Evropa má větší potenciál než Silicon Valley, říká Šíma z Depo Ventures

Každý rok chceme otevřít nový fond, říká Petr Šíma z Depo Ventures.

Každý rok chceme otevřít nový fond, říká Petr Šíma z Depo Ventures. Zdroj: Dominik Kučera, E15

První fond Depo Ventures otevřelo v roce 2019, druhý na konci loňského roku.
Depo Ventures se zaměřuje na investice do startupů v počáteční fázi.
Naše kategorie, tedy investice v počáteční fázi, je nejvíce výnosná, ale taky nejvíce riziková, říká Šíma.
Až budou existovat první použitelné brýle, tak bude ustupovat důležitost telefonů, předpovídá Šíma.
Petr Šíma, Depo Ventures
8
Fotogalerie

První fond pro andělské investory Depo Ventures otevřelo v roce 2019, druhý na konci loňského roku. Takto chce postupovat každý rok a investovat pravidelně do patnácti startupů ročně. Po třech letech existence je první fond na trojnásobku původní hodnoty. „Investorů začíná být víc a víc. A zlepšuje se to po celé Evropě," říká v rozhovoru pro deník E15 Petr Šíma. 

Uzavřeli jste jeden fond, hned jste otevřeli druhý. Plánujete to tak dělat každý rok? 

Ano. Vidíme, že dokážeme za rok patnáct projektů zainvestovat, proto chceme takový fond každý rok spustit. Fondová struktura je pro začínající investory to nejlepší. Klasický andělský investor má problém dělat rozhodnutí sám, je jich jen pár, co to dokáží. Nám prošlo loni dva až tři tisíce startupů rukama a výsledná investice vždy jde maximálně do jednoho procenta z nich. Zjistili jsme, že andělští investoři jsou připraveni investovat, když jim to někdo zpracuje. Lead investorů, kteří by to odmakali a ještě dali svoji práci k dispozici, moc není.

V jakém objemu jsou oba vaše fondy? 

První fond byl v objemu 1,5 milionů eur a druhý fond cílíme na dva až tři miliony.

Počítáte tedy, i kvůli rostoucím valuacím, že každý další nový fond bude větší? 

Může se to stát. Naše průměrná investice byla sto tisíc euro, myslím, že to budeme muset zvednout a investovat víc. Nové investory jsme začali hledat na začátku září, dnes jsme na polovině částky, zhruba přes milion a půl, hledání bychom chtěli skončit v únoru až březnu. 

Jak se ty peníze za tu dobu zhodnotily? 

Naše startupy dělají měsíční reporting, ale jejich hodnota se dá měřit jen dalším investičním kolem. 

Došlo k tomu u některých? 

Ano. U toho prvního fondu jsme touto logikou na trojnásobku. Jsou to virtuální peníze, ale jsme tam. 

Máte cílovou částku? 

Necháme se překvapit. Naše kategorie, tedy investice v počáteční fázi, je nejvíce výnosná, ale taky nejvíce riziková. Je to o málo penězích, ale taky o potenciálně vyšších výnosech. Když investujete v pozdější fázi, tak vás to stojí víc a dostanete menší podíl. Když máme firmu, u které jsme za sto tisíc eur dostali pět procent, tak ve chvíli, kdy se stane jednorožcem, držíme zhruba tři procenta. Ale tři procenta z miliardy dolarů jsou pěkná částka. V rizikovém kapitálu je cokoliv nad trojnásobné zhodnocení úspěch, u nás musíme cílit na desetinásobky toho, co jsme do toho dali. Stačí, aby jedna z těch patnácti firem uspěla a ani to nemusí být jednorožec. 

Video placeholde
Jak bude vypadat investiční rok 2022? • Videohub

O jakém časovém horizontu uvažujete při investování? 

První fond jsme založili v roce 2019 a poslední investice proběhla na konci loňského roku. Všem říkáme, že máme horizont pět až deset let. Paradoxně čím úspěšnější firma, tím delší to bude. Protože když má například firma potenciál pro vstup na burzu, tak to trvá klidně deset let. 

Co vás čeká v blízké době? 

Máme fond, do kterého nabíráme úspěšně finance. Zainvestovali jsme už tři startupy, se kterými jsme velmi spokojeni. Cílem je mít patnáct startupů, což bychom chtěli stihnout do konce roku, ale někdy se ty transakce protahují. Nejpozději v polovině roku chceme otevřít nový fond. V únoru nás také čeká další Transatlantic Startup Pitch, což je akce, která spojuje evropské a americké startupy a investory na jedno místo a pomáhá jim hledat globální investiční příležitosti. Zároveň také děláme průzkum andělských investorů v České republice.

