Rok 2020 očima českých ajťáků: Chybí odborníci a prosazuje se umělá inteligence

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Počítačový čip
5
Fotogalerie

Obor IT se v Česku stal v minulých letech takřka etalonem ve výčtu potíží, které tam způsobila extrémně vysoká zaměstnanost: málo kvalifikovaných lidí, jejich přeplacení, ale také přepracovaní zaměstnanci, ostrý boj o zkušené pracovníky a vysoká poptávka po inovacích v malých a středních firmách. Podle ředitelů IT firem, které deník E15 oslovil, se situace ani v novém roce v tomto ohledu nezlepší, ba naopak.

„Ajťáci totálně došli. Trh je přehřátý a jejich požadavky už jsou opravdu mimo mísu,“ říká ředitel české IDC-softwarehouse Karel Diviš. „Je to také problém školství, které nemá zázemí a odborníky na výchovu hlavně středního ajťáckého stavu,“ dodává šéf firmy Algotech František Zeman. Ten tvrdí, že pokud budou střední školy nadále učit na teoretické úrovni OSI (Open Systems Interconnection, tedy snahu o standardizaci komunikace v počítačových sítích pod taktovkou organizace ISO, pozn. aut.) a neučí, jak konfigurovat router, tak jde o vážný problém.

„Výrazně se také mění způsob práce mladé generace, která z našeho pohledu podporuje agilní způsob řízení,“ doplnil šéf vývojářské skupiny Bootiq Marcel Červený.

Cloud v centru zájmu

Rok 2020 se podle ředitelů firem ponese ve znamení dalšího pronikání firem do cloudových služeb. Česko by navíc mělo jít s globálním trendem. Například zpráva společnosti Veeam hovoří o tom, že firmy se jednotlivé organizace v uplynulém roce rozhodly letos utratit v průměru 41 milionů dolarů za nasazení technologií pro cloudovou správu dat. „V cloudu rosteme zhruba 30 procent ročně, je to jednoznačně fenomén doby,“ vysvětluje Zeman s tím, že vedle toho jeho firma vnímá stále silnou poptávku po CRM systémech, které firmám pomáhají v péči o zákazníka a udržování kontaktu s ním.

„Poptávky firem se ale zatím nijak výrazně neliší, pozorujme rovněž zvýšený zájem o DevOps (vývoj softwaru ve spolupráci s daty o provozu firmy, pozn. aut.),“ dodává Diviš. Firmy podle něj chtějí sloučená řešení pro svůj provoz. O takzvaný docker (tedy otevřený software, jehož cílem je poskytnout jednotné rozhraní pro izolaci aplikací, pozn. aut.) a vizualizace operačních systémů je prý největší zájem, a to hlavně v případě, kdy se zavádí nové softwarové produkty.

„Zvyšuje se také poptávka po systémech na vyhodnocování byznysových částí společnosti a firemních dat, tedy business inteligence,“ vysvětluje Červený. Dojde ale také ke kvalitativnímu posunu v práci s daty. „Spolu s platformou Kubernetes se zákazníci přesunou k nejlepšímu možnému přístupu k datové vědě a platformám a postupům pro AI,“ předpovídá Daniel Riek, ředitel AI Center of Excellence ve společnosti Red Hat.

Stále větší význam cloudu ale vedle ředitelů firem neunikne ani hackerům.

„Ransomware, jehož hlavním cílem byly doposud především zařízení v lokálních sítích, se nyní zaměří na cloud,“ varují odborníci z ICT bezpečnostní firmy Anect. Podle nich budou riziko představovat hlavně dostatečně nezabezpečená firemní úložiště. Kde ale ransomware také může uspět, jsou řešení takzvaných hybridních cloudů, mnohdy nasazovaných samotnými společnostmi bez důrazu na zabezpečení. 

Boom 5G

Zlomový se rok 2020 může stát kvůli rozvoji sítí páté generace (5G). S tím souhlasí hlavní softwarový inženýr Red Hatu Frank Zdarsky. „Architektury sítí 5G vytvářejí aplikační příležitosti i výzvy týkající se infrastruktury.“ Podle něj se poskytovatelé telekomunikačních služeb rozdělí na základě strategií zavádění mobilních možností takzvaného edge computingu: „Jedna skupina poskytovatelů naváže partnerství s jedním ze tří nejvýznamnějších poskytovatelů veřejného cloudu, kterými jsou Amazon, Azure a Google, aby ve svém mobilním systému co nejrychleji využívala technologické možnosti a služby daného poskytovatele veřejného cloudu,“ vysvětlil. V podstatě tak ale předají klíče k cenným prvkům v jednotlivých lokalitách danému poskytovateli cloudu a omezí si prostor minimálně v kontaktu s původně svým zákazníkem.

„Další skupina si bude chtít udržet kontrolu nad svým majetkem a pustí se do širšího ekosystému služeb a vývoje služeb, s cílem vyvinout vlastní platformu pro mobilní edge computing. To ovšem vyžaduje, aby daní poskytovatelé spojili síly a dohodli se na způsobu, jak federovat mezi svými mobilními platformami pro edge computing, aby bylo možné maximalizovat dostupnost vývojářů inovativních a atraktivních služeb edge computingu pro zákazníky,“ uzavírá.

Umělá inteligence

Technologické firmy se podle Diviše z IDC-sotwarehouse budou dále snažit do svých výrobních procesů implementovat umělou inteligenci. „Vývoj se určitě pohne, ne však v oblasti její pokročilosti, ale spíš v rozšíření jejího využití a implementace,“ tvrdí Červený z Bootiq. „Spíš půjde o složitější algoritmy než umělou inteligenci. My se ale na tuto éru hodně těšíme,“ uzavírá Zeman z Algotechu.

Právě umělá inteligence má dle zprávy firmy Anect ještě více pomáhat v detekování, ale i v předpovědi bezpečnostních událostí. „Otázkou zůstává, jak vysoká bude míra falešných detekcí oproti míře správně rozpoznaných událostí,“ polemizují inženýři Anectu. Většina těchto systémů ale bude tak jako tak závislá na strojovém učení, takže čím větší bude snaha útočníků, tím lepších výsledků bude možné dosáhnout. Nutno však dodat, že AI bude sloužit i na straně útočníků.