Toto je nové vydání Technoverse Newsletteru, ve kterém se každý týden věnujeme aktuálním technologickým trendům z Česka i ze světa. Chcete, aby vám každé úterý chodil do e-mailové schránky? Zde se můžete přihlásit k odběru.
Model předplatného poslední roky opanoval digitální ekonomiku západního světa. Předplatit si můžete média, blogery, streamování filmů a hudby, nebo i o něco nevšednější věci, jako jsou deštníky a ponožky. Nyní se ovšem zdá, že se naplnila obava některých expertů: lidé si odmítají platit deset služeb najednou. Minulý týden se to ukázalo na příkladu Netflixu, kterému poprvé po deseti letech klesl počet platících uživatelů. Vedení společnosti teď přemýšlí, jak reagovat.
Netflix na svou platformu dlouho nechtěl pustit reklamy. Při ohlášení kvartálních výsledků ovšem zakladatel streamovací služby Reed Hastings nečekaně otočil.
„Zájemci o Netflix vědí, že jsem se vždy stavěl proti složitým reklamním vazbám a že jsem velkým zastáncem co možná nejjednoduššího předplatného,“ řekl na úvod Hastings. „A i když to stále preferuji, jsem ještě větším zastáncem toho, aby měli spotřebitelé na výběr,“ řekl analytikům po zveřejnění hospodářských výsledků. Netflix podle něj vnímá, že některým předplatitelům reklama nevadí.
Důvod je prostý, Netflixu za poslední měsíce a roky vyrostlo několik konkurentů a vedení dosud největší streamovací služby se oprávněně obává, že narazila na strop ochoty uživatelů si platit za obsah. Je tedy možná na čase, aby Netflix umožnil přístup ke stovkám filmů a seriálů za jiných podmínek než na bázi měsíčního předplatného. Například díky příjmům z reklam.
Dalo se to očekávat, služeb, jež nabízejí svůj obsah nebo produkty za měsíční poplatek, je už příliš mnoho. Aktuálně si lze předplatit zmiňované online videotéky, velkou část médií, samostatné blogery, neomezený přístup k hudbě, ale i přísun ponožek jednou za měsíc nebo deštníky rozmístěné po městě.
Obsahu a možností je prostě tolik, že kumulovaná cena stále roste. Uživatelé tak při každém novém předplatném přemýšlejí, jakou dosavadní službu odhlásit. Jak navíc potvrzuje průzkum poradenské společnosti Deloitte, mladým uživatelům nedělá problém si službu předplatit, další měsíc ji odhlásit a následně se k ní znovu přihlásit. V poslední době tak učinilo 37 procent respondentů s převahou právě u mladších ročníků. Streamovací služby tak musejí bojovat s velkou volatilitou zákazníků, která nepříznivě ovlivňuje každý dlouhodobý byznys.
Do karet streamovacím službám nehraje ani ochota platit za obsah. Některé možná sázely na to, že se rozpočet lidí vyhrazený na předplatné postupem času zvýší, ale to se nestalo. Od roku 2019 se průměrný měsíční rozpočet takřka nemění, lidé jsou za předplatná ochotni utratit zhruba 500 korun měsíčně. To se navíc s rychle se zhoršující ekonomickou situací jen tak nezmění, naopak se částka může ještě snížit.
Reklamní model je navíc zřejmě také výhodnější, což ukazuje streamovací platforma Hulu, jež má z uživatelů ochotných sledovat reklamy větší příjmy než z těch, kteří platí pravidelné měsíční předplatné. Obdobně to platí pro server YouTube, který utrží desítky miliard ročně. Patrně se tak blíží chvíle, kdy se na trhu odehraje nějaká změna.
Výběr z internetu 🌍
Konec dobrých časů. Ekonomika se ochlazuje, což se možná dotkne také investic do startupů, do nichž investoři v předešlých letech s chutí vkládali rekordní částky. Ze Spojených států nyní přicházejí první informace o tom, že ani startupový trh se nevyhne ekonomické nejistotě.
Obama proti dezinformacím. Bývalý americký prezident Barack Obama má nové hobby, a to boj proti dezinformacím. Jak podotýká server Protocol, nejde příliš o to, co bývalý nejmocnější muž světa říká, protože nic objevného do debaty nepřináší, ale že to vůbec říká. Obama byl totiž v době prezidentství k firmám ze Silicon Valley, které se na dezinformační krizi podílejí, velmi vlídný. Teď však podává pádný důkaz, že i lidé, kteří do „nové“ ekonomiky vkládali naděje, si uvědomují problémy, jež s sebou velké technologické firmy nesou.
Druhý dech Snapchatu. V roce 2016 to vypadlo, že chvilka slávy Snapchatu je definitivně u konce, když klíčovou funkci, takzvané Stories, okopíroval Facebook jako největší hráč na trhu a vestavěl ji nejdříve do Instagramu a posléze do dalších služeb. Nyní se zdá, že Snapchat chytil druhý dech, denně ho používá kolem 332 milionů uživatelů. To znamená, že tuto – v Česku téměř neznámou – sociální síť využívá o sto milionů uživatelů více než Twitter.
Méně chytrých telefonů. Globální objem dovozu chytrých telefonů meziročně klesl o 11 procent, ukázala analýza výzkumné agentury Canalys. Králem trhu zůstává jihokorejský Samsung s 24procentním podílem, druhý je Apple s 18 procenty a třetí Xiaomi se 13 procenty. I čtvrté a páté místo obsadily čínské značky, a to Oppo a Vivo s 10, respektive s 8 procenty. Za pokles podle Canalysu mohou problémy s covidem v čínských regionech, obavy z ruské agrese i rostoucí inflace.