Máte mezi zainvestovanými startupy favority? 

O blockchainovém startupu Tatum mluvíme neustále, to je náš největší favorit. Je nejúspěšnější a je to platforma, která má šanci být globální. Ale je tam i spousta dalších projektů. 

V portfoliu máte například fintech Spendee, v jaké je situaci? 

Spendee neroste tak rychle, ale uvidíme. Ne každý startup bude jednorožec, ale i tak může uspět. Delší dobu se zaměřoval na vývoj, a tak nebyl vidět v rámci marketingu, jinak má stabilní výkon a plánuje tokenizaci.

Ptám se i z toho důvodu, že loňský rok byl ve znamení fintechu. Jestli někdy měl zazářit, tak zřejmě v loňském roce. 

Teoreticky ano. Ale jednalo se hlavně o obří investice do několika společností. Spendee mělo zajímavý produkt, ale na trhu už je podobných společností mnoho. Třeba se ale dostanou někam jinam, kde je ta šance větší. 

Máte v portfoliu nějaký kryptostartup? 

V novém fondu máme Blockmate, což je kryptofintech, ale je to platforma. Náš přístup k tomu je trochu opatrnější, vidíme, že je to na začátku. Srovnávám to se zlatou hořečkou, na které nejvíce zbohatli lidi, kteří prodávali lopaty a krumpáč. Možná v rámci druhého nebo třetího fondu se tomu budeme věnovat víc, ale zatím jsme šli jen do infrastrukturních projektů. Já kryptu hodně věřím a nemusí to být nutně bitcoin. Když se podíváte, co se na světě děje, jak devalvují peníze na hodnotě, tak krypto je na to reakce. Nejsem investor do krypta, ani kryptofanatik, ale ani antifanatik. Kamarádi bankéři říkají, že za kryptem nic není, ale co ja za dolarem? Množství dolarů v oběhu rozhoduje Fed, ale u bitcoinu přesně vím, kolik ho bude. Je potřeba se vrátit ke kořenům. Jak říkal Milton Friedman, je to o důvěře. Je to u každé měny, nemusí to být peníze přímo. Jestli dnešní generace bude věřit kryptu, tak proč ne. Ostatně to byl sen Milton Friedmana, aby existovaly soukromé peníze. 

Minulý rok patřil fintechu, jaké bude letošní téma? 

Téma se mění. My jako investoři vstupující na počátku se musíme koukat na to, kam budou investovat velké fondy a kam jde trh. Dnes se investuje do ESG nebo blockchainu, to je dlouhodobé téma. Osobně více než virtuální realitě věřím rozšířené realitě. Zatím si furt nedokážeme představit, co nám blockchain přinese. Je to jako se začátkem internetu, kdy bylo jasné, že to bude velké, ale nikdo nevěděl, co z toho vznikne. U rozšířené reality to bude stejné. Až budou existovat první použitelné brýle, tak bude ustupovat důležitost telefonů. Technologie se bude vyvíjet rychleji než v minulosti, přinese sociální změny. Dokáže vyřešit spoustu problémů, které jsme si vytvořili. 

Zmínil jste ESG, některé fondy se přímo zaměřují tímto směrem. Je to něco, co by vás lákalo? 

ESG projekty vyrostly z plenek. Dnes je jasné, že nelze investovat do projektu jen proto, že je zelený, ale musí tam být výnosnost. Nyní už největší investoři pochopili, že je to obrovský trh a že se na tom dá hodně vydělat a zároveň pomáhat planetě. Není to jen čistě o tom, že někdo chce být zelený, ale že chce vydělat peníze. To mi dává velký smysl. Spoustu věcí se změní.

Proč na to tedy nenaskočíte prostřednictvím fondu? 

Jestli bude poptávka od investorů, tak tímto směrem můžeme jít. Zatím to tak není. Nemám úplně rád jakékoliv omezení fondů, ať už regionální, nebo zaměřením. ESG se nevyhybáme, ale neřešíme jen to. Ale baví nás vše, co má potenciál změnit společnost. Občas fondy zaměřené na ESG hledají ten pozitivní dopad ve věcech, kde to není. 

Je investování do startupů jednodušší než před covidem? 

Ano. Před covidem se všichni chtěli scházet a chtěli investovat do lidí, které znají. Ale v době covidu je úplně jedno, jestli někdo sedí online na druhé straně Prahy, nebo na druhé straně kontinentu. Najednou se investorům otevřel celý svět a fondy rizikového kapitálu zareagovaly velmi rychle, na investování na dálku se rychle adaptovaly. Andělským investorům to trvalo o hodně déle a někteří se neprobudili dodnes. Je to fér, někdo chce znát lidi, do kterých investuje. Ale já to beru jako obrovskou příležitost, dá se investovat kamkoliv. Takto jsme investovali do startupů z Kapského města, New Yorku nebo z Litvy. 

