Západ, Čína a Rusko soupeří o vliv. Svět přeťala nová železná opona

Čínský prezident Si Ťin-pching s ruským protějškem Vladimirem Putinem  před válkou prohlašovali, že jejich země pojí přátelství bez hranic. Čína však nyní lavíruje mezi podporou Ruska a tlakem Washingtonu.

Čínský prezident Si Ťin-pching s ruským protějškem Vladimirem Putinem před válkou prohlašovali, že jejich země pojí přátelství bez hranic. Čína však nyní lavíruje mezi podporou Ruska a tlakem Washingtonu. Zdroj: ČTK / AP / Alexei Druzhinin

Čínský prezident Si Ťin-pching podle všeho dobře chápe, že ekonomická spolupráce se Západem je důležitá pro další posilování čínského vlivu.
Prezident Vladimir Putin se nedávno objevil před osmdesáti tisíci stoupenců, aby demonstroval domácí podporu války na Ukrajině. Spekuluje se ovšem i tom, že by nakonec mohla vést k jeho pádu.
Prezident Vladimir Putin se nedávno objevil před osmdesáti tisíci stoupenců, aby demonstroval domácí podporu války na Ukrajině. Spekuluje se ovšem i tom, že by nakonec mohla vést k jeho pádu.
Prezident Vladimir Putin se nedávno objevil před osmdesáti tisíci stoupenců, aby demonstroval domácí podporu války na Ukrajině. Spekuluje se ovšem i tom, že by nakonec mohla vést k jeho pádu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vede iniciativu proti závislosti na ruském plynu.
11
Fotogalerie

Krátce před ruskou invazí na Ukrajinu byla média plná úvah, že Rusko a Čína chtějí svrhnout světový řád založený na dominanci Spojených států a nahradit jej novým, neliberálním. Obě země se pyšnily přátelstvím „bez limitů“. Jenže divoké ruské dobrodružství ukázalo, že jisté hranice existují. Čína svůj rostoucí vliv do značné míry financuje ze spolupráce se Západem. Peking zřejmě zatím není připravený na přímé měření sil s veškerými dopady. Jisté každopádně je, že svět po válce bude více konfrontačním místem, na kterém nelze vyloučit ani další použití síly.

Rusko za válku zaplatí vysokou cenu

Prezident Vladimir Putin se nedávno objevil před osmdesáti tisíci stoupenců, aby demonstroval domácí podporu války na Ukrajině. Spekuluje se ovšem i tom, že by nakonec mohla vést k jeho pádu.Prezident Vladimir Putin se nedávno objevil před osmdesáti tisíci stoupenců, aby demonstroval domácí podporu války na Ukrajině. Spekuluje se ovšem i tom, že by nakonec mohla vést k jeho pádu.|Reuters

Počet obyvatel: 145 milionů
HDP na obyvatele (PPP): 29 800 dolarů

Rusko se vpádem na Ukrajinu rozhodlo prověřit samo sebe, a to po všech myslitelných stránkách. Jasné už je, že i kdyby se mu podařilo dosáhnout vojenského vítězství a získat nad sousedem nějakou formu kontroly, těžce za to zaplatí. Agrese uvrhla zemi do izolace od Západu, která pro ni bude mít dlouhodobé ekonomické následky.

Moskva stále zdůrazňuje, že sankce vnímá jako příležitost stát se soběstačnější. Ostatně usiluje o to přinejmenším od minulých postihů za anexi Krymu, pro trend se dokonce vžil název „pevnost Rusko“. Problémem je, že se to zemi nedaří zdaleka v takovém měřítku, jak by potřebovala. Její závislost jak na exportu, tak na importu je stále vysoká.

„Pevnost Rusko“ není dost odolná

V případě dovozu se to týká prakticky všeho od krmiva pro domácí mazlíčky přes léky, autodíly až po IT technologie, kde je situace zcela kritická. „Ruské ambice byly od počátku nerealistické, protože malá ekonomika, jako je ruská, nedokáže sama vyrábět složité a high-tech zboží,“ vysvětlil pro The Wall Street Journal expert na ruskou ekonomiku Janis Kluge z Německého ústavu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti.

