Vláda na konci června schválila program Digitální nomád, jehož pilotní projekt už běží. Má přilákat zejména IT specialisty ze zahraničí, kteří v Česku budou žít, a podpoří tak tuzemskou ekonomiku i cestovní ruch. Kabinet zároveň doufá, že získá i lidi na volné noze pro technologické firmy a jejich pobočky a nastane příliv zahraničního know-how. Technologické firmy se shodují, že tak lze přilákat nové talenty, avšak s vyššími mzdovými požadavky, než si české podniky budou moci dovolit – program totiž cílí jen na odborníky ze Západu. Vhodnější by podle nich bylo rozšířit program o země východní Evropy, Jižní Ameriky nebo o Indii.
Do programu Digitální nomád se mohou přihlásit zaměstnanci zahraničních společností nebo OSVČ s českým živnostenským oprávněním a jejich nejbližší rodinní příslušníci z Austrálie, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Nového Zélandu, Spojených států, Tchaj-wanu nebo Velké Británie.
Ministerstvo průmyslu také slibuje, že vyřídí žádost o pobytové oprávnění do 45 dnů oproti standardním třem až čtyřem měsícům. Pro žádosti o pobytová oprávnění z těchto zemí přitom ministerstvo nestanovuje kvóty ani délku trvání programu.
Vznik programu Digitální nomád byl reakcí na trendy v mezinárodní mobilitě a popularitě digitálního nomádství, zejména v sektoru IT, kdy pracovníci tradičně pracují vzdáleně. Ministerstvo chce podpořit i místní nenasytný pracovní trh.
„V ČR se v průběhu 15 až 20 let vytvořila silná základna nadnárodních IT společností, technologických startupů a investorů, kteří by kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly využili služeb digitálních nomádů,“ argumentují úředníci v původním záměru.
Zatímco by tak mohly digitální nomády pracující v zahraničí bezesporu nalákat nižší životní náklady, jejich ochota pracovat i pro projekty v Česku však patrně bude kvůli mzdovým očekáváním nevalná. „Pocházejí ze zemí, kde je mzda vyšší než v České republice, a motivací k relokaci může být stejný výdělek za nižší režijní náklady, což si však české firmy nebudou moci dovolit,“ popisuje marketingový ředitel slovenské technologické firmy Luigi’s Box Matej Kukučka.
Například pro herní průmysl nemá program význam. Tři čtvrtiny lidí v něm podle předsedy Asociace českých herních vývojářů Pavla Baráka pracují jako zaměstnanci, nikoli jako pracovníci na volné noze.
„Přiznám, že jsem zatím neslyšel o žádných českých firmách, které by měly problémy někoho z těchto zemí zaměstnat, nebo že by existoval problém v tom, že by byl velký zájem lidí z těchto zemí o práci u nás,“ podotýká zakladatel a šéf platformy StartupJobs Filip Mikschik. „Například provozní specialisté z Ameriky, Austrálie či z Británie, kteří o Česko zájem měli, už pro nás pracují,“ konstatoval Jan Strnad, technický ředitel firmy Daytrip, která zajišťuje soukromou přepravu.
Mikschik připouští, že v kontextu masivnějších propouštění v technologickém sektoru v USA by dávalo smysl přilákat specialisty, otázkou však zůstává, kolik by jich skutečně do Česka zamířilo. „Ostatně i samotný program není příliš ambiciózní. Pokud platí vyjádření MPO, že očekává desítky žádostí ročně, jedná se jen o pár konkrétních případů. To určitě díru na trhu IT specialistů nezalepí. Jistě je to krůček správným směrem, ale opravdu jen drobný,“ dodává Mikschik.
Pokud by Česko skutečně chtělo zalepit díru na IT trhu, muselo by se více otevřít specialistům z Turecka, Indie nebo bývalých postsovětských republik. „Nicméně chápu, že z pohledu státu je řádově náročnější pouštět takové zaměstnance na trh a nechce výrazně povolovat stavidla. I v kontextu toho, že vstup na český trh je vstupenkou na trh celoevropský,“ zdůrazňuje Mikschik. „Současná politická situace v těchto zemích rozšíření víz příliš nenahrává,“ komentuje HR specialistka Twista Anna Machová. Strnad navíc dodává, že po ochlazení na trhu není problém sehnat specialisty ani lokálně.
Kromě východních zemí by podle Kukučky dávaly smysl země Latinské Ameriky, například Mexiko, Brazílie nebo Argentina. „Máme velmi dobré zkušenosti s Latinskou Amerikou, kde nacházíme kulturní kompatibilitu, vysokou technickou odbornost, chuť relokovat se i možnost talenty zaplatit,“ potvrzuje personální ředitel týmu designérů a vývojářů STRV Ondřej Slabý. Tyto země sice spadají do jiných programů ekonomické migrace pro kvalifikované zaměstnance, vízový proces je však často příliš komplikovaný a zdlouhavý.
Ministerstvo průmyslu prozatím s rozšířením okruhu zemí nepočítá. „Rozšíření programu nelze předjímat. Pokud by se o něm začalo uvažovat, bylo by nejdříve předmětem mezirezortních jednání, než by byl předložen formální návrh,“ vysvětluje Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO.
I přes pravděpodobně vysoké mzdové požadavky kandidátů z těchto zemí však mohou přinést inovace i nový pohled na vývoj. „Přidanou hodnotu vidím v tom, že specialisté z těchto zemí mohou pomoci obohatit přístup a pohled na vývoj a přinést inovace a postupy, díky kterým se pak mohou naše služby či produkty posouvat mílovými kroky kupředu, což posílí povědomí o českém vývoji na zahraničním trhu,“ říká provozní ředitelka DX Heroes Barbora Slouková. Je však podle ní otázkou, zda by příchod drahých „západních ajťáků“ ještě nezvedl již tak poměrně vysoké místní mzdy.
Nevyřešené je také to, zda program zahrne i možnost, že se nomád rozhodne v zemi zůstat. „Jako technologická společnost vyvíjející vlastní produkt samozřejmě preferujeme dlouhodobější spolupráce,“ říká náborářka technických pozic ve vyhledávači dopravního spojení Omio Zuzana Brožová. Otevřít však lze i možnost využití digitálních nomádů u krátkodobějších projektů.
Jakékoli zjednodušení legislativy firmy rozhodně vítají. „Výběrové řízení je pro uchazeče náročné samo o sobě. Musí přesvědčit o tom, co umí, celkově zapadnout do firemní kultury a následně i do konkrétního týmu. Pak, kdy už si s kandidáty sedneme, řešení náročné legislativy je proces, který obě strany jen zbytečně zdržuje. Navíc tím společnosti vznikají další náklady, které také mohou zasáhnout do výběru kandidátů,“ tvrdí spoluzakladatel a šéf Appliftingu Filip Kirschner.
„Každý podobný krok vnímáme pozitivně jako posun dopředu. Země, na které se program soustředí, sice nejsou a priori v našem hledáčku, ale jako globální společnost najímáme specialisty po celém světě,“ říká technický ředitel Kiwi Stanislav Komanc. „Program tak zlepší přístup k top talentům na těchto trzích a k jejich získání zvýšením konkurenceschopnosti českých firem,“ dodává.
Kukučka připomíná, že program jen ulehčí cestu pro lidi, kteří už možnost práce z Česka zvažují. Důležitá bude i propagace, aby nalákal i ostatní. „Jako možnost zviditelnění programu bych si dokázal představit portál pro zahraniční lidi, kde by bylo představeno Česko i možnosti tohoto nomádského programu,“ říká.
