Spotify mění způsob, jak psát skladby. Služba zrozená před 15 lety vzala vítr z plachet pirátů

Spotify slaví 15 let. Zatočilo s piráty a dodnes přepisuje pravidla hudebního průmyslu

Spotify slaví 15 let. Zatočilo s piráty a dodnes přepisuje pravidla hudebního průmyslu Zdroj: Veronika Kolářová e15

Švédsko vyznačilo na ose populární hudby dva zásadní milníky. V 70. letech to byl vznik jednoho z nejúspěšnějších hudebních projektů v historii popu – skupiny ABBA – a tím druhým produkt zrozený v roce 2008, který brzy změnil způsob celosvětové konzumace hudby. Řeč je o streamovací platformě Spotify, která ukončila fenomén pirátského stahování a naučila novou generaci posluchačů znovu za hudbu platit. V sobotu oslavilo Spotify 15 let své existence. 

Jak napsat skladbu, která bude mít zaručený úspěch? A hlavně: jak za ni dostat zaplaceno? Na tyto otázky se pokusila koncem 80. let odpovědět dnes již legendární skupina KLF svou knihou Manuál, ve které její členové popisují návod na dosažení singlu č. 1 v hitparádách. A to navíc bez peněz a hudebních dovedností. Jejich Manuál možná mohl být receptem zaručeného úspěchu ve své době, dnes ale sepisují pravidla hudební branže algoritmy streamovacích platforem. 

Spotify v číslech

  • Vznik společnosti: 26. dubna 2006 ve Stockholmu
  • Spuštění služby: 7. října 2008
  • Přes 551 milionů aktivních měsíčních uživatelů 
  • Kolem 220 milionů předplatitelů 
  • Přes 5500 zaměstnanců
  • Více než 100 milionů skladeb, pět milionů podcastů a 350 tisíc audioknih

„Díky Spotify a dalším streamovacím platformám v oblasti hudby došlo k redefinici toho, co je populární hudba. Zejména mladá generace dokáže díky Spotify objevovat nové interprety a v Česku se zvyšuje hudební gramotnost. Dříve jsme konzumovali jen to, co se na nás valilo z éteru, dnes můžeme objevovat,“ řekl pro e15 výkonný ředitel festivalové asociace Festas Jiří Hlinka. 

Čára přes rozpočet pro piráty

Devadesátá léta přinesla hudebnímu průmyslu nešvar zvaný pirátství. Kvůli platformám pro sdílení souborů, jako byly služby Napster a Limewire, klesly příjmy z hudebních nahrávek v USA začátkem 21. století o víc než polovinu, a to z rekordních 14,6 miliardy dolarů v roce 1999 na 6,7 miliardy dolarů na přelomu let 2014 a 2015. Stahování zdarma vychovalo celou generaci, která nebyla ochotná za hudbu platit. Fyzické nosiče zastaraly, o CD a vinyly už nebyl zájem. Nultá léta patřila MP3 přehrávačům. 

Zakročit proti pirátům se podařilo dvěma švédským podnikatelům Danielu Ekovi a Martinu Lorentzonovi. Místo prodeje jednotlivých alb, u kterých hrozí rychlé oposlouchání, vymysleli koncept hudební knihovny bohaté na skladby, do níž budou mít lidé přístup na základě předplatného. V roce 2006 ve Stockholmu položili základy službě Spotify a po vstupu na americký trh o pět let později odstartovali boom streamovacích platforem. V roce 2015 ve Spojených státech vzniká dnes největší konkurent Spotify – platforma Apple Music, integrovaná automaticky do všech produktů společnosti Apple.  

Podíl Spotify na americkém trhu představoval v roce 2010 sedm procent, do konce roku 2020 se vyšplhal na více než desetinásobek na neuvěřitelných 83 procent. Podle Asociace amerického nahrávacího průmyslu (RIAA) příjmy z hudebních nahrávek zaznamenaly letos pátý rok po sobě růst a přesáhly hodnotu 12,2 miliardy dolarů. Někteří hudební experti i přes kontroverze ohledně odměňování interpretů a nedostatečné kroky proti šíření nenávistného obsahu považují Spotify za zachránce hudebního průmyslu. 

Pravidlo třiceti vteřin

Při poslechu hudby na Spotify rozhoduje prvních třicet vteřin. Zatímco pro uživatele jde pravděpodobně o nejvýhodnější způsob konzumace hudby, u hudebníků vzbuzuje systém monetizace poslechů kontroverze. Spotify totiž autorům platí podle počtu přehrání jednotlivých skladeb za měsíc. Aby ale na odměnu dosáhli, musí si posluchač skladbu pustit na déle než půl minuty. V případech, kdy mají skladby delší úvod nebo nezaujmou v prvních několika vteřinách, muzikantům hrozí, že nedostanou ani cent. 

Cílem každého ambiciózního hudebníka je dostat své dílo do některého z nejprestižnějších playlistů na Spotify, jako například Today’s Top Hits. Pokud se to autorům podaří, mohou si přijít na relativně dobré peníze. Vědci z Minnesotské univerzity a Evropského společného výzkumného centra zjistili, že písně na tomto seznamu získávají pravidelně v průměru 20 milionů streamů, což představuje honorář až 163 000 dolarů.