Důkazem závažných potíží je třeba skutečnost, že čtyři pětiny ruských výrobců loni tvrdily, že nemají k dispozici domácí verze produktů, které by potřebovaly, a navíc si stěžovaly na kvalitu těch domácích. Když se vyloučí potraviny, výrobky z dovozu se v roce 2020 na prodejích spotřebního zboží v Rusku podílely ze tří čtvrtin.

Ruskými výrobními neúspěchy lze částečně vysvětlit, proč se hospodářství nedokázalo za dlouhé roky vymanit ze závislosti na těžbě a prodeji nerostných surovin v čele s fosilními palivy. Příjmy z produkce ropy a plynu tak tvoří téměř čtyřicet procent ruského rozpočtu.

Blesk Podcast: Putin jako unavený geroj? Ztratil glanc a kontakt s realitou, říká odbornice

Video placeholde
• Jiří Marek

Nad budoucností těžby a vývozu fosilních paliv visí otazník

Západ dal jasně najevo, že chce jejich dovoz z Ruska snižovat. Je otázkou, jak rychle se mu to podaří, a také to, zda Moskva za klíčové zákazníky rychle najde náhradu. Nabízí se jí obchod s energeticky stále hladovějícími asijskými obry, kteří invazi neodsoudili. Čína v současnosti kupuje patnáct procent ruské ropy a sedm procent plynu. V případě Indie jsou to nanejvýš dvě procenta ropy a zanedbatelné množství plynu.

Rusko zatím nemá infrastrukturu, kterou by přepravilo velké množství zemního plynu na východ. Slibuje, že nejpozději v roce 2025 bude potrubím Síla Sibiře dodávat do Číny 38 miliard krychlových metrů plynu. Čerstvě je v plánu i plynovod Sojuz Vostok, který by někdy v budoucnu mohl do Asie dodávat dalších padesát miliard metrů krychlových. Pro srovnání, do Evropy v roce 2020 Gazprom dodal 175 miliard metrů krychlových.

Další možností je zkapalněný plyn, o zdárném rozvoji projektu na Sachalinu lze ale po odchodu firmy Shell dosti pochybovat. Celkově úprk západních firem ohrožuje budoucnost celého těžebního sektoru, jelikož Rusko zřejmě nedokáže expertní znalosti a technologie nahradit ani s pomocí Číny.

Prezident Putin si problémy uvědomuje. „Naše ekonomika bude v této nové realitě potřebovat hluboké strukturální změny a, nebudu to skrývat, nebude to snadné,“ uvedl.

Podobně mluví i představitelé centrální banky země. Experti míní, že v důsledku sankcí by se ruský hrubý domácí produkt mohl letos smrsknout zhruba o desetinu. Další vývoj je nejistý a bude záviset na tom, zda izolace země bude pouze krátkodobá, nebo zda se jí západní firmy budou vyhýbat celé roky či desetiletí.

Ztráta prestiže ruské armády

Přestože konflikt není zdaleka u konce, už nyní je jisté, že ruská armáda ztratila prestiž. Na to pozorně hledí zejména Turecko, jež se netají svými ambicemi na Blízkém východě a Kavkaze. Určitě to neuniká ani pozornosti Číny a Japonska. Rusko ale samozřejmě zůstane jaderným hráčem, který svůj arzenál může využívat k vydírání mezinárodního společenství.

V neposlední řadě Rusku – za přispění hlubokých ekonomických problémů s odlivem mozků, ale také demografických potíží například s etnickou různorodostí a rostoucí muslimskou populací – hrozí další rozpad a chaos. To by bylo velké bezpečnostní riziko nejen pro Evropu, ale také pro Čínu, která patrně i proto bude ochotná držet Putinův režim nad vodou.