Řada investorů si stěžuje, že nemohou potkávat lidi a je pro ně těžší kvůli tomu investovat.

My investujeme v počáteční fázi, neinvestujeme proto do produktu, ale do lidí. Takže to těžší je. Ale já jsem zvyklý pracovat s tím, s čím se dá, tomu se musím přizpůsobit, musím si udělat obrázek i na dálku. Ale možnosti, co to přineslo, daleko přesahují komplikace. 

Kdyby nepřišel covid, tak byste neinvestovali třeba v Kapském městě? 

Bylo by to těžší. Jsme relativně nově na trhu - pět let, od začátku jsme věděli, že musíme dělat věci trochu jinak. Nechtěli jsme být lokální investoři, baví nás globální projekty, proto jsme na to byli připraveni. Otázka je, jestli na to byli připraveni investoři nebo zakladatelé. Technicky to není problém, ale covidová situace otevřela hlavy, otevřelo to jiné vnímání světa. Lidé jsou díky tomu přístupnější dělat věci jinak, než se dělaly dvacet let. 

Stále platí, že vašimi investory jsou průměrně čtyřicetiletí manažeři? 

I padesátiletí. (smích) Je to dané poptávkou na trhu. Zjistili jsme, že máme spoustu vrstevníků manažerů, kteří by rádi by na něčem takovém pracovali. Z takových lidí jsou velmi dobří mentoři, kteří by zároveň měli mít nějaké peníze ve hře. Dnes bereme už i jiné investory. 

Jaké? 

Jsme připravení na větší investory, možná trochu ve stylu family officů. Po celém světě family officy začaly investovat do rizikového kapitálu. Jsou to pro ně malé peníze, ale do budoucna jde o zajímavé investice. Typický andělský investor v Americe je někdo, kdo prodal vlastní firmu, nebo manažer nějakého startupu se zkušenostmi, takových lidí je v Česku málo. I z toho důvodu se startupům nejvíce daří v zemích jako Estonsko, kde těch lidí je spoustu. Podobně na tom je Rumunsko díky UiPath. U nás čekáme, až nějaký český startup vygeneruje padesát dolarových milionářů a pak to s naší zemí zamává. 

Nebyl pro Česko v tomto ohledu loňský rok, kdy došlo k celé řadě exitů, přelomem? 

Každý rok to bude lepší a lepší. Nemusí to být přímo jednorožec, ale je důležitý ten exit. Ve valné většině případů jsou tito lidé připraveni pustit peníze zpět do ekosystému. Díky UiPathu v Rumunsku rostou valuace všem startupům, protože všichni, kdo z toho měli profit, zakládají fondy. Rostoucí valuace zároveň znamená více startupů. Tito investoři mají jiné vnímání rizika. Češi jsou ještě horší jak Němci, všichni si drží peníze na účtech, než aby investovali. Akceptovatelné riziko je nula. V Německu mají podobný problém. Na to, kolik mají peněz, se tam investuje minimálně. Češi jsou konzervativnější a trvá jim to, investují hlavně do nemovitostí, ale to se mění a my to cítíme. Sledují startupové dění a chtějí se dozvědět více.

Nehlásí se vám kvůli rostoucí inflaci více zájemců o investování? 

Investorů začíná být víc a víc. A zlepšuje se to po celé Evropě. Ve chvíli, kdy se hýbou investoři, se začínají hýbat i podnikatelé. Když se bavíme napříč Evropou, tak i úspěšní startupisti říkají, že před pěti lety na ně koukali jako na blázny, ale dnes si ti samí lidé zakládají vlastní startupy. Evropa má ve finále mnohem větší potenciál než Silicon Valley. 

Petr Šíma, partner Depo Ventures (52)

  • V roce 2016 založil investiční skupinu Depo Ventures, ve které je dodnes majoritním společníkem. 
  • Je členem představenstva evropské andělské investorské sítě EBAN.
  • Specializuje se na fundraising a poradenství v oblasti finacování a fůzí a akvizic. V oboru působí 25 let. 
  • Ještě jako student VŠE spoluzaložil investiční společnosti a investiční privatizační fond. Poté působil v představenstvech a dozorčních radách vícero společností. 
  • V roce 1993 založil poradenskou firmu NSG Morison se zaměřením na podnikové financování a daňové a právní poradenství.