Dvanáct podniků Elona Muska: SpaceX inkasuje miliardy, Tesla přichází o pověst. Jak se vede ostatním?
Americký miliardář Elon Musk se letos ujal významné role v administrativě staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého mohutně podpořil v jeho předvolební kampani. I díky tomu má na starost zefektivnění státní správy. Role Trumpovy pravé ruky významně prospěla části jeho podnikání, například automobilka Tesla ale přichází o svou reputaci a klesají jí prodeje. Jak se daří ostatním společnostem nejbohatšího člověka planety? Prospěla republikánova podpora SpaceX, Neuralink, X, xAI či The Boring Company? Které z nich Musk nedávno konsolidoval? A v jaké kondici jsou firmy, které Musk vlastnil v minulosti?
Oběť politických ambicí
Tesla zatím zůstává nejprodávanějším výrobcem elektromobilů na rostoucím globálním trhu. V prvním čtvrtletí letošního roku ale americké automobilce klesl odbyt o 13 procent na 336 681 vozů. Propad je výraznější, než se čekalo, podle analytiků za to mohou i výzvy k bojkotu značky. Muskovy kontroverzní výroky, zdánlivé hajlování, jeho rostoucí zapojení do americké i světové politiky, podpora krajně pravicových stran, jako je německá AfD, a manipulace veřejného prostoru prostřednictvím sítě X totiž budí značnou nevoli u části veřejnosti.
Téma hýbe Českem, kde se někteří podnikatelé kvůli Muskovu střetu zájmů zbavují svých vozů a akcií, i zahraničím. Před desítkami prodejen Tesla v USA, Kanadě, Británii, Německu či Portugalsku se konaly protesty proti Muskovi. Někde protestující poničili showroomy, nabíjecí stanice i elektrovozy. Německá i americká policie dokonce zaznamenala incidenty, při nichž pachatelé elektrovozy zapálili.
Dnes už Tesla není jen výrobcem elektromobilů. Hodně investovala do systémů autonomního řízení s cílem vybudovat flotily robotaxíků. Vyvíjí také humanoidního robota pro všeobecné použití, známého jako Optimus. Stejně jako zesnulý Steve Jobs ve společnosti Apple se ale Musk stal ztělesněním své značky. Od roku 2004, kdy nastoupil do čela společnosti, je jeho pozice neotřesitelná. V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit, přestože se značka potýká i s rostoucí konkurencí, například s čínskou BYD, a stárnoucím sortimentem. Cena jejích akcií se tak od začátku roku výrazně snížila. Musk zůstává největším jednotlivým akcionářem společnosti s 13procentním podílem – v současnosti v hodnotě více než 95 miliard dolarů. Podle analytiků by ale značce významně prospěla nová krev v čele firmy.
Muskův nejlukrativnější podnik vyzobává vládní investice
Z Trumpovy administrativy, která klade důraz na spolupráci s komerčními dodavateli vesmírných technologií, ale na rozdíl od Tesly těží SpaceX. Už před Trumpovým návratem do Bílého domu se firma stala jedním z největších federálních dodavatelů s kontrakty za 3,8 miliardy dolarů na fiskální rok 2024. Očekává se, že její příjmy raketově vzrostou díky zakázkám od Pentagonu, NASA, Federálního úřadu pro letectví (FAA) a Federální komise pro spoje (FCC), do jejichž vedení Trump jmenuje své spojence. Pentagon nadto vidí ve SpaceX možného poskytovatele rychlého vojenského transportu a klíčového hráče v chystaném systému protiraketové obrany Golden Dome, jehož rozpočet by mohl dosáhnout 100 miliard dolarů ročně.
Starlink, který patří pod SpaceX, v zahraničí ztrácí půdu pod nohama kvůli kontroverzním výrokům Muska, které ho připravily o klíčové zakázky. Nejvýraznější ranou bylo zrušení sedmimiliardového kontraktu s mexickou América Móvil, jejíž majitel Carlos Slim okamžitě přešel k evropským a čínským dodavatelům poté, co Musk sdílel spekulace o Slimových údajných vazbách na organizovaný zločin. Podobné problémy má Starlink i v Evropě, kde se do popředí dostávají konkurenti jako Eutelsat, který jedná s EU o dodávkách komunikačních služeb pro Ukrajinu. Evropa navíc plánuje investovat miliardy eur do vlastní satelitní infrastruktury, což dál oslabuje Muskův vliv na trhu. V USA se ale Starlinku rýsují kontrakty s ministerstvem obchodu i dalšími vládními agenturami za miliardy dolarů, které by mohly nynější výpadky nahradit.
