Až pět let by mohl v Evropě trvat stop stav na používání kamerového rozpoznávání tváře. Vyplývá to z návrhu Evropské komise, který má regulovat oblast umělé inteligence. Upozornil na to web Euractiv.
Plomba, jak ji navrhuje Komise, je přitom v rozporu s přístupy k tématu v některých silných zemích EU. Například Německo se „v nejbližší době“ chystá umístit na svých 134 vlakových nádražích a 14 letišť právě kamery schopné rozpoznávat obličeje. Francie připravuje zákon, který by stávajícím videomonitorovacím systémům umožnil detekovat i tváře a jejich párování s identitou jednotlivých lidí v databázi úřadů.
Návrh komise, jehož některé úryvky Euractiv cituje, počítá se zákazem použití technologie rozpoznání tváře přímo strojem na období tří až pěti let. Během této doby se mají v unii „prozkoumat důsledky používání této technologie a definovat parametry jejího užívání“. Legislativu bude třeba také sladit s principy ochrany osobních údajů GDPR.
Plošná regulace podobných technologií zatím neexistuje. V systému běžného kamerového sledování, takzvaného CCTV, je potřeba ty, kterých se to týká, o nahrávání informovat. Běžně to bývá řešeno informační tabulkou v místě a souhlas je brán jako implicitní. Zakázáno je každopádně předávat jakékoliv nasbírané informace třetím stranám, typicky pro marketingové účely.
Kompletní návrh regulace umělé inteligence pro Evropu včetně tématu kamerové detekce obličeje plánuje Komise zveřejnit koncem února. Měl by – alespoň v zárodku – řešit i témat jako je autonomní doprava nebo používání strojového učení v oblasti kybernetické bezpečnosti.
„Na vše musíme nastavit globální standardy, společnosti, jako je ta naše, nemohou pouze pouštět do světa nové technologie a nechat trh rozhodovat o tom, jak s nimi bude nakládáno,“ napsal Sundar Pichai, šéf Googlu, ve svém čerstvém komentáři pro list Financial Times. Reagoval v něm mimo jiné právě na snahy EU a Spojených států o novou legislativu směrem k umělé inteligenci. Pichai zároveň poznamenal, že jedním z řešení, která by pomohlo ke kontrole a lepší regulaci umělé inteligence, by bylo co nejširší otevřené sdílení kódů algoritmů umělé inteligence.