Čína lavíruje mezi Ruskem a Západem

Čínský prezident Si Ťin-pching podle všeho dobře chápe, že ekonomická spolupráce se Západem je důležitá pro další posilování čínského vlivu.Čínský prezident Si Ťin-pching podle všeho dobře chápe, že ekonomická spolupráce se Západem je důležitá pro další posilování čínského vlivu.|ČTK / AP / Sam McNeil

Počet obyvatel: 1,4 miliardy
HDP na obyvatele (PPP): 17 200 dolarů

Na Čínu se hledí jako na patrně jediného možného vítěze války na Ukrajině. Neochota Pekingu angažovat se a vybrat si, na čí straně bude stát, mu však přináší i rizika. Asijská velmoc sice hovoří o nutnosti co nejdříve dosáhnout klidu zbraní, odmítá však Rusko odsoudit, kritizuje sankce a tvrdí, že k eskalaci situace přispělo i NATO. To samozřejmě vzbuzuje nelibost Západu, který nabádá Peking, aby se připojil ke kritice Ruska a k postihům.

Čína tak musí mezi znesvářenými stranami opatrně manévrovat tak, aby se sama nedostala do hledáčku druhotných západních sankcí, pokud by příliš okatě chtěla Rusku přispěchat na pomoc. „Čínu s Ruskem pojí revizionismus a odpor k současnému systému, kde jsou hegemonem západní státy v čele s Amerikou, ale zároveň z toho systému profituje, zejména z globálního trhu, takže ho nechce rozvrátit do té míry jako Rusko. Spíše by ho chtěla ovládnout, než zcela zničit,“ je přesvědčen poradce předsedkyně Poslanecké sněmovny pro zahraničněpolitické otázky Zdeněk Beránek.

Závislost na západních trzích a mezinárodním finančním systému

„Všichni víme, že Čína drží největší devizové rezervy na světě a mezi nimi dominuje dolar,“ řekl už dříve Al-Džazíře Čeng-jün Cang, expert na finance z tchajwanské Národní univerzity Chengchi. „Čína je také silně závislá na systému SWIFT. Tyto skutečnosti ji mohou vést k obezřetnému chování, pokud jde o poskytnutí financování Rusku, protože ohrozit vlastní schopnost obchodovat v dolarech by nebyl dobrý nápad,“ dodal.

Čína je důležitým obchodním partnerem Evropské unie a Spojených států, zatímco do Ruska putují dvě procenta čínského vývozu. „Odtržení Ruska od západních trhů, technologií a finančního systému bude pro Čínu důležitou lekcí. Pravděpodobně dále posílí svou snahu o dosažení soběstačnosti v klíčových technologiích, kde je stále závislá na Západu,“ zdůraznil expert na tento region Filip Šebok z Asociace pro mezinárodní otázky.

Ukrajina jako vzor pro Tchaj-wan

Současná krize podle Šeboka z geopolitického pohledu každopádně povede k ještě ostřejší konfrontaci mezi Západem a Čínou. Domnívá se, že Peking se bude snažit posílit ekonomické i politické vztahy se zeměmi globálního Jihu, aby se vyzbrojil proti případnému šoku ze západních sankcí.

Ty mu hrozí nejen v případě pomoci Rusku, ale také pokud se pokusí ovládnout Tchaj-wan. Podle některých názorů by totiž případný úspěšný ukrajinský zábor mohl sloužit jako vzor pro čínskou invazi na ostrov či další územní výpady. I proto je z pohledu Západu důležité, aby měly protiruské sankce dostatečně odstrašující účinek.

Jelikož mnohé země nyní jasněji vnímají riziko plynoucí ze závislosti na pochybných režimech, hrozí Číně ztráta pozic na Západě i v případě, že se bude chovat obezřetně. Ostatně o potřebě vrátit výrobu z Asie zpět do Evropy, Severní Ameriky či Japonska se hovoří už od počátku pandemie a souvisejících problémů s dodavatelskými řetězci. Zatím se tak částečně začíná dít v případě vysoce strategického zboží, jako jsou čipy, a je otázkou, jak daleko v tom Západ bude ochotný a schopný zajít.

Levné nákupy v Rusku

Je třeba zdůraznit, že konflikt vytváří i fyzické bariéry pro dopravu zboží z Asie a maří čínské infrastrukturní plány. Válka celkově ohrožuje čínský hospodářský růst zdražováním surovin a možným poklesem poptávky, ekonomické rány dopadající na Rusko jsou ale pro Peking zároveň příležitostí, jak se levně dostat ke strategickým surovinám. Nejde jen o pouhé nákupy zlevněné ruské ropy. V médiích už se objevují zprávy o záměru Číny koupit či zvýšit podíly v ruských firmách včetně Gazpromu. Další nákupy by se mohly týkat potravinářských a technologických podniků.

