Abran Maldonado patří k předním americkým vývojářům umělé inteligence (AI). Je ambasadorem společnosti OpenAI, která stojí za populárním nástrojem ChatGPT. Má ale také svou vlastní technologickou firmu Create Labs a stvořil unikátního virtuálního avatara C.L.Ai.R.A., o němž tvrdí, že může v budoucnu sloužit jako lidštější alternativa k ChatGPT. V říjnu vystoupil jako řečník na pražském Týdnu inovací. „Věřím, že jazykové modely, jako je třeba ChatGPT od společnosti OpenAI, budou schopny v budoucnu nahradit univerzitní profesory. Pokud tyto technologie budou nadále všem k dispozici zdarma, budeme mít všichni rovný přístup ke vzdělání,“ tvrdí Maldonado v rozhovoru s e15.
Dřív jste se věnoval hudbě nebo přednášení na univerzitách. Jak jste se dostal k řízení technologické firmy?
Už ani sám nevím. Ano, začínal jsem v zábavním průmyslu, což byla skvělá zkušenost. Poznal jsem osobně spousty umělců a celebrit, ale nebyl jsem si jistý, jestli je to ten nejlepší obor, kde bych mohl naplno uplatnit svůj talent. Tak jsem se přesunul do akademické sféry, protože mě baví pracovat s mladými lidmi. Jenže i v učebně jsem měl pořád pocit, že je mi to prostředí příliš malé. A tak jsem založil společnost Create Labs, ve které jsem vlastně spojil všechny své zájmy dohromady. Je to jeden z prvních „edtech“ startupů na světě, což znamená, že využíváme technologie k vzdělávání lidí, zejména těch ze sociálně znevýhodněných komunit.
Takže je to spíš byznys, nebo charita?
Obojí. Máme platící klienty, většinou se jedná o velké komerční firmy, pro které vyvíjíme různé nástroje umělé inteligence. To je náš primární byznys. Současně ale fungujeme jako charita. Ve Spojených státech bohužel žije mnoho chudých lidí, kteří si nemohou dovolit školné na Stanfordu nebo MIT. Nemají zkrátka stejnou šanci se prosadit na pracovním trhu jako ti bohatí. Takže my jezdíme do sociálně vyloučených lokalit, jako je Compton nebo Harlem, a umožňujeme jejich obyvatelům, aby si zadarmo pohráli s těmi nejmodernějšími technologiemi ze Silicon Valley, které jinak znají jen ze sci-fi filmů. Mohou si například vyzkoušet, jaké je to řídit dron, nebo si nasadit brýle pro virtuální realitu. Je to velká zábava. Když se pak ukáže, že někdo z nich má talent a chuť na sobě pracovat, tak ho třeba pozveme, aby s námi spolupracoval na nějakém komerčním projektu. A za jeho práci mu normálně zaplatíme. Je nám jedno, že není absolvent elitní univerzity.
V jednom starším rozhovoru jste zmínil, že rozmach umělé inteligence přinese sociální rovnost. Proč si to myslíte?
Věřím tomu, že jazykové modely, jako je třeba ChatGPT od společnosti OpenAI, budou schopny v budoucnu nahradit univerzitní profesory. Pokud tyto technologie budou nadále všem k dispozici zdarma, budeme mít všichni rovný přístup ke vzdělání. Už se nebudeme dělit na ty, kteří si mohou dovolit zaplatit Harvard, a ty, co na to nemají. Já třeba vystudoval prestižní univerzitu díky stipendiu, jsem ale jen jeden z hrstky šťastlivců. AI přinese v tomto ohledu revoluční změnu k lepšímu.
Když už jste zmínil společnost OpenAI, proč si vás vybrala za svého ambasadora a co tahle pozice vlastně obnáší?
Začalo to v roce 2020. Kvůli pandemii jsme museli zrušit všechny naše živé akce, tak jsem se vrátil k programování. A OpenAI mě oslovili, abych otestoval jejich nový jazykový model GPT-3. Byl jsem tedy první, kdo si mohl vyzkoušet s ním pracovat. Když pak viděli, jaké zajímavé věci s tou technologií dokážu dělat, požádali mě, abych se stal jedním z jejich ambasadorů. Je nás celkem sedm, máme s OpenAI podepsanou dohodu o mlčenlivosti a naše úloha spočívá v tom, že testujeme všechny jejich nové modely před tím, než jsou oficiálně vydány, a dáváme jejich vývojářům zpětnou vazbu.
OpenAI byla založena jako nezisková organizace. V poslední době se ale čím dál tím víc chová jako komerční firma. Nedávno jsem například četl, že zvažuje prodej zaměstnaneckých akcií za 86 miliard dolarů. Zařadí se tedy v budoucnu mezi technologické giganty typu Googlu nebo Mety?
