McKinsey: Česká digitální ekonomika roste, ty nejlepší ale nestíhá

Covid digitální transformaci urychlil. Česko přesto zaostává za lídry v oblasti.

Covid digitální transformaci urychlil. Česko přesto zaostává za lídry v oblasti. Zdroj: Pexels

Oblíbenost nákupů přes internet za letošní rok vzrostla.
"Firmy, které již implementovaly digitální řešení, čelily krizi lépe a získaly nové digitálně orientované zákazníky z trhu," říká Tomáš Karakolev z McKinsey.
3
Fotogalerie

Růst české digitální ekonomiky je v poslední době pomalejší než růst ekonomik vyspělých, uvádí studie poradenské společnosti McKinsey. „Pokud se něco nezmění, tak je nikdy nedoženeme,“ varuje Dan Svoboda, řídící partner McKinsey pro Česko a Slovensko. Mezi digitální šampiony a tedy potenciální vzory patří podle studie Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.

Studie nicméně chválí Česko za značný nárůst užívání digitálních služeb ve veřejném sektoru, v oblasti bankovnictví, módy a potravin. Přesto existuje deficit. Poptávka a připravenost naší populace se digitalizovat je podle autorů studie vysoká. Vyšší než nabídka, kterou jí dokáže poskytnout řada sektorů a také státní správa. 

„Jako Česko brutálně zaostáváme ve schopnosti spolupracovat. Jestli bude něco rozhodovat o postcovidové digitalizaci, tak je to především schopnost spolupracovat mezi státem, byznysem, neziskovým sektorem a občany,“ poznamenává šéfka českého Googlu Tania le Moigne a odkazuje přitom na Prosperity index, v němž se Česko v oblasti sociálního kapitálu řadí až na daleké 112. místo ze 167 sledovaných zemí.

Google aktuálně nabízí programy a školení pro malé a střední podniky, kterými jim chce pomoci v digitalizaci a zvýšení produktivity. „Proč by měly firmy zůstávat s byznysem jenom v Česku? Když to převedou do onlinu, tak zjistí, že svět je jejich zákazníkem,“ dodává le Moigne.

Kroky k digitální budoucnosti

Společnost McKinsey ve své studii také uvedla několik doporučení, jak rozvoj české digitální ekonomiky zrychlit. Stát by měl zlepšit dostupnost financování startupů v rané fázi (early stage), podpořit digitalizaci malých a středních podniků, akcelerovat digitalizaci státní správy a modernizovat školní osnovy. Podniky by pak měly více poskytovat flexibilní formy práce, dbát na rozvoj pracovníků a zrychlit přijímání nových technologií. Jednotlivci by měli investovat do svých digitálních dovedností a rozvíjet se kontinuálně v průběhu života.

Pandemie koronaviru přivedla mnoho spotřebitelů k digitálním službám. K největšímu rozšíření digitalizace došlo v zemích střední a východní Evropy u obyvatel nad 65 let. Počet uživatelů online služeb v této věkové kategorii se zvýšil o 40 procent, vyplývá ze sesbíraných dat.

Právě i toho by měly využít firmy a státní instituce. „Digitální služby jsou nicméně často příliš složité anebo jim zákazníci stále v mnoha případech důvěřují méně než zákaznické telefonní lince,“ míní Tomáš Karakolev z McKinsey. „Firmy i státní instituce by se proto měly zaměřit na zjednodušování a motivovat spotřebitele, aby digitální služby vyzkoušeli,“ dodává k dalšímu potenciálu Karakolev.

Pracovní trh čekají změny

V důsledku pandemie je v zemích takzvaných digitálních vyzývatelů (studie sem řadí Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko) ohroženo skoro 10 milionů pracovních míst, což představuje 22 procent celkové zaměstnanosti střední a východní Evropy. Mezi nejvíce ohrožené změnami na trhu práce patří často ti, jejichž pracovní místa v delším časovém horizontu silně ovlivní automatizace. Česko, které je často nazýváno montovnou Evropy, tak má před sebou výzvu.

To si ostatně uvědomují i autority v zemi. Zhruba před rokem vznikla iniciativa vlády s podtitulem Czech Republic - Country for the Future. Právě ale boj s epidemií koronaviru mnohé plány v tomto ohledu zbrzdil. 

Na jaře 2020 se sektor výrobních podniků v regionu střední a východní Evropy propadl o 33 procent. Mnohé podniky musely zastavit svůj provoz. V podnicích automobilového průmyslu trvala průměrná doba zastavení výroby víc než měsíc. „Firmy, které již implementovaly digitální řešení, čelily krizi lépe a získaly nové digitálně orientované zákazníky z trhu,“ nabádá ale Karakolev.

„Pro většinu zaměstnanců digitalizace a automatizace výrazně změní formu jejich práce, včetně učení se práci s daty nebo využívání digitalizovaných strojů. Schopnost neustále se učit novým technologickým, či analytickým dovednostem, podpořených kreativitou, komunikačními dovednostmi a schopností přizpůsobovat se dynamickým změnám se stanou klíčové pro úspěch na pracovním trhu,“ uvádí studie.

Další zásadní oblastí, na kterou je třeba v tomto ohledu myslet, je vzdělávání. „V nejlepších vzdělávacích systémech světa tráví ředitelé škol víc než 50 procent svého času řízením kvality vzdělávání a rozvojem dovednosti učitelů, jak správně učit,“ poznamenává Tomáš Karakolev. „Oproti tomu v Česku tráví ředitelé polovinu svého času administrativními úkony a starostí o provoz školy a jen 21 procent času jim zbývá řízení samotné kvality výuky,“ uzavírá Karakolev.