Trumpova administrativa zároveň podporuje rozšíření infrastruktury SpaceX, včetně nových startovacích ramp a častějších startů raket. NASA, která už firmě zaplatila přes 13 miliard dolarů, zároveň čelí tlaku, aby SpaceX svěřil misi vyslání člověka na Mars. Trumpův favorit na šéfa NASA, miliardář Jared Isaacman, je Muskův dlouholetý podporovatel a může SpaceX zajistit další lukrativní zakázky. Rostoucí vliv firmy se projevil i v FAA, kde její zaměstnanci pomáhají modernizovat letecké navigační systémy, což může vést k dalším vládním kontraktům, například na jejich údržbu. Musk tak navzdory propadu Tesly z Trumpovy éry výrazně profituje – jeho podíl ve SpaceX nyní Forbes odhaduje na 147 miliard dolarů, což je více, než drží v Tesle.
Díky Trumpovi se Muskovi vrací inzerenti
Sociální síť X se po převzetí Muskem potýkala s vážnými problémy, ale její situace se výrazně zlepšila po znovuzvolení Trumpa. Platforma, dříve známá jako Twitter, přišla o miliardy dolarů z inzerce poté, co ji koupil Musk. Razantní změny, které miliardář provedl, včetně ukončení vývoje a užívání algoritmů potlačujících hatespeech a jiný škodlivý obsah včetně fake news, přiměly mnoho uživatelů i inzerentů k rozhodnutí platformu opustit. Americký soud navíc nedávno odmítl Muskovu žádost o zamítnutí žaloby, v níž se tvrdí, že podvedl bývalé akcionáře Twitteru, když příliš dlouho otálel se zveřejněním své počáteční investice do společnosti. Po Trumpově návratu do Bílého domu a jmenování Muska do takzvaného úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) se ale na platformu vrátili inzerenti, což zlepšilo finanční situaci společnosti. Zároveň se zvýšil zájem investorů o dluh X, protože Muskův blízký vztah k Trumpovi posílil důvěru v budoucnost firmy.
Musk na konci března navíc oznámil, že propojil svůj startup pro umělou inteligenci xAI s X. Miliardář uvedl, že xAI získal X za 33 miliard dolarů bez započtení dluhu ve výši 12 miliard dolarů, transakci realizoval pouze v akciích. Podle Muska hodnota spojeného subjektu dosáhne 80 miliard dolarů. Obchod může Muskovi potenciálně usnadnit trénování jeho modelu umělé inteligence známého jako Grok, který bude těžit z uživatelských dat X, a investoři do původního Twitteru budou mít zároveň možnost podílet se na růstu xAI. Saudský investor a princ Valíd bin Talál, druhý největší akcionář v X i xAI, převzetí podpořil a uvedl, že očekává růst hodnoty svých investic až na pět miliard dolarů. Regulátoři se zatím k dohodě nevyjádřili.
Akvizice přichází v době, kdy xAI intenzivně rozšiřuje svou infrastrukturu pro trénink pokročilých modelů a soupeří s OpenAI, kterou se Musk v únoru neúspěšně pokoušel převzít. XAI nedávno představila Grok-3 a buduje superpočítač Colossus v Tennessee, největší svého druhu na světě.
Revoluční technologii zázračně mizí překážky
Neuralink, který si klade za cíl propojit lidský mozek s počítačem prostřednictvím čipových implantátů, těží z Trumpova návratu do Bílého domu především díky zásahům do Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Administrativa propustila asi 20 zaměstnanců FDA pracujících na lékařských zařízeních, včetně těch, kteří posuzovali klinické studie firmy Neuralink, uvedl list The Guardian. Tímto krokem by se mohl urychlit schvalovací proces mozkových implantátů, které by mohly pomoci ochrnutým pacientům ovládat elektronická zařízení nebo slepým lidem vrátit zrak.
Musk, který investoval přes 280 milionů dolarů do Trumpovy kampaně, loni s firmou oslavil zásadní milník. V lednu 2024 Neuralink poprvé implantoval svůj čip člověku – pacientovi Nolandu Arbaughovi, který je od roku 2016 kvadruplegikem. Implantát s dobíjecí baterií mu umožnil ovládat kurzor myši pouhými myšlenkami, avšak postupně se některá vlákna propojující čip s mozkem uvolnila, což vedlo ke zhoršení funkčnosti. Přesto Musk v srpnu oznámil, že Arbaugh nadále dokáže hrát videohry pouze pomocí své mysli. V témže měsíci firma úspěšně implantovala čip druhému pacientovi a na konci roku získala povolení testovat technologii mimo USA.
