Stačí otevřít fotoaparát v mobilu, načíst QR kód nalepený na stole, vybrat částku k zaplacení, nastavit spropitné a příslušnou částku odeslat. Host má zaplaceno a může odejít, aniž k tomu potřebuje někoho z obsluhy. Platby prostřednictvím čtvercových kódů se v Česku šíří nejen v gastro podnicích, ale i v dalších segmentech. Snadná a rychlá platba však snižuje ostražitost uživatele. Toho mohou zneužít podvodníci, varuje expert.
„Začátkem října jsme v Zooparku Zájezd umístili dřevěné cedulky, do kterých jsme gravírovali QR kód, aby jím návštěvníci mohli něco přispět,“ sdělil deníku E15 zakladatel crowdfundingového startupu Donio David Procházka.
Během pandemie se přes dobročinnou platformu vybralo za necelý den čtrnáct milionů korun na rozjetí výroby plicních ventilátorů CoroVent. Nyní chce oslovovat komunitní projekty i fyzicky. „Takových míst je víc než dost a nikdo je systematicky neřeší. Spolek nadšenců se často musí hádat s obcí, aby získal dotaci. QR kódem může na tři kliky přispět kdokoli,“ vysvětluje.
Počáteční investice se pohybuje v řádu stokorun, na které přijde výroba dřevěných cedulek. „Nejspíše se ještě spojíme s technologickou firmou, ale zatím to teprve zkoušíme a uvidíme, jak budou návštěvníci reagovat. Podle toho to buď opravíme, nebo si řekneme, že to funguje, a nabídneme to všem,“ doplňuje Procházka.
Průkopníkem Quick Response čili kódů rychlé odezvy je v Česku platforma Qerko. Jejím prostřednictvím lze platit ve zhruba sedmi stech restaurací a hostinců. Platforma získala už přes 130 tisíc uživatelů.
Lidem i gastro podnikům mají QR platby usnadnit život a šetřit čas. „Restaurace dokáže obsloužit více hostů. Naše data ukazují, že Qerko šetří celé hodiny času obsluhy,“ uvádí šéf Qerka Lukáš Kovač. Lidé navíc při platbě Qerkem nechávají až o čtyřicet procent vyšší spropitné oproti platbám na terminálu, doplňuje.
Systém pro rychlé a bezkontaktní placení je však zatím v plenkách, míní Eva Svobodová, ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Hosté nevyužívají novinky typu QR platby hromadně a hned. Podnikatelé to vnímají jako začátek,“ říká. „Restauratéři navíc od provozovatelů nedostávají zpětný benefit plynoucí z možnosti sběru dat a stále za tato řešení platí spíše oni než hosté,“ doplňuje ředitelka asociace.
Rychlé a jednoduché zadávání platby však snižuje ostražitost. „S rostoucím využíváním platebních QR kódů bude také přibývat různých podvodů,“ varuje Petr Dvořák, zakladatel společnosti Wultra, která se zabývá bezpečností finančních služeb.
Takové případy se vyskytly v reakci na tornádo na jihu Moravy. Podvodníci vedle propagačních materiálů charitativní organizace nastražovali falešný QR kód. Ten nasměroval dárce na jejich platební účet, nikoli na ten sbírkový. „Lidé by po naskenování platebního QR kódu měli vždy pečlivě zkontrolovat, zda jsou v pořádku údaje platby, kterou odesílají,“ připomíná expert.
Technologie QR kódů vznikla v devadesátých letech v Japonsku, aby zvýšila přehled o pohybu součástek při výrobě aut. Funguje zejména v jihovýchodní Asii a v Číně, kde tak platí až 85 procent lidí. V Evropě se QR kódy dosud využívají zejména v reklamních kampaních nebo při distribuci dárkových kuponů.
