O strojovém učení a neuronových sítích – tedy o technologiích, které souhrnně nazýváme umělá inteligence se většinou spíše jen jako o záležitosti zítřka. Inteligentní stroje přitom často používáme již dnes.
Z umělé inteligence jakožto příslibu, který s trochou nadsázky vyřeší všechny neduhy světa, se tak stal plytký buzzword, pod kterým si každý představuje něco jiného. Jedni za těmi dvěma písmenky UI vidí potenciálního strašáka a bytost, která nás všechny ovládne.
Ti střízlivější především asistovanou a rozšířenou inteligenci, která zvýší naši produktivitu, no a ten zbytek hromadu exotických studií a experimentů, které jsou sice efektní, ale samy o sobě v praxi naprosto k ničemu. Do tohoto ranku patří třeba počítač, který porazil člověka ve hře go, nebo třeba algoritmus, který si představuje věci a kreslí obrázky jako po hodně silné dávce LSD.
Skutečnost, jak už tomu bývá, bude někde uprostřed. Tedy, ona vlastně už je a inteligentní software běžně používáme. Mnohdy o tom ani nevíme, protože si pod pojmem umělá inteligence kvůli Hollywoodu a sci-fi povídkám pořád dokola představujeme tu nejméně praktickou implementaci – myslící bytost.
Neuronové sítě přitom již roky modelují třeba chování ekonomiky, meteorologické jevy, experti na síťovou bezpečnost z brněnského GreyCortexu strojové učení používají k odhalování kybernetických útoků, Geneea zase umí analyzovat český text a generovat k němu klíčová slova.
Vize můžete zdarma nebo za paušál vycvičit, aby rozpoznával vaše fotografie, pak tu jsou technologie od Googlu, Microsoftu, IBM, Amazonu… A to vše uzavírá průmysl 4.0, další buzzword, ale zároveň ukázka toho, jak inteligentní automatizace promění práci milionů lidí ve fabrikách všeho druhu.
A.I. tu tedy už je a její vyhlídky jsou natolik optimistické, že již přinutila i obří Microsoft, aby ve své aktuální výroční zprávě K-10 určené federální komisi pro cenné papíry SEC po dlouhých letech zcela přepsal svoji vizi.
Mottem Microsoftu v posledních letech bylo „mobile first“ a „cloud first,“ tedy v plné citaci: „Our strategy is to build best-in-class platforms and productivity services for a mobile-first, cloud-first world.“
V čerstvé zprávě však toto poselství nahradilo něco trošku jiného: „Our strategy is to build best-in-class platforms and productivity services for an intelligent cloud and an intelligent edge infused with artificial intelligence (AI).“
Je to jen slovní vata? Možná, ale zpráva K-10 nemá potřebu zahltit stránky obvyklým PR klišé, protože ji v celém rozsahu, ruku na srdce, čte jen málokdo. Zdá se tedy, že by se mohlo jednat o skutečně míněný směr, který bude podpořen celkovou proměnou byznysu. I ta se už dávno děje a Microsoft, ostatně stejně jako další prozíraví hráči, v relativní tichosti nakupuje jeden A.I. startup za druhým.
Umělé inteligence jakožto nového ekonomického fenoménu si nakonec začínají ve velkém všímat i věhlasné analytické společnosti – aktuálně třeba PwC, která se ve zprávě Sizing the prize (PDF) pokusila odhadnout, jakou skutečnou hodnotu přinese A.I. světovému hospodářství v příštích třinácti letech.
Pokud se odhady vyplní, v roce 2030 se bude na světovém HDP podílet umělá inteligence 15,7 biliony dolarů (při dnešní hodnotě dolarů). To po přepočtu činí 349,4 bilionů korun, díky kterým světová ekonomika poskočí o 14 procent.