Čína zřejmě bude hlavním aktérem, který rozhodne, zda v následujících letech skutečně dojde k obdobě rozdělení světa z doby studené války. Tentokrát by východnímu bloku s oslabeným Ruskem vévodila ona. Zatím se však zdá, že spíše než otevřený střet jí vyhovuje nenápadné posilování vlivu všude po světě.

Spojené státy potřebují silnější Evropu

Americký prezident Joe Biden opakovaně varoval Evropu, že Rusko chystá invazi na Ukrajinu, jeho důvěryhodnost v Evropě ale podryl předchozí zpackaný odchod spojenců z Afghánistánu.Americký prezident Joe Biden opakovaně varoval Evropu, že Rusko chystá invazi na Ukrajinu, jeho důvěryhodnost v Evropě ale podryl předchozí zpackaný odchod spojenců z Afghánistánu.|Reuters

Počet obyvatel: 332 milionů
HDP na obyvatele (PPP): 63 600 dolarů

Z procesu schvalování protiruských sankcí je zřejmé, že Washington je ve snazší pozici než Evropa, jež roky ignorovala varování před přílišnou energetickou závislostí na Rusku, často přicházející právě ze Spojených států. Pro USA tak nebyl problém zahájit bojkot ruské ropy, která se loni podílela na americkém dovozu suroviny pouze ze 3,5 procenta.

To však neznamená, že aktuální události nebudou mít na další směřování USA výrazný vliv. „Pro USA bude mít válka na Ukrajině zásadní dopad na jejich vztah s Evropou a přístup vůči Číně,“ domnívá se odborník na transatlantické vztahy z Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. Spojené státy se v posledních letech vojensky snažily upřít pozornost na oblast jihovýchodní Asie a Pacifiku a exprezident Donald Trump dával spojencům za Atlantikem poměrně nevybíravě najevo, že by se měli o svou bezpečnost více starat sami.

Zpackaný Afghánistán se podepsal na důvěře v USA

Trumpův nástupce Joe Biden byl sice verbálně smířlivější, i on se však soustředil především na Čínu. U Evropanů navíc zřejmě částečně ztratil důvěryhodnost zpackaným odchodem z Afghánistánu. Je pravděpodobné, že i proto některé země včetně Ukrajiny podcenily americké zpravodajské informace o přípravě ruského útoku.

Nyní tak musí Bílý dům hasit požár na východním křídle NATO a posílat do Evropy více vojáků. Je proto možné, že i Biden vůči starému kontinentu přitvrdí a povede ho k větší aktivitě. „Spojené státy dávají Evropě jasně najevo, že o svoji bezpečnost a obranu se musí v první řadě starat sama. Pokud Evropa najde dosud absentující politickou ambici, stane se geopoliticky samostatnější. Se sebevědomou a samostatnější Evropou bude ale také těžší najít shodu,“ upozorňuje Boháček.

Washington ve vztahu k Číně dál tápe

Ochota Washingtonu angažovat se v Evropě bude pochopitelně záviset na tom, jak napjaté budou vztahy Washingtonu s Pekingem. „USA nyní otestují silu partnerství mezi Moskvou a Pekingem, účinnost bezprecedentních ekonomických sankcí a ochotu Číny jít do jasného soupeření se Západem. Čína ale není Rusko a řada poučení z konfliktu s ním může byt nevhodná pro řešení vztahu s Čínou,“ varuje Boháček. Je tak pravděpodobné, že Bílý dům bude nadále tápat v tom, jak si s čínskou rivalitou v praxi poradit.

Válka však může mít velký dopad i na vztahy USA s dalšími zeměmi a pozměnit Bidenovy původní plány. Není vyloučené, že nedostatek ropy na trhu přiměje Bidena k větší vstřícnosti vůči Saúdské Arábii, což by v důsledku mohlo ohrozit obnovení jaderné dohody s Íránem, které komplikuje i samotná válka a nepřátelství s Ruskem. Větší americké shovívavosti by se mohla dočkat i Venezuela.