Pro automatické zařazení skladby do playlistu je rozhodující algoritmus aplikace a hodnocení skladby, které ovlivňují posluchači tím, zda si skladbu pustí až do konce. „Úspěšná píseň by měla mít méně než tři minuty a 15 sekund. Jinak spadne do kategorie nedoposlouchaných skladeb a to jí sníží hodnocení na Spotify,“ vysvětloval pro Guardian držitel Grammy, producent a interpret Mark Ronson, autor hitů jako Uptown Funk nebo Nothing Breaks Like a Heart. 

Díky oficiálnímu playlistu EQUAL se na newyorském Times Square objevily na reklamních plochách například české zpěvačky Ewa Farna, Aiko nebo Lenny. „Pokud se menší nezávislý interpret dostane do oficiálního playlistu Spotify, může mu to hodně pomoci. Zejména editoriální výběry vracejí do české hudby kvalitu,“ říká hudební producent a člen kapely John Wolfhooker Filip Vlček.  

Stále oblíbené, stále kontroverzní

V roce 2021 vytvořila společnost Spotify webovou stránku Loud & Clear (v překladu Nahlas a jasně), na které se pokusila vysvětlit, komu přesně a jakým způsobem vyplácí odměny. Sám CEO Spotify Daniel Ek ale následně uvedl, že by si přál, aby situaci řešila firma jinak. „Je to složité téma,“ řekl pro CBS News letos v březnu. „Ale přál bych si, abych to řešil víc dopředu. Je velmi těžké změnit narativ, když už se jednou ustálil,“ dodal. 

Vedení muselo reagovat také na problémy spojené s exkluzivní licenční smlouvou z roku 2020 na světově nejposlouchanější podcast The Joe Rogan Experience. Na dezinformační rétoriku moderátora Rogana ohledně onemocnění covid-19 totiž podalo stížnost přes 270 lékařů. Následovala kontroverze ohledně antisemitských výroků. „Máme směrnice, podle kterých v případě, že lidé způsobují ostatním lidem újmu, podnikáme kroky,“ řekl tehdy k problému Ek. „Ale myslím si, že je důležité, že je Spotify místem, které umožňuje mnoha různým hlasům vyjádřit se a komunikovat prostřednictvím umění.“

Spotify je hudební trendsetter

Spotify kromě téměř neomezené hudební knihovny výměnou za pravidelné platby přineslo do konzumace hudebních obsahů další fenomény. Mezi nejoblíbenější funkce aplikace dlouhodobě patří tvorba playlistů, které nejsou vázané na konkrétního interpreta. Uživatelé mohou procházet tisíce tematických playlistů podle žánrů, nálady nebo konkrétní aktivity – ať už jde o skladby vhodné na běhání, nebo jako kulisa ke čtení. Každý si navíc může vytvářet vlastní soubory skladeb na míru, a ti nejúspěšnější se dokonce postupem času stávají hudebními influencery. 

Během prosince na sociálních sítích nelze nenarazit na oblíbený Spotify Wrapped, s nímž služba přišla v roce 2015. Jde o přehled nejoblíbenějších skladeb, žánrů nebo podcastů jednotlivých uživatelů, kteří mezi sebou obsah sdílejí a předhánějí se v počtu odposlouchaných hodin. Ze strany Spotify jde o geniální marketingový tah – díky zábavným aktivitám získává reklamní prostor zcela zdarma a dokáže analyzovat data o návycích svých uživatelů. 

Trh předplatitelských streamovacích služeb dál roste

Letos v červnu používalo Spotify celosvětově přes půl miliardy uživatelů, z toho kolem 220 milionů za službu platilo. Placená verze nabízí oproti té zdarma několik výhod, jako je lepší kvalita zvuku nebo možnost poslechu offline a bez reklam. Počet platících uživatelů meziročně stoupl o 17 procent. Příjmy z předplatného dlouhodobě tvoří většinu tržeb společnosti. 

V Česku je služba dostupná od roku 2013. Koncem letošního léta potkalo české uživatele výraznější zdražení služby, které navazovalo na zvýšení cen v dalších 50 zemích. Z původních šesti eur Spotify zdražilo individuální předplatné Premium na 169 korun měsíčně, tedy zhruba o 25 korun. Zároveň také začalo účtovat poplatek v korunách.  

„Moment, kdy Spotify přesvědčilo v roce 2011 významné hudební labely, aby pro něj licencovaly kompletní katalogy, doslova změnil hudební svět. Hudbu nemusíme vyhledávat na několika platformách jako u VOD služeb, naopak žijeme v komfortu, kdy exkluzivita v hudebním streamingu nefunguje. To ovšem neznamená, že je tento model funkční pro všechny,“ říká hudební promotér a spoluzakladatel agentury Heartnoize Promotion David Čajčík. Vysvětluje, že ze služby méně profitují umělci s menší a střední fanouškovskou základnou.