Neuralink vyvíjí mozkové implantáty od roku 2016, přičemž své technologie nejprve testoval na zvířatech. Výzkum čelil značným regulačním překážkám. FDA poprvé odsouhlasila žádost o klinické testy na lidech v květnu 2023. Kromě návratu pohybu ochrnutým osobám Musk hovoří o potenciálu léčit schizofrenii, depresi či umožnění komunikace mezi mozkem a AI. Podobné implantáty vyvíjejí i další společnosti, například Utah Array či nizozemská firma Onward. Přestože technologie mozko-počítačových rozhraní existuje již desítky let, Neuralink se snaží posunout ji směrem k běžné klinické aplikaci.
Dopravě budoucnosti ve Vegas nestojí nic v cestě
Muskova společnost The Boring Company nyní v Las Vegas buduje dopravní systém zvaný loop, což je koncept podzemní přepravní sítě, jehož cílem je zrychlit přepravu osob ve městech. Je to systém tunelů, ve kterých se pohybují autonomní elektromobily. Investigativní skupina ProPublica upozornila na to, že firmě se podařilo projekt v nevadské poušti prosadit nezvykle rychle i díky Muskovým vazbám na Trumpa, jehož názory na regulace se shodují s Muskovou vizí pro snižování byrokratických zádrhelů.
The Boring Company čelila značným překážkám v Illinois nebo v Kalifornii, kde kvůli zkoumání environmentálních dopadů a podrobností projektů došlo k jejich zastavení. V Las Vegas však firma získala podporu důležitého úřadu Las Vegas Convention and Visitors Authority (LVCVA). Díky tomu mohla Muskova společnost obejít rozsáhlé vládní kontroly a environmentální posudky, které jsou běžně požadovány pro velké veřejné dopravní projekty.
Stavba takzvaného Vegas Loop nyní podle investigativců postupuje s minimálním dohledem, protože se jedná o soukromý projekt bez federálního financování. Muskovi také významně pomohl Trump tím, že ho jmenoval do čela amerického úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE). Úřad již propustil řadu státních zaměstnanců a podle médií Muskovi pomáhá s obcházením přísných regulí.
Společnosti The Boring Company se daří i v zahraničí. V únoru podepsala dohodu o výstavbě podzemní dopravní sítě loop o délce 17 kilometrů s dubajským úřadem pro silnice a dopravu (RTA). Firma do budoucna plánuje také vysokorychlostní transportní systém hyperloop, který je založen na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely.
Nový byznys na dohled
„Musk se zaměřil na nové odvětví, které chce zničit: restaurace,“ napsal nedávno časopis Vanity Fair ve svém článku o dalším připravovaném byznyse amerického miliardáře. Musk podle několika médií oživil dlouho odkládané plány na otevření restaurace s tématikou Tesly v Los Angeles navzdory klesající popularitě této značky.
Restaurace, kterou Tesla staví v Los Angeles – staromódní drive-in předělaný pro éru elektromobilů – „bude mít retro šarm padesátých let, oslnivá neonová světla, nezaměnitelnou vůni čerstvě grilovaných hamburgerů a ručně točených mléčných koktejlů,“ stojí v příspěvku na sociálních sítích, který později okomentoval Musk s tím, „že to bude super,“ čímž zprávu zdánlivě potvrdil. Projekt byl cool v roce 2018, od té doby ze sebe Musk udělal silně kontroverzní postavu, podotkl k plánům deník The New York Times (NYT). Jen čas ukáže, zda se Muskovi podaří uspět v restauračním světě, a obzvlášť v kalifornské baště demokratů, kteří se k Muskovi staví stále odmítavěji.
Chystaná restaurace není prvním projektem, který zcela nezapadá do Muskova technologického portfolia. V minulosti na trh uvedl například parfém pro muže nazvaný Burnt Hair (spálené vlasy), značku tequily Tesla či krátké saténové šortky, označované short shorts, na znamení vítězství nad investory, kteří sázeli na trhu proti akciím Tesly. Společnost The Boring Company prodávala na začátku roku 2018 plamenomety za 500 dolarů za kus, čímž získala deset milionů dolarů na testy pro stavbu tunelů. Prodala také 50 tisíc čepic.