Důsledky nynějšího vývoje mohou v neposlední řadě dopadnout i na domácí zelené plány amerického prezidenta. Demokraté se sice domnívají, že současná situace je důvodem k urychlení energetické transformace, republikáni ji ale naopak vidí jako motiv k povzbuzení domácího těžebního sektoru.

Evropská unie se probouzí z iluzí

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vede iniciativu proti závislosti na ruském plynu.Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vede iniciativu proti závislosti na ruském plynu.|Reuters

Počet obyvatel: 447 milionů
HDP na obyvatele (PPP): 44 800 dolarů

Válka na Ukrajině je zejména pro západní Evropu v čele s Německem nepříjemným budíčkem, který by jí ale mohl pomoci vymanit se z dlouhodobého přešlapování a zvažování, jakou roli chce ve světě hrát. Pokud se dokáže rychle zorientovat, může být ve výsledku sebevědomějším hráčem na mezinárodním poli a platným partnerem Spojených států ve snaze zachovat staré pořádky.

„Přichází trend větší autonomie Evropy. Bude chtít posílit své vojenské kapacity, energetickou nezávislost, a s tím získá větší vliv na rozhodování a bude uvažovat více geopoliticky. Pochopí, že se pohybuje ve světě, který není takový, jaký si ho vysnila, ale je krutý a konfrontační,“ předpokládá Beránek s tím, že trend globálního soupeření bude Evropu zároveň zřejmě více sbližovat se Spojenými státy.

Vyšší výdaje na obranu a otázka vlastní armády

Starý kontinent se tak nevyhne větší revizi obranných plánů, někde se tak už i děje. „V první řadě by měly evropské státy zvýšit výdaje na obranu. Nelze ale očekávat, že tato ochota bude všeobecná. I proto se státy blíže k Rusku budou muset snažit o něco více. Ruku v ruce s tím bude zřejmě nutné, abychom zvažovali, nakolik jsou původně naplánované počty techniky dostačující. V některých případech asi bude třeba zvažovat strukturální změny,“ očekává politický geograf a odborník na vojenství Jan Kofroň.

Velkým tématem zřejmě bude otázka vlastní evropské armády. Podle Kofroně ale ani po nynější zkušenosti není jisté, že se podaří překonat dosavadní překážky v podobě rozdílného vnímání hrozeb mezi jednotlivými evropskými státy. Řešení tak vidí spíše v užší spolupráci států se shodnými zájmy. Beránek se domnívá, že země na východním křídle NATO v čele s Polskem budou více podporovat zachování pevných transatlantických vazeb než kupříkladu Francie, která v poslední době svou pozornost silně upírala do Středozemí a Afriky.

Ruská agrese zároveň naplno ukázala rozdíly ve směřování bývalých postkomunistických zemí. Projekt visegrádské čtyřky se zdá být kvůli postoji Maďarska v podstatě mrtvý, oživit by jej mohlo pouze vítězství opozice v tamních nadcházejících volbách. EU bude nyní také muset přehodnotit svůj postoj vůči Balkánu, konkrétně Srbsko se jí nyní vzdálilo. Měla by také uvažovat o větší podpoře Moldavska, kde hrozí podobné riziko jako na Ukrajině.

Ruský plyn má v Evropě skončit

Velkým tématem je energetická bezpečnost, zejména Německu se zhroutila představa, že mu ruský zemní plyn po odstavení jaderných elektráren přechodně vypomůže, než bude mít dostatek zelenějších zdrojů. Na celounijní úrovni se plyn z nyní sankcionované země podílí na spotřebě ze čtyřiceti procent. Sedmadvacítka se ho chce zcela zbavit, pro část je ale Evropskou komisí navržený termín 2027 příliš časný.

„Debata o energetické nezávislosti a dekarbonizaci se zintenzivní, jednotlivé státy si však budou hledět i svých národních zájmů. Některé vidí cestu vysloveně v přechodu na zelené zdroje, jiní v jádru, zároveň ale část zemí bude potřebovat přechodné období závislosti na zemním plynu včetně toho z Ruska,“ podotýká Beránek. Evropská komise je však podle něj v tomto směru velmi aktivní a snaha o diverzifikaci, společné nákupy a hledání alternativních dodavatelů se rozběhla zdárně.