Nápad rozprašovat aerosoly do nižších vrstev atmosféry, aby bylo možné ovlivňovat globální klima byl v minulosti považován za sci-fi a jednoznačné tabu. Zoufalé časy však volají po zoufalých řešeních, a tak se s ohledem na postupně měnící a hlavně zhoršující se klimatické podmínky tento záměr opět vynořil. Vědci začali zkoumat, zda by se podnebí za aktuálních technologických a hlavně ekonomických podmínek dalo ve větší rozsahu ovlivňovat.
Výzkumníci Wake Smith a Gernot Wagner z University of Harvard propočetli, že by to bylo nejen proveditelně, ale také až „směšně levné“. Vyšlo by to tak na 2,25 miliardy dolarů ročně. Pro srovnání, do obnovitelných zdrojů energie se globálně ročně investuje průměrně 500 miliard dolarů ročně. Vědci pracovali s teoretickou potřebou lidstva vytvořit v nižší atmosféře ochrannou chemickou vrstvu, která by odstiňovala dopadající sluneční záření, čímž by se potlačilo globální oteplování a s ním spojené negativní klimatické jevy.
Vytvoření takové vrstvy by si prý vyžádalo jednorázové náklady spojené s vývojem „létajících tankerů“ ve výši 3,5 miliardy dolarů, náklady na výrobu tuny speciálního sulfátu by pak činily 1500 dolarů. V prvním roce by bylo zapotřebí učinit kolem čtyř tisíc rozprašovacích letů rovnoměrně rozprostřených po celé planetě, jejich počet by se pak lineárně zvyšoval.
„Do patnácti let by práškovací program zhrnoval přes šedesát tisíc misí ročně. Taková letecká kampaň by zcela jistě nezůstala utajena,“ uzavírají vědci v abstraktu článku, který publikoval časopis Environmental Research Letters. Oba výzkumnící nezastírají, že program by nepochybně dokázal zamaskovat nynější příznaky změny globálního klimatu, nevyřešil by však problém jako celek. Lidstvo by se stále muselo potýkat například s překyselenými a mrtvými oceány.
Studie obou mužů ani nezahrnuje rizika, která by uskutečnění jejich záměru obnášela. Smith i Wagner jen poukazují, že lidstvo na takový plán „již má“. „Kolem padesátky zemí světa disponuje armádními rozpočty převyšujícími tři miliardy dolarů, rozpočty tří desítek zemí dokonce překračují šest miliard dolarů,“ píší ve studii, která již vyvolala žhavou diskuzi mezi klimatickými experty. Kromě otázek týkajících se potenciální globální spolupráce či samotné nebezpečnosti nastíněného plánu pro přežití lidstva však vytanuly i ty etické – a samozřejmě debata o závažnosti změny globálního klimatu.