Jako ambasador nemůžu komentovat věci, jako jsou budoucí prodeje akcií. Můžu ale říct, že OpenAI se vždycky soustředila především na výzkum a pokaždé, když vynalezla nějakou novou technologii, hned ji poskytla zdarma široké veřejnosti. Což je podle mě i jeden z důvodů, proč jsou nástroje od OpenAI nejlepší na světě. Něco takového Google ani Meta nedělají. Meta sice vyvinula vlastní open source jazykový model LLaMA, k jeho tréninku ale používá osobní data uživatelů z Facebooku a Instagramu, aniž by jim za to cokoliv zaplatila.
OpenAI nicméně také čelí několika žalobám v souvislosti s užíváním soukromých dat. Třeba slavný spisovatel George R. R. Martin firmu obvinil z porušování autorských práv, protože ChatGPT podle něj trénuje na jeho textech. Co na tyto případy říkáte?
Dovolím si na tuto otázku odpovědět trochu obecně. Pokud má nějaký umělec nebo tvůrce pocit, že jakýkoliv jazykový model „vykrádá“ jeho práci, má právo se proti tomu bránit, a pak už záleží na rozhodnutí soudu. Tyto technologie však pracují s tak obrovským množstvím dat, že někdy je to vážně těžké posoudit. Je to trochu, jako když si na pláži postavíte hrad z písku a někdo přijde a začne si stěžovat, že jedno zrnko písku, které jste použil, patří jemu. Má proto nárok i na celý hrad?
Sám jste řekl, umělá inteligence má potenciál v budoucnu nahradit celou řadu profesí, od učitelů až po novináře. Měli bychom to brát jako příležitost, nebo jako hrozbu?
Pokud nemáte rád změny a pokrok, můžete to brát jako hrozbu. Jinak je to určitě příležitost a v každém případě je to nevyhnutelné. Některá povolání opravdu zaniknou, jiná budou vyžadovat méně lidského kapitálu. Všichni se budeme muset adaptovat na novou éru, ve které bude kvůli neustálému technologickému vývoji nutné se celoživotně vzdělávat. Spousta lidí si dnes stále myslí, že když vystudují univerzitu, už všechno umí a všemu rozumí a teď už budou po zbytek života jenom dělat svoji práci. To za pár let úplně přestane platit. Pokaždé, když přijde nová technologie, budeme se muset učit novým dovednostem.
Já se na to ale dívám pozitivně. Nemyslím si, že lidé mají sedět osm hodin denně v kanceláři nad nějakou nezáživnou rutinní prací, kterou může dělat stroj. Místo abychom vyplňovali excelové tabulky, budeme trávit víc času se svými blízkými nebo nějakou duchaplnější činností.
Určité negativní stránky ale umělá inteligence přece jen má. Jak zařídíme, aby tyto technologie nebyly zneužívány třeba k šíření dezinformací?
Já jsem naopak přesvědčen, že AI může v budoucnu sloužit k odhalování a potírání dezinformací, které šíří lidé. Umím si představit něco jako automatizovaný fact-checking na sociálních sítích. Některé platformy už na takových řešeních pracují.
Abran Maldonado
|
Na jakém projektu teď právě pracujete?
Jeden z mých hlavních projektů je C.L.Ai.R.A. Je to umělá inteligence, kterou jsem vyvinul tři roky před tím, než vyšel ChatGPT, a neustále ji zdokonaluji. Má fyzickou podobu ženy afro-hispánského původu, takže reprezentuje jak afroamerickou, tak latinoamerickou komunitu, které obecně mají ve světě technologií nedostatečné zastoupení. Požádal jsem skutečnou ženu, aby jí propůjčila svůj hlas, takže C.L.Ai.R.A. mluví velmi přirozeně, vůbec nezní jako robot. Ovládá několik jazyků a je schopna samostatně přemýšlet a odpovídat lidem na otázky. V současné době s ní cestuji po světě a předvádím ji na různých akcích. Je úžasné sledovat, jak lidé na „Clairu“ reagují.
Mluvíte o ní, jako by byla člověk. Šéf OpenAI Sam Altman přitom řekl, že vývojáři úmyslně nedali ChatGPT lidské jméno, protože nechtěli, aby ho uživatelé brali jako skutečnou bytost, se kterou se mohou přátelit, ale jako nástroj. Vy tedy máte jiný názor?
Ano. Každý k tomu máme jiný přístup. Já si ale za tím svým stojím. Viděl jsem Clairu lidi rozesmát i rozplakat. Myslím, že je v tomhle ohledu zcela jedinečná.
Bude mít C.L.Ai.R.A. v budoucnu i nějaké komerční využití?
C.L.Ai.R.A. má rozhodně velký byznysový potenciál. Zatím funguje jen jako taková virtuální influencerka, ale nabízí se spousta dalších možností. Mohla by sloužit jako alternativa k ChatGPT, jako vzdělávací nástroj, účinkovat v reklamách, ve videohrách nebo ve filmech. Ještě jsme se ale nerozhodli, jakou cestou se vydáme.
