Technoverse Newsletter: Země jednorožců. V Česku se rodí miliardové startupy

Zakladatelé českých jednorožců (zleva) - Tomáš Čupr, Hubert Palán a Daniel Hejl (Productboard) a Jan Bednář (Shipmonk).

Zakladatelé českých jednorožců (zleva) - Tomáš Čupr, Hubert Palán a Daniel Hejl (Productboard) a Jan Bednář (Shipmonk). Zdroj: E15 koláž

Richard Valtr, zakladatel startupu Mews
Zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr
Zakladatelé startupu Productboard Hubert Palán (vlevo) a Daniel Hejl
Zakladatelé Rossumu (zleva) Petr Baudiš, Tomáš Gogár, Tomáš Tunys
Jan Bednář, startup Shipmonk
6
Fotogalerie

Tuzemské startupové prostředí se v minulém týdnu opět posunulo o něco dále. Společnost Productboard díky nejnovějšímu investičnímu kolu dosáhla hodnoty 1,75 miliardy dolarů a stala se tak nejhodnotnějším startupem v zemi. Překonala Rohlík Tomáše Čupra a jako druhá v Česku dosáhla statusu jednorožce, tedy startupu, jehož tržní hodnota přesáhla miliardu dolarů. Jejího příkladu mohou letos následovat další tuzemské firmy, jež mají k miliardovému milníku blízko. 

Přihlaste si odběr Technoverse newsletteru >>>

Dosavadním lídrem českých startupů byl Rohlík s valuací 1,2 miliardy dolarů, na niž se dostal po posledním červencovém investičním kole, kdy nabral sto milionů dolarů. Nyní ho překonal Productboard Huberta Palána a Daniela Hejla, který od investorů získal 120 milionů dolarů a jeho valuace se zastavila na 1,75 miliardy dolarů.

Investice do startupů výrazně rostou, jen do firem v počáteční fázi loni putovaly čtyři miliardy korun, tedy o miliardu více než v roce 2020, uvádí analýza právnické kanceláře Mavericks. Právě takzvané seedové investice mají pro rozvoj startupového prostředí zásadní význam, protože jsou silně rizikové. Míří do firem, které zatím mají jen nápad, nikoli produkt.

V ostatních zemích se o počáteční investice zpravidla starají andělští investoři z řad úspěšných startupistů. „Tady čekáme, až nějaký český startup vygeneruje padesát dolarových milionářů, a pak to s naší zemí zamává,“ popsal v nedávném rozhovoru pro deník E15 Petr Šíma z fondu Depo Ventures moment, který chce české startupy posunout o několik kroků dále. V zahraničí se dá mluvit například o investorech, kteří vzešli z úspěšných startupů, jako jsou estonský Skype nebo švédská Klarna.

Samotný milník není přitom v životech startupů až tak důležitý, na čemž se shodují jak investoři, tak zakladatelé miliardových firem. Nicméně překročení miliardové valuace značí, že i v českém prostředí lze vybudovat celosvětově úspěšnou firmu, což může inspirovat další začínající startupisty. A časem snad některý jednorožec vygeneruje dostatek investorů, kteří napumpují další finance do celého ekosystému.

Kandidátů na další jednorožce je několik, odhadovala loni v prosinci možné adepty Andrea Lauren, partnerka investiční společnosti Rockaway Capital: „Velmi blízko k tomu má určitě Productboard, věříme, že se to může brzy podařit i Rossumu. Pokud můžeme počítat i Shipmonk, tak určitě i ten.“ A první její tip se vyplnil hned v úvodním měsíci letošního roku.

Logistický startup Shipmonk Jana Bednáře, který působí zejména ve Spojených státech, zřejmě tržní hodnotu miliardy dolarů přesáhl, například díky posledním akvizicím. Nicméně investiční kolo, které by to oficiálně potvrdilo, ještě neabsolvoval.

„Valuace se dělá vždy až při vstupu nového investora, takže aktuální hodnotu neznáme. Oficiálně unicornem tedy nejsme, ale máme určité ukazatele, které to už naznačují,“ řekl loni v listopadu pro deník E15 technologický šéf Shipmonku David Pavlík.

Na řadě může být už zmíněný startup Rossum, který loni nabral investici sto milionů dolarů. Do miliardového klubu velmi pravděpodobně vstoupí i startup Mews, jenž by měl podstoupit investiční kolo v první polovině letošního roku. České stádo jednorožců se tak utěšeně rozrůstá a zároveň ukazuje cestu dalším začínajícím firmám.

Výběr z internetu 🌍

Nekonečná sklizeň. Rozvoj vertikálního farmaření nabral loni tempo. Startupy, které pěstují plodiny pomocí hydroponie, aquaponie a aeroponie, nabraly v roce 2021 zhruba 1,6 miliardy dolarů, meziročně o 86 procent více. Pěstování zeleniny, bylinek a některých druhů ovoce se tak značně rozvíjí, ve Spojených státech jsou jeho odběrateli například řetězce Walmart nebo Whole Foods. (The Morning Brew)

Byznys se zapomenutím. Co se jednou objeví na internetu, zůstane na internetu. Ne ovšem vždy. Existují společnosti, které se živí tím, že dokážou zařídit, aby negativní články o konkrétní osobě zmizely. Soudy jsou na straně veřejného zájmu, politici a byznysmeni tak nemají příliš šanci, jak se domoci výmazu právní cestou. Proto například společnost Eliminalia využívá jiné cesty. Odvolává se na GDPR, porušení duševního vlastnictví nebo se vydává za zástupce Evropské komise. Není to špatný byznys, jeden výmaz stojí od dvou tisíc do třiceti tisíc dolarů. (Rest of the World)

Praní špinavých NFT. Loňský rok byl pro nezaměnitelné tokeny průlomem. Jejich celkové prodeje vyšly díky technologickým nadšencům na miliardy dolarů. Nicméně stále zřetelněji se ukazuje, že NFT neznamenají jen přínos. Vyšlo najevo, že cenu určitých NFT někteří spekulanti uměle nafukují tím, že si vzájemně tam a zpět prodávají konkrétní NFT. Jen analyzované tokeny, které představovaly pouhý zlomek všech NFT, byly prodány za 8,9 milionu dolarů. (NBC)

Metaverse poker. Hazardním hrám se daří i v běžném internetovém prostředí, proto nepřekvapuje, že se pokeru daří i ve virtuální realitě. V Decentralandu, tedy v metaverzum prostředí, hraje poker každý den pět tisíc unikátních uživatelů a za poslední tři měsíce provozovatelé vygenerovali z různých příjmů tržby kolem 7,5 milionu dolarů. Virtuální kasino je tak jedním z prvních výrazných prostředků, jak lze metaverzum zpeněžit. (CoinDesk)