Osekání federálních výdajů
Musk od návratu Trumpa do Bílého domu přišel o 104 miliard dolarů, vyplývá z odhadu časopisu Forbes z poloviny března, podle kterého činí miliardářovo jmění zhruba 320 miliard dolarů. Muskovy společnosti se ale pomalu dostávají do výhodnější pozice díky takzvanému Úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE), který mu Trump svěřil s cílem zeštíhlit americkou federální vládu. Musk od ledna provedl razantní škrty a masivně zredukoval počty státních zaměstnanců, což vyvolalo ostrou kritiku a odchody dalších klíčových úředníků.
Personální změny ve federálních úřadech zbrzdily nebo zcela zastavily vyšetřování Muskových firem, vedly ke snížení regulačních překážek nebo pozastavení pokut. Musk navíc získal přístup k federálním zakázkám, například prostřednictvím SpaceX. Musk v čele skupiny pro snížení vládních výdajů funguje jako „zvláštní zaměstnanec“ a navzdory do očí bijícímu střetu zájmu ve funkci stále zůstává, i když se podle médií blíží doba, kdy jí bude muset opustit.
Trump podle deníku Politico nedávno řekl svým důvěrníkům, že Musk brzy opustí funkci v administrativě a vrátí se ke svému podnikání, přestože šéf Bílého domu zůstává s Muskovým výkonem spokojen. Po odchodu by nejbohatší muž planety mohl zastávat spíše „podpůrnou roli“. Podle deníku část Trumpova okolí frustruje Muskova nepředvídatelnost a myslí si, že je pro prezidenta rizikový. Sám Musk dříve uvedl, že jeho mise má trvat 130 dní. Několikaměsíční „brigáda“ se mu slušně vyplatí, díky této štaci se jeho firmám rýsují zakázky za miliardy dolarů.
Charitativní nadace podporuje děti Muskových zaměstnanců
Nadace Elona Muska v loňském roce nesplnila zákonnou povinnost rozdělit alespoň pět procent svého majetku na charitativní účely – a to už třetí rok v řadě, uvedl na konci roku list The New York Times (NYT). V roce 2023 jí k požadovanému limitu chybělo 421 milionů dolarů, což může vést k vysoké pokutě od amerického daňového úřadu (IRS). Podle expertů nadace plní jen nezbytné minimum, aby se vyhnula sankcím, a její aktivity působí spíše jako snaha maximalizovat daňové odpočty. Muskova nadace spravuje přes devět miliard dolarů, většinou v akciích Tesly, a od roku 2021 rozdíl mezi skutečnými a požadovanými dary dramaticky roste.
Zatímco jiné velké nadace míří na veřejné zdraví či globální vzdělávání, Muskova podpora se koncentruje na projekty blízké jeho firmám – například základní školu v texaském Bastropu pro děti zaměstnanců. Mimo to nadace věnovala například sedm milionů dolarů charitám poblíž raketové základny SpaceX poté, co tam došlo k explozi jedné z raket. Takzvaná Musk Foundation nemá zaměstnance a její vedení, tvořené Muskem a dvěma dalšími lidmi, jí věnuje v průměru jen dvě hodiny týdně.
Jeden z nejpopulárnějších nástrojů současnosti už Musk nevlastní
Musk v roce 2015 pomohl založit OpenAI spolu s dalšími známými osobnostmi ze světa technologií, včetně současného CEO Sama Altmana. Firma tehdy deklarovala svůj cíl: vyvíjet umělou inteligenci pro dobro lidstva jako neziskovou protiváhu velkým korporacím, například společnosti Google. Musk přispěl desítkami milionů dolarů a byl součástí původního představenstva, v roce 2018 z něj ale odešel, oficiálně kvůli potenciálnímu střetu zájmů s vývojem AI v Tesle.
V letech 2023 a 2024 Musk veřejně kritizoval směřování OpenAI, především to, že se podle něj odklonila od původní neziskové mise a úzce spolupracuje s Microsoftem. V roce 2024 dokonce zažaloval OpenAI i Altmana s tím, že porušili původní dohodu a „zprivatizovali“ výzkum ve prospěch Microsoftu. Letos ale kontroverzní miliardář zdánlivě obrátil, když v zimě uskutečnil pokus o převzetí této společnosti. V únoru vedl skupinu investorů, která nabídla 97,4 miliardy dolarů za kompletní převzetí OpenAI. Reakce OpenAI byla rychlá; představenstvo nabídku jednomyslně odmítlo s odůvodněním, že není v souladu s jejich misí.
