Americké námořnictvo před pár dny informovalo o použití laserového děla ke zničení letícího bezpilotního letounu. Stalo se tak z vojenské lodi USS Portland v Tichém oceánu. To je však teprve začátek ve využívání této technologie.
Zatímco ještě před pár lety byly lasery více spojovány se science fiction filmy než s praktickým použitím ve vojenství, poslední dobou se karta obrací a téma plní mediální prostor stále více. Není se čemu divit. Laserové technologie rostou na výkonu a naopak ubírají na rozměrech, což je pro vojenské účely atraktivní spojení. Větší využití v praxi tak bylo jen otázkou času.
„Prováděním pokročilých testů na moři proti bezpilotním letounům a malým plavidlům získáme cenné informace ohledně schopností laserových systém proti potenciálních hrozbám,“ uvedl v tiskové zprávě k nedávnému testu velitel vojenské lodi, kapitán Karrey Sanders z US Navy. Zbraň o výkonu 150 kilowattů vyrobila společnost Northrup Grumman.
Podle armády je zbraňový systém vyvíjen v důsledku zvyšujícího se počtu hrozeb zahrnujících špionážní, průzkumná i ozbrojená plavidla či letouny. USS Portland však není jediná loď spojená s armádním nasazením laseru coby zbraně. Již v roce 2014 proběhla světem zpráva, že loď USS Ponce působící v oblasti Perského zálivu testovala laser o výkonu 30 kilowattů (test ke zhlédnutí ve videu). Technologie nasazená letos je tak pětkrát silnější než před šesti lety.
„Laser vystřelí na útočící objekt obrovské množství fotonů, aniž bychom se museli zabývat silou větru, dostřelem či čímkoliv jiným. S jeho pomocí zvládneme zasáhnout cíle rychlostí světla,“ uvedl poručík Cale Hughes.
Dle informací americké armády zvládne laser také ochránit loď před nepřátelskými střelami. „Za cenu zhruba galonu nafty za střelu armádě nabízíme vysoce přesný obranný přístup který ochrání nejen její námořníky, ale také peněženku,“ uvedl při udělení kontraktu na vývoj v roce 2015 Guy Renard ze společnosti Northrup Grumman.
V roce 2017 přišla americká armáda s bojovým vozidlem Stryker jako reakcí na ozbrojené drony Islámského státu při obléhání Mosulu o rok dříve. Ve vzduchu tehdy byly desítky komerčních, leč upravených dronů ve službách ISIS, proti nimž měli spojenci pouze konvenční zbraně. Právě vozidlo Stryker s laserovým systémem MEHEL má do budoucna podobným nepříjemnostem zabránit.
Na vývoji laserových zbraňových systémů pracuje i izraelské Ředitelství pro obranný výzkum a vývoj (DDR&D) spolu s firmami Rafael Advanced Defense Systems a Elbit Systems. Mají sloužit k posílení protivzdušné obrany země známé pod spojením Iron Dome (Železná kopule).
Aktivní ve vývoji je rovněž společnost Raytheon se svými systémy PHASER a HELWS. Hodit se mají zejména proti dronům, a to i pokud jich bude hodně. Právě drony mohou být do budoucna rostoucí hrozbou jak pro vojenské základny, pozemní jednotky, tak i například pro letiště či vládní budovy.
Lze tak očekávat rostoucí „oblibu“ nasazení laserových arzenálů. V jejich případě není třeba řešit gravitaci či směr větru, poskytují okamžitý zásah cíle a namísto nábojů jim stačí „pouze“ dostatečné množství energie. Americký brigádní generál Randall McIntire v roce 2018 pro server Breaking Defense uvedl, že v segmentu vzdušné a raketové obrany (AMD) dává armáda přes 50 procent rozpočtu na vědu právě do projektů řízené energie, tedy laserů.
Spojené státy chtějí laserovými zbraněmi vybavit své letouny KC-135 Stratotankers, AC-130U Spooky a stíhačky US Air Force. Zájem o armádní použití laserů v letectví má mít také Čína. Sloužit by měly jak k obraně, tak i k případným útokům.
Nejdál jsou ale nejspíš Spojené státy. Americká armáda už nyní pracuje na pokročilejší laserové technologii s výkonem až 300 kilowattů a schopností zastavit rakety, dělostřelectvo a minomety. K uvedení do provozu by mělo dojít do pěti let.
