton nedávno pro server Politico.
„Pobídky pro investice do výroby mění celou hru,“ uvedl pro stejný server nejmenovaný vysoce postavený představitel evropského autoprůmyslu. Že IRA ovlivní plány mnohých automobilek, se ukazuje už nyní. Například švédská společnost Northvolt, která vyrábí baterie do elektromobilů a na niž evropský průmysl sází, nyní pozastavila plány na výstavbu továrny na baterie, která měla do roku 2025 vyrůst v Německu. „Naším cílem stále je uskutečnit naše plány, ale s rostoucími náklady v Evropě a masivní podporou ze strany americké vlády se strategická expanze mnohem více zkomplikovala,“ uvádí mluvčí společnosti.
Nejde totiž pouze o ceny energií, ale také o nově vznikající regulaci. Nová evropská legislativa zaměřená na výrobu baterií má za cíl, aby v elektromobilech, jež se budou prohánět po evropských silnicích, byly bezpečné a udržitelně vyrobené baterie. V praxi to bude znamenat, že by mělo být možné baterie recyklovat. Takové podmínky ovšem zase kladou další nároky na výrobce elektrobaterií. Což neznamená nic jiného než podražení výroby.
Komplikací by to mohlo být i pro Českou republiku, ve které jsou na autoprůmysl navázány stovky tisíc pracovních míst. Ač v okolních státech, jako jsou Slovensko, Maďarsko, Polsko i Německo, v posledních letech vyrostlo hned několik továren na baterie, Česko na svou první stále čeká. Dlouho to vypadalo, že by takovou výrobu mohl v Česku postavit německý koncern Volkswagen, ten ovšem rozhodnutí odložil. Ve hře jsou v současné době další dvě možné tzv. gigafactory. Jednu by mohla vybudovat jihokorejská společnost LG v Moravskoslezském kraji a spekuluje se také o záměru polostátního ČEZu, který má podobné plány v Prunéřově.
Evropští politici tak bijí na poplach a zvažují, jak se k situaci postavit. Někteří prosazují celoevropské řešení, tedy aby Evropská unie vytvořila nový finanční nástroj či posílila stávající formy podpory tak, aby byly členské státy schopné konkurovat americké podpoře. Reagují i jednotlivé státy.
V dalších měsících a letech se tak zřejmě rozhodne o tom, jakým směrem se evropský autoprůmysl bude ubírat. Země Evropské unie se prozatím na adekvátní odpovědi neshodly, je ovšem jasné, že nějaká forma řešení se dříve či později zřejmě objeví.