Společnosti se ale bez Muska daří víc než dobře. Očekává, že v letošním roce více než ztrojnásobí tržby na 12,7 miliardy dolarů. OpenAI stojí za populárním jazykovým modelem s prvky umělé inteligence (AI) ChatGPT.
Posílání plateb online položilo základy pro SpaceX i Teslu
Musk patřil mezi klíčové postavy v počátcích platební platformy PayPal. V roce 1999 založil společnost X.com, která se zaměřovala na online bankovnictví. Právě tato firma se o rok později sloučila s konkurenčním startupem Confinity, jenž vyvíjel technologii pro elektronické platby – tehdy už pod značkou PayPal. Po sloučení se Musk stal generálním ředitelem celé společnosti, ale jeho vize plně digitální banky založené na doméně X.com narážela na odpor spoluzakladatelů i zaměstnanců.
V roce 2000 byl Musk během své dovolené sesazen z pozice CEO a vedení po něm převzal Peter Thiel, který platformu dále rozvíjel pod názvem PayPal. Ačkoliv Musk ztratil přímý vliv na strategii firmy, zůstal největším akcionářem. Když PayPal v roce 2002 koupil eBay za 1,5 miliardy dolarů, Musk si z transakce odnesl přibližně 180 milionů. Tyto peníze pak použil jako základ pro své další ambiciózní projekty, včetně SpaceX a Tesly, a později také pro oživení značky X, která dnes funguje jako jeho vlastní mediální a technologická platforma.
PayPal se v posledních letech potýká s rostoucí konkurencí a zpomalujícím růstem, což se odráží i na vývoji jeho akcií. Přesto zůstává jedním z největších hráčů v oblasti digitálních plateb, s více než 400 miliony aktivních uživatelů po celém světě. Společnost se nyní zaměřuje na efektivitu, snižování nákladů a rozvoj nových technologií, aby si udržela pozici na přeplněném trhu.
Muskova první firma do dnešních dnů nepřežila
Společnost Zip2 byla jedním z prvních Muskových podnikatelských projektů. Založil ji v roce 1996 spolu se svým bratrem Kimbalem jako firmu zaměřenou na poskytování online obchodních adresářů a mapových služeb pro noviny – v podstatě obdobu dnešních Google Maps kombinovaných s firemními záznamy. Zip2 rychle upoutala pozornost investorů a získala kontrakty s velkými mediálními domy jako The New York Times či Chicago Tribune. Musk v začátcích působil jako technický mozek firmy a měl zásadní vliv na vývoj produktu, ale postupně byl odsunut z výkonného vedení, protože investoři chtěli zkušenějšího manažera.
V roce 1999 Zip2 koupila společnost Compaq za 307 milionů dolarů v hotovosti, což byla tehdy největší akvizice internetového startupu. Musk ze svého podílu získal přibližně 22 milionů dolarů. Po akvizici byla Zip2 začleněna do služeb nabízených firmou Compaq, která ztratila pozici lídra na trhu s počítači a v roce 2002 byla pohlcena firmou Hewlett-Packard (HP).
Solární byznys spolkla Tesla
Společnost SolarCity založili v roce 2006 bratři Lyndon a Peter Riveové, bratranci Elona Muska, který jim poskytl počáteční koncept a finanční podporu. Firma se rychle stala jedním z předních poskytovatelů solárních energetických systémů ve Spojených státech se zaměřením na instalaci solárních panelů pro rezidenční, komerční a průmyslové zákazníky. Musk působil jako předseda představenstva a jeho vize udržitelné energie byla klíčová pro směřování firmy.
V roce 2016 Tesla, vedená Muskem, odkoupila SolarCity za přibližně 2,6 miliardy dolarů a integrovala ji do své divize Tesla Energy. Tento krok byl součástí Muskova plánu pro vytvoření komplexního ekosystému obnovitelné energie, kombinujícího solární výrobu s ukládáním energie a elektromobily. Akvizice vyvolala kontroverze, protože někteří akcionáři Tesly tvrdili, že transakce byla ve prospěch Muska a na úkor Tesly. Nicméně soud v roce 2022 rozhodl ve prospěch Muska.
