Čipové embargo USA dopadá na klíčovou evropskou firmu, které dodávají i Češi
Čipová válka vedená Spojenými státy proti Číně může mít dopady na evropskou společnost s výlučným a prozatím nenahraditelným postavením na světovém trhu polovodičů. Nizozemská ASML totiž kvůli americkému embargu nemůže do Číny dodávat své nejmodernější stroje na výrobu čipů. Asijská velmoc reaguje zvýšenými investicemi do výzkumu a vývoje a snaží se osamostatnit. Mobilizuje se i Tchaj-wan.
ASML Investovala devět miliard dolarů a řadu let práce do vývoje technologie extrémního ultrafialového záření (EUV). Ta dokáže do křemíkových destiček „vypalovat“ elektrické obvody s velkým zahuštěním. Výrobci čipů tak mohou na jeden čip dostat miliardy tranzistorů a pracovat s výrobními procesy ve velikosti sedmi nanometrů a méně. ASML je jediný podnik na světě, který EUV vyrábí a dalece utekl Canonu a Nikonu. Nakupují od něj nejdůležitější čipové firmy světa Intel, TSMC a Samsung.
Tržní hodnota ASML je 300 miliard dolarů. Akcie za pět let přidaly skoro 500 procent. ASML loni měla tržby 18,6 miliardy eur s čistým ziskem 5,9 miliardy eur. Z prodeje EUV systémů přišlo 6,3 miliardy eur. Těchto strojů se prodalo pouze 42. Jsou totiž extrémně náročné na výrobu a obsahují sto tisíc komponent. Jeden takový přístroj vyjde na 140 milionů dolarů. V roce 2023 se na trh má dostat nová generace EUV za cenu 300 milionů dolarů.
ASML má řadu dodavatelů z různých zemí včetně Česka. Od přerovské firmy Meopta třeba odebírá špičkové optické technologie. ASML dokonce Meoptu ocenila za profesionální spolupráci a bezchybné dodávky. Zástupci Meopty otázky kolem embarga nechtěli komentovat, protože jsou vázáni mlčenlivostí.
Na EUV stroje ASML uvalila embargo administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Důvodem je, že ASML používá některé součástky z USA, například lasery od firmy Cymer. Trumpův nástupce Joe Biden v této taktice pokračuje.
„Nizozemská vláda tlaku USA podlehla a nedává nám vývozní licence. Do Číny můžeme alespoň dodávat starší stroje. O ty Američanům tolik nejde, zaměřují se na budoucnost,“ popsal deníku E15 dobře postavený zdroj z ASML.
„Čína je tlačena k osamostatnění. Během patnácti let si mohou vytvořit vlastní dodavatele a trh pro evropské firmy zmizí,“ varoval výkonný ředitel ASML Peter Wennink. Jednou z budovaných alternativ k ASML je Shanghai Micro Electronics Equipment. „Polovodičový průmysl je z přístupu USA frustrovaný,“ shrnul analytik Paul Triolo, který dlouhodobě sleduje čipy a technologickou Čínu.
Podobně mluví organizace Semiconductor Industry Association (SIA): „Pravidla USA nutí Čínu hledat alternativy. Může to zabrat čas, ale trend bourání závislosti na amerických čipových firmách se rozjel.“ SIA dále upozorňuje, že 75 procent čipové výrobní kapacity včetně producentů komponent či chemikálií je alokováno v Číně a východní Asii.
Na situaci už reaguje také Evropská komise. Před pár dny uspořádala setkání evropských čipových lídrů. „Zaznělo, že Evropa musí být asertivnější v prosazování zájmů. ASML je součástí strategické nezávislosti EU,“ sdělil deníku E15 ředitel slovenské čipové firmy Tachyum Radoslav Danilák, který se sezení zúčastnil.
Geopolitické třenice jsou alarmem také pro Tchaj-wan, jehož firmy jako TSMC vládnou světové produkci čipů. Prezidentka Tsai Ing-wen před pár dny uvedla, že se Tchaj-wan chce stát soběstačným ve výrobě vybavení pro produkci čipů. „Jsem si stoprocentně jistá, že jsme toho schopni dosáhnout,“ sdělila.
Čína zkoumá potenciální nové postupy, které mohou do čipů přinést revoluci. Zaměřuje se například na optické čipy, které by mohly místo s elektrony pracovat se světlem. „Frekvence dnešních křemíkových procesorů se točí okolo 5 GHz. Optické čipy by mohly dosáhnout na řádově vyšší hodnoty. Zatím jsme ale v procesu objevování,“ sdělil deníku E15 v Curychu Bert Jan Offrein z tamních laboratoří IBM Research.
ASML letos počítá s dvacetiprocentním meziročním růstem. Její současná dominance na trhu je zároveň jednou z příčin globální čipové krize. „Očekáváme větší poptávku, než co jsme schopni vyrobit,“ konstatoval Wennink v hovoru s novináři a analytiky.
