Státní Čínský investiční fond pro průmysl integrovaných obvodů, známý jako Velký fond, měl vystřelit Čínu na pozici světové jedničky ve výrobě polovodičů a zajistit jí nezávislost ve výrobě čipů, bez nichž se během technologického závodu s USA neobejde. Z fondu však nejprve zmizely peníze pro spřátelené firmy a potom i jeho nejvyšší funkcionáři včetně prezidenta Ting Wen-wua.
Na veřejnosti byl naposledy spatřen během šestého ročníku Polovodičového summitu v jihočínském Sia-menu, kde 16. července mluvil o situaci na čínském trhu. Jeho slova mají zásadní vypovídací hodnotu, neboť v čele Velkého fondu stojí od jeho založení, a kdyby se to netýkalo Číny, dalo by se mluvit o americkém snu. Ting Wen-wu se na pozici ředitele IT odboru ministerstva průmyslu a informačních technologií, odkud do fondu přešel, vypracoval z chudého okresu na severozápadě země.
Ting na summitu nepředestřel dobré zprávy. Zájem investorů opadává, odvětví by přitom potřebovalo navýšit investice jak do výroby, tak do výzkumu. Chybějí i vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří by na vývoji nových technologií pracovali. Předpověděl propad a snažil se posluchačům vysvětlit, že situace je složitá nejen v Číně, ale i ve světě.
Měl pravdu, avšak vina i tak padá především na jeho hlavu. Velký fond, který vznikl v roce 2014, pod jeho vedením nesplnil očekávání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Celkem půl bilionu korun od ministerstva financí, vládní agentury China Tobacco, největšího mobilního operátora na světě China Mobile a Čínské rozvojové banky (CBD) bylo během prvních čtyř let rozděleno mezi více než šedesát firem.
Většinu peněz fond investoval nepřímo. Podle oficiálních statistik šlo 67 procent celkové částky firmám, které polovodiče vyrábějí, zbytek potom do oblasti jejich designu a balení. V Číně je běžnou praxí uvádět hlavní zaměření firmy přímo v názvu.
Globální poskytovatel dat Sayari Labs na základě toho provedl analýzu, jejíž závěry tvrdí opak. Většina peněz doputovala firmám, které mají v názvu investice, investování nebo něco jiného. Firmy, v jejichž názvu se objevují polovodiče, dostaly z celého balíku nejméně. Téměř patnáct procent investoval fond do firem ze zámoří. Panuje proto podezření, že se na něm vedení nezákonně obohacovalo.
Aktuální druhá vlna investic je štědřejší než předchozí, na účtu se během roku 2019 sešlo přes 700 miliard korun. Z nich se podařilo investovat 79 miliard do 38 společností, z toho více než třetinu získal konglomerát Tsinghua Unigroup, bývalá čínská jednička ve výrobě paměťových čipů NAND flash (paměťový čip užívaný typicky v USB flash pamětech – pozn. red.). Loni ale kvůli více než třicetimiliardovému dluhu vyhlásil bankrot a dnes se ho pokouší obnovit státní holding Zhiguangxin.
Si Ťin-pching se po osmi letech fungování fondu zeptal úředníků, proč je výroba polovodičů stále slabinou ekonomiky, a protože uspokojivá odpověď nepřišla, stát se rozhodl jednat.
Státní kontrolní komise, důležitá a obávaná součást čínského systému pro potírání korupce, která částečně působí v bezprávní zóně, v polovině července během pár dní zatkla šest nejvýznamnějších mužů čínského polovodičového průmyslu. Čtyři z nich, Čang Ja-tung, Čao Wej-kuo, Tiao Š-ťing a Li Lu-jüan, vedli zbankrotovanou Tsinghua Unigroup. Zbylí dva, Ting Wen-wu a Lu Ťün, stáli v čele investiční společnosti Sino IC Capital. Všichni měli zásadní slovo při rozdělování peněz v neprůhledných investicích.
Sino IC Capital hraje ve fondu důležitou roli, protože rozhoduje o většině investičních projektů a fond jejím prostřednictvím spravuje všechny uložené peníze. Lu Ťün v jejím čele stál od roku 2014. V prosinci 2020 ale odešel, protože na něj bylo mnoho stížností a ve firmě začalo interní vyšetřování.
Zatýkání zakončili komisaři u samotné špičky, prezidenta Velkého fondu Ting Wen-wua. Od té doby je nezvěstný. Kde se přesně nachází, vědí jen vyšetřovatelé.
„Ting Wen-wu byl podezřelý ze závažného porušení kázně a zákona. V současné době prochází přezkumem disciplinární inspekce,“ uvedla v krátké zprávě Státní kontrolní komise na svém webu.
Zvěsti o tom, jak manažeři fondu nezákonně vydělávají na společnostech, do nichž investovali, se oborem šířily dlouho. Fond se však chlubí zprostředkováním stabilního financování pro významné čínské čipové hráče SMIC a Hua Hong Semiconductor a už v první vlně investic překonal očekávání trhu, jelikož více než polovina projektů vstoupila na burzu a generovala uspokojivé výnosy.
Význam Velkého fondu v budoucnu pravděpodobně ještě poroste. Po roce 2019, kdy se mnoho čínských technologických společností v čele s Huawei dostalo na černou listinu USA, a tudíž ztratilo možnost využívat americké materiály a technologie, ještě nabyl na důležitosti. Před jeho vznikem mnoho jiných forem investování do polovodičového průmyslu neexistovalo, navíc byly zaměřeny především na návrhy čipů s kratšími investičními cykly a nižším rizikem.
