Na pozadí nedávné velmi hlasité přestřelky mezi Primou a operátorem O2 se odehrává zásadní spor o podobu tuzemského televizního trhu. Spor mezi výrobci obsahu a jeho distributory, spor o to, jak donutit diváky nepřeskakovat televizní reklamy. Výsledek záleží zejména na tom, zda hlavní hráči dokáží odložit svá ega v předsálí a domluví se na podmínkách, které budou výhrou pro všechny. Vše zatím svědčí o opaku.
Situace připomíná zákopovou válku s tím, že barikády jsou obsazené následovně: Na jedné straně výrobci obsahu, především hlavní komerční televize Prima, Nova nebo Óčko, na straně druhé jsou provozovatelé IPTV vysílání – velcí operátoři O2 či T-Mobile, ale i další poskytovatelé vysílání přes internet: UPC, Telly či 4Net. V centru zájmu všech jsou, pochopitelně, peníze. Velké peníze – až stovky milionů.
Podstatný je kontext. Český televizní trh je v řadě ohledů výjimečný – mimo jiné i tím, že skoro polovina populace sleduje televizi prostřednictvím bezplatného pozemního vysílání. To v okolních státech Německu, Rakousku či na Slovensku, ale ani v širší Evropě rozhodně není standard, naopak, je běžné za sledování televize platit, ať už prostřednictvím satelitu, kabelu, nebo internetového vysílání.
Trend se však, jak je patrné na číslech, v posledních letech mění i v Česku. Trakci získává zejména internetové, IPTV vysílání. Kolem roku 2015 takto televizi sledovaly jen asi tři procenta lidí, v posledních měsících tento podíl vyskočil k 22 procentům.
Pro diváky má sledování „internetové televize“ řadu výhod; jednou z těch podstatných je možnost odloženého sledování – kdy lze jednotlivé pořady shlédnout až s týdenním zpožděním – a možnost přeskakování reklam. Jde o strategický game-changer, kdy se divák nepřizpůsobuje televiznímu programu, ale, poprvé v historii, televizní program divákovi. I k tomu jsou dostupná data, odložené sledování s možností přeskakování reklam tvoří aktuálně asi 16 procent celkové sledovanosti – a každým rokem tento podíl roste o desítky procent.
Elon Musk a projekt Starlink
Jenže zde leží podstata sporu mezi producenty obsahu a jeho distributory.
Televize totiž pochopitelně rozhodně nepotřebují, aby diváci jejich reklamy přeskakovali, naopak, jejich byznys je založený na tom, že reklamy vidí co nejvíce lidí. Například televize Nova na reklamách otočí až čtyři pětiny svých celkových tržeb, a tyto peníze následně slouží k tomu, aby mohla vyrábět svůj obsah – ke kterému přilepí další reklamu a kruh se uzavře. Tento model je však se stále výrazněji nastupujícím vysíláním po internetu v ohrožení.
