Estonsko zná recept na miliardové start-upy: Digitalizace, vzdělání a otevřenost

V Estonsku díky reformám vzniklo úspěšné startupové prostředí.

V Estonsku díky reformám vzniklo úspěšné startupové prostředí. Zdroj: Ralf Roletschek via Wikimedia Commons (GFDL)

Zakladatel Boltu Markus Villig je nejmladším zakladatelem miliardového evropského start-upu.
Bolt, jeden z úspěšných estonských jednorožců
Estonská cloudová softwarová společnost Pipedrive má pobočku i v Praze.
Kristo Käärmann je jedním ze zakladatelů strat-upu TransferWise.
5
Fotogalerie

Fráze „být digitální jako Estonsko“ za poslední roky téměř zlidověla. Estonská vláda v devadesátých letech nabrala digitální kurz a od té doby je vzorem pro ostatní země, které dále žijí v analogové době. Systémové změny umožnily rozvoj startupového prostředí, které generuje miliardové projekty. V zemi působí 865 start-upů na milion obyvatel – nejvíce z Evropy.

Po odtržení se od Sovětského svazu zůstaly Estonsku značné problémy v podobě rostoucí nezaměstnanosti, prodělávajících státních podniků a inflace přes tisíc procent. Politici včele s tehdejším premiérem Marti Laarem věděli, že řešením musí být radikální změna fungování státu a společnosti. Vláda vše vsadila na digitalizaci a otevření země zahraničním investicím.

Součástí vládních řešení byla rovná daň přívětivá k byznysu, seškrtání sociálních dávek, uvolnění regulací cen a podmínek pro podnikání, ale také cíl připojit veškeré školy v zemi k internetu, což se také v roce 2000 podařilo. Digitální identita navázala o dva roky později a už v roce 2003 Estonsko zaznamenalo první úspěch soukromého sektoru – komunikační nástroj Skype. Estonsko-švédský program byl svého času tak populární, že se slovo „skypovat“ synonymem pro on-line videohovory.

V pozdějších letech následovaly další úspěšné příběhy jako Bolt, TransferWise, PlayTech a v poslední době například Zego, Pipedrive nebo ID.me. Zmíněné start-upy dosáhly tržní valuace nad jednu miliardu dolarů, čímž si vysloužily označení jednorožci. V Estonsku, popřípadě díky estonským zakladatelům, dosáhlo této mety už sedm projektů.

Programovaní od plenek

„Estonsko nemá přírodní zdroje jako ostatní země, musí proto vyniknout něčím jiným,“ popsal zakladatel pojišťovacího start-upu Zego Sten Saar. Podobný názor má i estonská prezidentka Kersti Kaljulaid. Státní instituce podle ní z počátku chtěly nabídnout občanům lepší služby. „Udělali jsme to rovnou digitálně, protože to jednoduše bylo levnější,“ vysvětlila CNBC.

Kaidi Ruusalepp, zakladatelka tradingové platformy Funderbeam, spatřuje v připravenosti země na internetovou éru jeden z důvodů, proč se v Estonsku tak daří start-upům. „Abych citovala Senecu: Štěstí je, když se připravenost potká s příležitostí,“ myslí si.

Přístup státu byl od počátku klíčový. Díky ambiciózním vzdělávacím reformám se estonští žáci umisťují v žebříčku PISA na předních příčkách, kterých dosahují také díky výuce cizího jazyka a programování od útlého věku. Mladí Estonci obsazují místa hned za studenty z Číny nebo Singapuru. Podle Estonců se výsledky reformy vzdělávacího systému projeví za patnáct až dvacet let, plně digitalizovaná generace se proto teprve v současné době hlásí o slovo.

Zahraniční síla

Překážkou hospodářského růstu by vzhledem k velikosti země mohl být nedostatek kvalifikované síly. I s tím si však Estonsko dokázalo poradit. Kolem 23 procent zaměstnanců start-upů připadá na cizince, jen pět procent jich pochází z EU a dokonce 31 procent zakladatelů má neestonský původ.

Pro zemi je příliv kvalifikovaných cizinců zásadním prvkem, čehož si je vědoma i vláda, a příchody z celého světa se snaží zjednodušit pomocí cílených programů. Patří k nim „startupové vízum“ nebo e-občanství, díky nimž lze snáze získat povolení k pobytu nebo třeba také založit start-up ze zahraničí.

O boomu začínajících firem, který Estonsko zažívá, nejvíce vypovídá růst počtu zaměstnanců. Ještě v roce 2016 jich ve start-upech pracovaly necelé tři tisíce, zatímco loni jich už byl dvojnásobek. Podobný růst lze sledovat i u objemu investic, v roce 2008 investice dosáhly sedmi milionů eur, loni se vyšplhaly na rekordních 453 milionů eur. Většina financí do země plyne ze zahraničí, pouze 31 milionů pocházelo od lokálních investorů.

K úspěchu začínajících start-upů přispívá také provázanost společnosti. Zkušení zakladatelé vytvořili organizaci Founders Society (Společnost zakladatelů), jejímž prostřednictvím radí těm, kteří zakládají svůj první projekt. „Mohu zavolat třeba deseti estonským zakladatelům a oni si najdou chvilku, aby mě vyslechli a poradili mi,“ popisuje Ruusalepp.

Estonci díky otevřenosti ekonomiky, příznivému byznysovému prostředí, reformě vzdělávání a radikální digitalizaci společnosti dokázali vytvořit stát, ke kterému vzhlíží svět jako k modelovému příkladu úspěšné transformace. V malém baltském státu hraničícím s Ruskem se mohou ostatní východoevropské země inspirovat v umění překonávat dědictví minulosti.