NASA DART: Úspěšný test, sonda zasáhla asteroid | E15.cz

NASA v prvním testu obrany Země před vesmírným tělesem zasáhla asteroid

Ilustrace sondy DART a měsíce Didymos
Ilustrace sondy DART a měsíce Didymos
• 
ZDROJ: NASA

msc, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Sonda mise DART (Double Asteroid Redirection Test) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zasáhla hodinu po půlnoci SELČ podle plánu měsíc planetky Didymos. Šlo o první test obrany Země před vesmírným tělesem. Astronomové budou v příštích týdnech propočítávat, zda a jak přesně se podařilo změnit dráhu letu Didymose. S analýzou fotometrických dat získaných po nárazu sondy DART pomohou i vědci z Česka. Tento asteroid žádné nebezpečí pro Zemi nepředstavoval, byl jen pokusným cílem v komplexním projektu.

„Ne, tohle není zápletka filmu, jakou jsme viděli například ve snímku Armageddon,“ uvedl šéf NASA Bill Nelson k experimentu, v němž vědci poprvé testují postup dosud známý jen z katastrofických filmů. Cílem experimentu je změnit dráhu vesmírného tělesa, které by mohlo být nebezpečné pro Zemi.

Test se odehrál asi 11 milionů kilometrů od Země, sonda narazila do měsíce s názvem Dimorphos, jenž má průměr asi 160 metrů a letí rychlostí kolem 6,6 kilometru za vteřinu. Náraz NASA přenášel „živě“ na svém twitteru. Signál sondy se po nárazu okamžitě přerušil. Snímky kolize měl za úkol zachytit malý satelit LICIA, který se před nárazem včas oddělil.

Vědci napříč globálními univerzitami shodně považují zásah tak malého tělesa letícího takovou rychlostí tak daleko od Země za malý technologický zázrak. „Tahle ‚trefa‘ je kulminací více než dekády mé práce. Od konceptu po samotnou misi. Jsem z toho nadšen,“ uvedl vedoucí výzkumník projektu hledání malých vesmírných těles Paul Abell.

„Dopad sondy DART je významným krokem v porozumění mechanik, pomocí nichž bychom mohli v budoucnu chránit Zemi,“ uvedl vedoucí návštěvnického centra při Deep Space Communication Complexu v Canbeře Glen Nagle. Tamní laboratoře řízené Organizací vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) jsou součástí komunikační a pozorovací sítě NASA pro hluboký vesmír a v misi zprostředkovává veškerou komunikaci. Australské teleskopy tak přenášely také poslední hodinu letu DART, v jejímž průběhu sonda urazila zhruba 23 tisíc kilometrů.  

Vědci vtipně, avšak celkem pragmaticky zmínili dinosaury: „Ti neměli vesmírný program, který by jim pomohl zjistit, co je čeká, my ho máme,“ citovala agentura AP expertku z NASA Katherine Calvinová. Co do velikosti jsou planetka Didymos i její měsíc trpaslíky ve srovnání s tělesem, které před zhruba 66 miliony let dopadlo do dnešního Mexického zálivu, zanechalo za sebou velký kráter a podle vědců zahubilo tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry na Zemi. Menší planetky jsou ale ve vesmíru mnohem častější a podle vědců je tak pravděpodobnější, že by Zemi ohrozily právě ony.

Profesor Trevor Ireland z College of Science při Australské národní univerzitě upozornil na zásadní rozdíly v přístupech k tomu, jak Zemi před tělesy z vesmíru bránit. „Je zajímavé povšimnout si, že Dimorphos je objektem z kategorie ‚nakupených‘ těles (jejich masa není jednolitá, jde spíše o směstnanou skrumáž menších kamenů a prachu – pozn. aut.),“ upozornil s tím, že se ukazuje, že takových typů asteroidů nakonec může vesmírem plout větší množství, než jsme si mysleli. Odkázal přitom na data ze sond Hayabusa 2 či Osiris REx, které navštívily asteroidy Ryugu a Bennu.

Podle Irelanda tak bude nutné zvážit, zda je vhodné takováto tělesa „trefovat“ rychle letícími sondami, které mohou způsobit jejich roztříštění a vznik celkem nežádoucího brokovnicového efektu – tedy že jen dojde k „rozmnožení“ a zmenšení daného asteroidu. „Měli bychom zvážit, zda taková tělesa netrefovat pomaleji letícími sondami s větší hmotou,“ konstatoval.

Náraz sondy sledovala také celá řada pozemských teleskopů. 

Sonda DART odstartovala loni v listopadu. K přípravě této mise agentury NASA přispěl i tým Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Planetku Didymos objevili američtí astronomové z observatoře Kitt Peak v Arizoně v roce 1996. Přítomnost měsíce Dimorphos zjistil v roce 2003 česko-americký tým vedený Petrem Pravcem, který pracuje na observatoři v Ondřejově. Čeští vědci pak prováděli v letech 2015 až 2021 přesná fotometrická měření. Díky těmto a dalším datům experti vytvořili model soustavy a předpověděli pozici měsíce vůči planetce v okamžiku nárazu sondy.

Doposud známá „mapa“ volně letících objektů ve Sluneční soustavě

Autor: NASA

Autor: msc, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery