Představení nového headsetu pro rozšířenou a virtuální realitu Vision Pro od Applu rozproudilo diskuze, zda se tato technologická novinka může na trhu uchytit. Historie totiž ukazuje, že se ani těm největším firmám nevyhýbají momenty, kdy jejich produkty u zákazníků pohoří, či dokonce doslova vzplanou. Technologický trh je nelítostný a případné ztráty jdou do stovek milionů dolarů.
V některých případech představené novinky předběhnou svou dobu, zkrátka na ně trh není připravený, případně pro ně v danou chvíli neexistuje vhodné využití. V jiných případech ale často jde o zařízení, jejichž vývoj stál stovky milionů dolarů, ale v jejich funkčnosti či designu se to příliš neprojevilo.
Takovým příkladem může být například snaha Amazonu pod vedením Jeffa Bezose vstoupit na trh chytrých telefonů. O to se americký gigant pokusil v roce 2014, tedy v době, kdy už fungovalo vícero zavedených značek. Z Amazon Fire Phonu se nakonec vyklubal obří propadák, na kterém firma prodělala zhruba čtyři miliardy korun.
Samotné zařízení uživatelům nenabízelo příliš inovativních funkcí, které by je donutily přesedlat na chytrý telefon od Amazonu za 13 tisíc korun. Navíc kvůli snaze odlišit se chyběl na mobilu přístup k mnoha aplikacím, zejména software Googlu nebyl s telefonem Amazon kompatibilní. Společnost nakonec vyrobená zařízení s obřími slevami prodala a po roce svého angažmá oblast chytrých telefonů opustila.
Ve stejném oboru se podobně spálil také Facebook. Ten se ve spolupráci s HTC rozhodl vydat modely s názvem Status a Salsa. Chytré telefony vydané v roce 2011 trochu připomínaly legendární Blackberry; měly totiž fyzickou klávesnici v kombinaci s dotykovým displejem. Inovací bylo tlačítko s logem Facebooku. Po čase se ovšem ukázalo, že tato funkce nebyla dostatečným tahákem, nepomohla ani reklama se členy kapely Blink-182 v hlavním roli.
To ovšem Marka Zuckerberga neodradilo a o dva roky později přišel na trh s novým chytrým telefonem – ovšem i v tomto případě šlo o propadák. Od té doby se už Facebook nepokusil toto odvětví ovládnout, soustředí se například na tvorbu metaverza, na nějž už vynaložil 36 miliard dolarů. V současné chvíli to přitom vypadá, že tyto aktivity Facebooku by mohly dopadnout dost podobně jako jeho snaha vyvinout konkurenceschopný telefon.
Zřejmě nejznámějším propadákem v oblasti telefonů je příběh zařízení Galaxy Note 7 od jihokorejského Samsungu. Když dorazil na trh, tak většina recenzí byla výrazně pozitivních a vypadalo to, že se Samsungu povedlo něco mimořádného. A také že ano, jelikož po pár týdnech od uvedení na trh začalo docházet k četným samovznícením bez očividného důvodu. Celkově bylo nahlášeno 35 incidentů, kdy zařízení od Samsungu začala sama od sebe hořet.
Jihokorejská společnost byla nucena telefony z trhu stáhnout a chybu napravit. Nakonec se ukázalo, že za hořlavé incidenty mohla baterie. Samsung uvedl po roce na trh renovovanou verzi, ale původní reputace modelu byla v troskách, stejně tak jako tržby – společnost na nich kvůli fiasku přišla zhruba o osm miliard dolarů.
Dlouhou historii propadáků má za sebou také Google. Za zmínku stojí minimálně dva z nich. Prvním produktem jsou Google Glass, tedy brýle, které při představení veřejnosti v roce 2013 lákaly na futuristický vzhled. Princip byl jednoduchý, design byl postaven na podobě klasických brýlí s tím rozdílem, že v pravém horním rohu byla malá obrazovka, která uživateli zobrazovala různé aplikace jako na telefonu. Zároveň část obrouček sloužila jako touchpad pro interakci se zařízením.
Ačkoliv Google Glass vypadaly jako výkvět moderní techniky, tak ve skutečnosti americká společnost s tímto produktem na trhu nepřinesla konkrétní možnosti využití, které by byly dramaticky lepší než v případě chytrých telefonů. Ačkoliv tak recenze byly veskrze pozitivní, produkt si za tisíc dolarů příliš lidí nekoupilo a od roku 2017 byly chytré brýle nabízeny pouze firmám. Letos v březnu pak bylo uzavřeno celé oddělení, jež mělo vývoj Google Glass na starosti. Zařízení tak zamířilo na technologický hřbitov.
Druhým projektem, který také velmi rychle skončil, byl Google Nexus Q. Tomu by se také mohlo říkat zařízení, které svět neviděl, jelikož ho Google po negativních reakcích nikdy ani na trh neuvedl. Zařízení za 300 dolarů toho moc neumělo, mělo pouze sloužit k přehrávání hudby a videí na televizích, ovšem spustit jej bylo možné pouze ze služeb Googlu, jako je například YouTube, a navíc k tomu byla potřeba speciální aplikace. Předražené a tajemně vypadající zařízení tak nakonec mělo jepičí život.
Nezdar zažil také Microsoft. Společnost, která je známá především díky svému softwaru, se pokusila v roce 2014 ovládnout trh s chytrými fitness náramky. Největším problémem zařízení Microsoft Band ovšem bylo zejména nepohodlí, absence voděodolnosti nebo slabá baterie. Proto po dvou letech Microsoft přestal fitness náramek prodávat. Časem se přitom ukázalo, že poptávka po tomto typu produktu je, v současné době má tento trh hodnotu zhruba 60 miliard dolarů.
Microsoft si podobně jako konkurence také několikrát vylámal zuby na chytrých telefonech. Ať už šlo o Microsoft Kin nebo Microsoft Lumia, z různých důvodů se na trhu nakonec neuchytily a skončily v zapomnění. Dnes symbolizují pouze memento, že v dělání softwaru je Microsoft výrazně lepší.
Neúspěch se ovšem nevyhnul ani již zmíněnému Applu. V případě zařízení Air Power, tedy bezdrátové nabíječky, se dá mluvit o selhání. Apple původně představil bezdrátovou nabíječku v roce 2017, mělo být možné na ní nabíjet až tři zařízení zároveň – iPhone, chytré hodinky Apple Watch a bezdrátová sluchátka Air Pods. Nicméně společnosti se nepodařilo vyvinout takové řešení, kdy by se zařízení nepřehřívalo a zároveň dosáhlo určité kvality. Proto po 550 dnech od oznámení Apple ukončil vývoj a od této myšlenky upustil.
Svět technologií zažil i další pády, časté jsou například případy, kdy se určitá technologická vymoženost poměrně slušně rozjede, ale časem nadšení kolem ní vyšumí a ona se postupně stane prakticky bezvýznamnou. O takové příběhy se jedná například u vozítek Segway a Hoverboard nebo u telefonu Blackberry. Tato zařízení zná asi každý, ale nikdy se z nich nestala masová záležitost.
Jak se tedy ukazuje, tak počáteční zájem uživatelů nemusí být klíčovým prvkem k úspěchu. Vždy záleží na konkrétních možnostech využití a v případě headsetu Vision Pro, jehož cenovka začíná (a kvůli doplňkovým vylepšením nekončí) na třech a půl tisících dolarů, tomu nebude jinak. Pokud se Applu nepodaří lidem vysvětlit zásadní výhodu, k níž uživatelé získají zakoupením Vision Pro přístup, tak zřejmě neuspěje. Alespoň to ukazuje historie plná příkladů inovací, které zákazníci nedocenili.
