Investiční banka Goldman Sachs nedávno předpověděla, že USA ztratí svoje výsostné postavení a největší ekonomikou světa se už za dvanáct let stane Čína. Spojené státy ale do roku 2075 možná předežene i Indie. Ačkoliv řada českých firem například z textilního odvětví vnímá na indickém trhu příležitost pro alespoň částečné přemístění výroby, data Hospodářské komory zatím nenasvědčují tomu, že by se na něj chystaly podniky hromadně vyvážet.
Indie by mohla podle bankéřů z pátého místa povyskočit hlavně kvůli rostoucímu počtu obyvatel, u kterého se přepokládá, že již letos předběhl Čínu. Indové mají také jeden z nejlepších poměrů mezi počtem obyvatel v neproduktivním věku, kteří připadají na ekonomicky aktivní.
„V případě Indie bude tento ukazatel v příštích zhruba dvaceti letech patřit k nejnižším mezi velkými ekonomikami. To je tedy skutečně příležitost pro Indii, aby si udělala pořádek, pokud jde o vytváření výrobních kapacit, pokračování v růstu služeb a infrastruktury,“ uvedl ekonom Goldman Sachs Santanu Sengupta.
I po zkušenostech s covidovou pandemií, kdy docházelo k výpadkům dodávek, se nejen české firmy snaží, aby nebyly závislé pouze na Číně. Indie tak může být jednou z možností, kam se vydat. Nedávno takto zahájil Apple postupný přesun výrobních kapacit z Číny a Tchaj-wanu právě do Indie, a to kvůli nedostatku součástek.
„Obecný trend českých a evropských firem ukazuje, že podniky své obchodní aktivity v posledních letech diverzifikují a rozšiřují do dalších zemí východní Asie, například do Indie či Vietnamu,“ potvrzuje ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin.
I proto má tedy Indie dobrý předpoklad hrát v tomto směru důležitou roli. V posledních letech se obchod mezi Českem a Indií pohyboval mezi 40 až 55 miliardami korun, dynamicky se zvyšovaly vývozy i dovozy. Jenže i přesto roste mezi českými firmami povědomí o indickém trhu podle mluvčího Hospodářské komory Miroslava Dira zatím jen pozvolna.
„A to jak její vnímání jako potenciálního trhu pro export, tak i vnímání země jako takové, se všemi jejími výhodami a nevýhodami a kulturními odlišnostmi. Jsou zatím spíše jednotlivé případy firem, které dle našich informací založily své pobočky v Indii,“ tvrdí Diro. Mezi ty největší patří například Škoda Auto či Bonatrans.
Firmy však mají o Indii zájem ve spojitosti se sektorem služeb, IT a komunikace. V těchto oblastech proto komora očekává vzrůstající zájem. „Atraktivní jsou oblasti dopravní infrastruktura, energetika, životní prostředí, biotechnologie a průřezově další obory,“ dodává Diro. Podle svazu průmyslu jsou zase tahouny českého exportu do Indie stroje, telekomunikace, chemikálie či sklo.
K masivním přestupům do Indie však nedochází, a to hlavně kvůli kulturním odlišnostem, byrokracii i poučení z covidové pandemie. „Je navíc důležité mít spolehlivého a zkušeného místního partnera, což je spolu se stále špatnou vymahatelností práva poměrně častá příčina neúspěchu českých firem,“ podotýká Diro.
Indický trh totiž stále zůstává značně protekcionistickým, drží si vysoká cla a podporuje výrobu hlavně na svém území. „Ty české firmy, které se této realitě jsou schopny přizpůsobit, mohou být úspěšné. Týká se to především těch, které mají své klíčové zákazníky v regionu jihovýchodní Asie a bylo by pro ně obtížné obsluhovat tento region z Evropy,“ vysvětluje Diro.
I přes vstřícné kroky Indie se tak podle Dira stále jedná o komplikovaný trh, kde je otázkou řady let, kdy firma z České republiky může pravidelně dodávat a případně i zde vyrábět. „Trochu jiná situace je v oboru ICT, zde je situace snazší a lze zde očekávat růst,“ dodává.
Dobrou pověst si drží české strojírenství, podstatný trh znamená Indie například pro První brněnskou strojírnu. „Některé české firmy uplatňují model částečné výroby v Indii kombinovaný s dodávkou klíčových komponent z ČR. Výhodou je nejen levná pracovní síla a zkrácení vzdálenosti k zákazníkům, ale i možnost lokálního outsourcingu a překonávání některých celních překážek,“ upozorňuje Diro.
Příležitostí je Indie i pro české textilní firmy, a to na základě prodeje i výroby, potvrzuje majitelka firmy zabývající se zpracováním textilu Elkotex Zdenka Novotná. A to i kvůli vyučeným švadlenám, s jejichž nedostatkem se v Česku potýkali. Populární je pro textilní firmy také Pákistán, se kterým obchoduje i Elkotex, v současnosti je však podle Novotné Indie preferovaná.
Výroba v Indii však s sebou zatím nese celou řadu úskalí. Například firma se sportovními doplňky Catherine Life se rozhodla postupně přesunout výrobu z Číny do Česka, naráží však na nedostatek pracovní síly a také růst nákladů na práci. Zvažovanou cestou proto byla i Indie. „Hodně diskutujeme s našimi čínskými výrobci další vývoj v Číně i jejich snahu přesunout výrobu do Indie, ale z jejich vlastních zkušeností se ukazuje, že to nebude jednoduché. Například náš výrobce textilu, který přesunul výrobu do Indie, se po několika letech vrátil zpět do Číny. Důvodem byla zejména nekvalifikovaná pracovní síla, a hlavně ne úplně zažité pracovní návyky v porovnání s Čínou. Z toho vychází nízká produktivita práce a i po započtení nižších mezd je to pořád horší než v Číně,“ tvrdí majitel společnosti Vladimír Štreit.
Jeho firma také obchoduje i s Pákistánem, v porovnání s Čínou je však podle něj celý proces komplikovanější a nestabilnější. „Čína je stále z pohledu nákladů na výrobu nenahraditelná, navíc je díky letům investic do výrobního zařízení stále na lepší a lepší úrovni. A to co se týká automatizace i infrastruktury,“ popisuje Štreit.
