Stockholm přitahuje investory i nové projekty. Ve švédském hlavním městě se koncentruje nejvíce miliardových start-upů v Evropě na sto tisíc obyvatel, ve světě mu konkuruje pouze San Francisco. Boomu nových a úspěšných projektů pomohla vládní liberalizace trhu, důsledná podpora digitalizace i funkční neformální struktury propojující tamní startupovou scénu.
Klarna, Skype, Spotify, Minecraft nebo Candy Crush. To jsou globálně úspěšné produkty, které se zrodily ve švédském Stockholmu a jejichž mateřské firmy dosáhly statusu jednorožce, tedy soukromé společnosti s tržní valuací nad jednu miliardu dolarů.
Ve Švédsku žije deset milionů obyvatel, tedy zhruba stejně jako v České republice. Přesto se výsledky v oblasti start-upů dramaticky liší. Zatímco Česko stále čeká na prvního domácího jednorožce, Švédsko jich má na svém kontu aktuálně 12, uvádí agentura Bloomberg.
Nejhodnotnějším z nich je Klarna, která dosáhla tržní valuací 31 miliard dolarů. Současní jednorožci navazují na předešlé miliardové start-upy, které si už prošly vstupem na burzu. Jejich počet ve Stockholmu na 100 tisíc obyvatel je 0,8, po San Francisku s hodnotou 1,4 je to nejvíce na světě.
Cesta ke kreativnímu prostředí a k úspěšným projektům vedla skrze vládní deregulace, které byly odpovědí na finanční krizi na počátku 90. let. Tehdejší vláda se rozhodla potlačit monopolní postavení velkých firem, otevřít trh zahraničním subjektům, rozsáhle investovat do internetového připojení nebo přispívat rodinám na koupi počítačů. Zřejmě nejcitelnější změnou ale bylo snížení korporátní daně z 52 procent na dnešních 22 procent.
Podpora start-upů
Švédsko podporuje nové nápady, potvrzuje Jan Kalašnikov, který ve Stockholmu založil startup Platehero. „Z počátku dostane začínající start-up mnoho úlev na daních nebo přístup k účetním softwarům pro první měsíce zdarma,“ popisuje Kalašnikov. Výhodou podle něj je i jednoduché založení start-upu bez nutnosti fyzicky návštívit úřad.
Obecně zakladatel Platehero oceňuje přístup státu a úřadů ke švédským občanům. „Výměnou za placení daní je stát schopný vás ekonomicky podpořit, ať již při startu v podnikání, studiu, mateřské, nebo hledání práce,“ vysvětluje.
Důležitý je podle Kalašnikova i přístup univerzit. „Skvělým příkladem je program Innofounder, do kterého se můžete zaregistrovat s nápadem ihned po tom, co dostudujete na univerzitě, po dobu jednoho roku dostanete měsíční plat pro každého zakladatele dva tisíce eur a jednorázovou podporu sedm tisíc eur,“ popisuje Kalašnikov.
Neformální struktury
Z úspěšných podniků se následně rekrutují investoři, kteří financují domácí nadějné start-upy. Tou cestou šli zakladatelé Klarny, Spotify i herního studia Mojang AB. „Je zde ekosystém financování a odbornosti,“ říká Oscar Berglund ze start-upu Trustly, jehož valuace je devět miliard dolarů. „Vědomosti, zkušenosti a kapitál jsou zde dostupné a pohání nové nápady lépe než Silicon Valley,“ doplnil Berglund pro Financial Times.
Potvrzuje to i profesorka Robin Teigland z univerzity v Göteborgu. „Neformální struktury jsou jedním z důvodu úspěchu švédských start-upů,“ říká. Švédsko tak otočilo svou nevýhodu omezeného a malého trhu do výhody – každý se s každým zná a v případě potřeby není problém se spojit.
Svou roli podle Kalasnikova hraje i fenomén sdílených kanceláří. „WeWork funguje v tomto ohledu fantasticky především ve Stockholmu, kde se snaží rozjíždět akcelerační programy pro různé kategorie start-upů a pomáhá start-upy propojovat s investory,“ popisuje s odkazem na jednoho z provozovatelů těchto prostor Jan Kalašnikov a vyzdvihuje i aktivity místních bank.
„Klarna Mafia“
Další typický rys švédských start-upů souvisí s velikostí mateřské země. Kvůli omezenému domácímu trhu švédští podnikatelé už při svých začátcích myslí na zahranční expanzi. „Byli jsme svým způsobem vychování tak, abychom přemýšleli o exportu,“ řekl webu The Atlantic Birk Nilson, zakladatel start-upu Tictail, který před třemi lety koupilo Shopify.
Z úspěšných projektů posléze vzešli lidé, kteří se po nasbírání zkušeností rozhodli založit svůj vlastní start-up. Podobné příběhy je spojeny s americkou společností PayPal, ve které v určitý čas pracovali pozdější zakladatelé globálně úspěšných značek Tesla, LinkedIn, Palantir, Square a YouTube.
Tento model se opakuje i v případě Klarny. Podle webu Sifted vzešli ze zaměstnanců švédského fintechového gigantu zakladatelé 11 start-upů jako Anyfirm, Majority nebo Venmo. Web Sifted je po americkém vzoru nazval Klarna Mafia.
Švédsko tak dokázalo zkombinovat robustní sociální stát s inovativní soukromou sférou. Ve Stockholmu se povedlo alespoň částečně vyvrátit rovnici, že čím více stát daní a vyplácí dávky, tím méně úspěšných soukromých firem v něm vzniká.
Kombinací legislativních změn, otevřenosti trhu, vzdělanosti, neformálních struktur a rozšířené digitalizace Švédsko dokázalo vytvořit ideální podhoubí pro vznik úspěšných start-upů, a zařadit se tak po bok Izraele nebo Estonska jako další „start-up nation“.
