Stanjura versus Vlček. Ministerstva se přou o to, jak nastavit pravidla pro zaměstnanecké akcie
Vstřícněji nastavená legislativa pro ESOP neboli zaměstnanecké akcie je jedním z klíčových bodů pro nastartování startupového prostředí v Česku. I když určité změny k lepšímu přišly již od loňského roku, v porovnání s jinými zeměmi jsou tuzemská pravidla stále méně výhodná. Největší kámen úrazu je debata o zdanění těchto akcií, na jejíž podobě se zatím nedohodnou ani ministerstva financí a průmyslu a obchodu.
Pro příznivější daňové podmínky, které by české firmy neznevýhodňovaly oproti zahraniční konkurenci, je ministerstvo průmyslu a obchodu. „Podle mého názoru by ideálním řešením bylo srovnání s úspěšnými evropskými zeměmi, které už tento model implementovaly. Nejlepší praxe ukazuje, že by daňová zátěž neměla přesáhnout 25 procent. To znamená, že bychom museli zrušit povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění, stejně jako to funguje v Estonsku, Lotyšsku, Nizozemsku, Velké Británii nebo v Polsku,“ řekl v nedávném rozhovoru pro e15 náměstek ministra Štěpán Hofman.
Se zrušením odvodů sociálního a zdravotního pojištění však nesouhlasí rezort financí. „Případné osvobození zaměstnaneckých akcií od placení zdravotního a sociálního pojištění by fakticky znamenalo selektivní daňovou výjimku, která by měla za následek výraznou nerovnost v rámci zdanění odměňování zaměstnanců a celkově by snižovala transparentnost daňového systému přidáváním další agendy a administrativní zátěže,“ uvedla Anna Vasko z mediálního oddělení ministerstva financí. Případné změny v otázce pojištění však budou muset řešit i ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí, do jejichž kompetence problematika spadá.
Lobbing startupů
Za výhodnější podmínky lobbují zástupci tuzemských startupů. Například podle průzkumu organizace Czech Founders, která zastřešuje přes tisíc zakladatelů firem, je právě potenciální legislativní změna týkající se ESOP klíčová pro téměř 90 procent startupistů. Najdou se přitom i firmy, které mimo jiné kvůli nevýhodnosti českých podmínek v této oblasti přesouvají svá sídla do zahraničí. Příkladem může být tuzemská technologická společnost Safetica, která se nedávno rozhodla k přestěhování do USA.
Czech Founders proto jednají o změně pravidel právě s ministerstvem financí. Jedním z bodů návrhu organizace je, aby se veškeré daně z akcií platily až po prodeji podílu nebo vypořádání opce. Podstatné je podle organizace i zmiňované osvobození od zdravotního a sociálního pojištění. „Pro nás je důležité, aby se k zaměstnanci přistupovalo jako k investorovi a odvody státu proběhly až po reálném prodeji firmy,“ vysvětluje ředitelka asociace Barbora Werdmölder.
Současná úprava legislativy pro ESOP není dostatečně atraktivní ani podle manažerky daňového poradenství Jany Osecké ze společnosti Deloitte. „Od minulého roku se sice odložilo zdanění příjmu z nabytí zaměstnaneckých akcií až do okamžiku prodeje akcií, ale s dalšími omezeními. Například pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr dříve, než dojde k prodeji akcií, nebo pokud by uplynulo deset let, ještě než dojde k prodeji akcií, zdaňoval by zaměstnanec opět dříve, než z akcií dostane peníze,“ vysvětluje. Pro startupy, které často v raných fázích mají vyšší fluktuaci zaměstnanců nebo nestihnou exit do deseti let, představují tyto dodatečné okamžiky zdanění zaměstnaneckých akcií stále velkou překážku jejich používání.
Legislativní změna, která by zaručila, že zaměstnanec skutečně zaplatí daně až po prodeji, a tedy v momentě, kdy už peníze bude mít k dispozici, by podle ní pomohla. „Navrhovaný režim těchto zaměstnaneckých opcí by byl pro startupy jednodušší i z hlediska jejich právního nastavení a spravování, které je v českém právním prostředí v kontextu zaměstnaneckých akcií také poměrně složité,“ doplňuje Osecká.
Čas se krátí
Jednání o legislativních úpravách aktuálně probíhají na sněmovním podvýboru pro startupy, vědu a inovace. „V tuto chvíli se stále nejedná o finální verzi návrhu, proto se k němu v současné chvíli nebudeme detailněji vyjadřovat,“ sdělila Vasko z ministerstva financí. Není tedy jisté, že by případné změny vůbec stihly projít do konce stávajícího volebního období.
„Sněmovna jedná přibližně do konce června, takže do té doby musí proběhnout celý legislativní proces. To znamená, že nejpozději na začátku dubna musí být podán pozměňovací návrh, který tuto problematiku upraví,“ okomentoval situaci Hofman z resortu průmyslu a obchodu. Ministerstvo financí počátkem března redakci e15 sdělilo, že návrh je připravován tak, aby ho bylo možné realizovat ještě v tomto zdaňovacím období.
