Strnadova silná, ale i slabá místa. CSG je až příliš závislá na ukrajinské válce a NATO
- Na jakékoliv známky zpomalování zbrojního boomu může být pozice CSG na burze značně citlivá.
- Velká část tržeb CSG je spojena s konfliktem mezi Ukrajinou a Ruskem.
- Nástup nových evropských vlád může zvýšenou poptávku po zbraních a munici přibrzdit. To bude zřejmě i případ Česka.
Zásadní krok, o němž v posledních měsících spekulovali investoři a média v Česku i ve světě, je potvrzený: zbrojařská a průmyslová skupina CSG miliardáře Michala Strnada oznámila přípravu pro vstup na burzu v Amsterdamu. Společnosti sdružující více než stovku firem a čtyřicítku výrobních podniků v Evropě a Spojených státech se zákaznickou základnou ve více než 70 zemích má primární emise přinést 750 milionů eur.
Existují však určitá rizika Strnadova kroku. Silná a právě i slabá místa CSG rozebírá prosincová analýza společnosti Cyrrus. „CSG je rychle rostoucí zbrojařskou společností, která oproti ostatním hráčům z odvětví generuje nadprůměrné marže. Do karet jí hrají rostoucí výdaje na obranu v Evropě. IPO posílí pozici firmy a zároveň jí umožní více se podílet na konsolidaci širšího evropského zbrojařského sektoru,“ říká analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
„Pro dlouhodobé posilování akcií CSG je ale nezbytné, aby zbrojní boom v dalších letech nepolevoval. Na jakékoliv známky jeho zpomalování může být titul značně citlivý,“ upozorňuje.
Příměří sníží poptávku
Strmý růst největších zbrojařských hráčů, jimiž jsou americký Lockheed Martin, evropský Rheinmetal, BAE Systems a právě i CSG nebo další české skupiny Colt CZ či STV Group, má shodného tahouna. Je jím obrovská poptávka po zbraních a munici způsobená válkou na Ukrajině a také nutnost doplnit armádní arzenály především evropských členů NATO, kteří v posledních třiceti letech až na několik výjimek výdaje na obranu podceňovali.
Možné příměří, nebo dokonce trvalejší mír mezi Ukrajinou a Ruskem, o což usiluje americký prezident Donald Trump, by však zbrojní boom minimálně přibrzdilo. „Téměř polovina tržeb CSG je spojena s výdaji na konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, ukončení války by tak mohlo vést ke krátkodobému výkyvu v počtu jednorázových objednávek a značné korekci valuace,“ napsal v prosincové analýze Cyrrus.
A byť to CSG nikdy oficiálně nepřiznala, důležitá je pro ni i česká muniční iniciativa tažená penězi především vlád Dánska a Nizozemska, v níž se už protočilo přes 270 miliard korun. Zprostředkování dodávek dělostřeleckých nebo tankových nábojů a ve značné míře i zbraní Ukrajině zahájené minulou vládou Petra Fialy opakovaně kritizovala tehdejší opozice. Přesto se nový kabinet ANO, SPD a Motoristů nakonec dohodl, že iniciativa bude pokračovat, i když ji český státní rozpočet už nebude podporovat. To však Strnada nemusí příliš znepokojovat. Dosavadní finanční podíl Česka byl okrajový.
Potrvá hlad po zbraních?
Případné příměří na Ukrajině by neznamenalo okamžité ukončení Strnadova byznysu. Kyjev by pokračoval v masivním vyzbrojování ukrajinské armády už jen proto, aby svého agresivního souseda odstrašil.
A stejně by postupovali i evropští členové NATO. Na loňském summitu v Haagu si odsouhlasili postupné zvyšování výdajů na obranu, které mají do roku 2035 dosáhnout pěti procent národních HDP. Čistě armádní výdaje cílí ke stropu o něco nižšímu, když mají činit 3,5 procenta HDP. Přesto je to výrazný posun oproti dřívějším dvěma procentům HDP. Výrobci zbraní by tak měli mít zajištěné zakázky nejméně na příštích deset až patnáct let.
Otázkou však je, zda většina evropských zemí závazek dodrží. A existuje ještě další riziko, na něž Cyrrus upozorňuje. Je to závislost CSG právě na vládách zemí NATO. „Devadesát procent tržeb CSG tvoří země NATO. Veřejné zakázky přitom mohou být často opožděny z důvodu politických cyklů,“ uvádí společnost.
Strnad věří, že poptávka polevovat nebude. „CSG může těžit ze zrychlujícího se trendu globálních výdajů na obranu a její specifická odbornost v celé řadě oblastí včetně pozemních vozidel, zbraňových systémů, obranné elektroniky a pokročilých systémů pro bezpilotní prostředky a střely dlouhého doletu úzce odpovídá strategickým prioritám jejích zákazníků,“ uvádí majitel CSG.
Domnívá se, že IPO jeho společnosti by dále zvýšilo povědomí o skupině v rámci mezinárodní investorské komunity a poskytlo dodatečnou finanční flexibilitu a diverzifikaci zdrojů financování na podporu dalšího růstu.
Akviziční soupeři CSG
Dalším limitujícím faktorem, který může dosavadní expanzi CSG omezit, jsou rostoucí holdingové struktury konkurenčních uskupení. „Celé odvětví zbrojních společností se v posledních letech stává více a více holdingově orientované – velcí hráči odkupují menší firmy a integrují je do svých procesů; společnost CSG není jediná, která se na trhu dívá na nové akviziční příležitosti a tato obchodní konkurence může vést k problémům v akviziční strategii,“ píše se v analýze.
Právě významné akvizice například v oblasti malorážového střeliva posílily Strnadovu pozici. V roce 2022 to bylo ovládnutí italské Fiocchi Munizioni s pobočkami v několika významných státech NATO, například ve Velké Británii. Koncem roku 2024 pak CSG dokončila svoji zatím nejsložitější a největší akvizici, kterou byl nákup americké The Kinetic Group sdružující ikonické podniky, jako je Federal, Remington, CCI, Speer a Hevi-Shot.
CSG se tak stala světovou jedničkou ve výrobě malokalibrových nábojů. V oblasti munice středních a velkých ráží je pak Strnad největším producentem v Evropě.
