Veřejné peníze pro BioNTech se vyplatily. Firmě i státu

Vakcína Pfizer/BioNTech

Vakcína Pfizer/BioNTech Zdroj: profimedia.cz

Manželé Ugur Sahin a Özlem Türeci, zakladatelé společnosti BioNTech a tvůrci první německé vakcíny proti nemoci COVID-19, dál pracují na vývoji preparátů proti rakovině.
2
Fotogalerie

Jestli někomu pandemie covid-19 finančně prospěla, pak jsou to internetové firmy a výrobci vakcín. To je všem na první pohled zřejmé. Pro německý BioNTech to platí bezezbytku. Nejde ale jen o to, že jeho vakcína proti covidu zvýšila bohatství firmy a jejích zakladatelů s tureckými kořeny (manželů-výzkumníků Uğura Şahina a Özlemy Türeciové).

Vydělané peníze jdou totiž nyní zpátky do výzkumu a firma rozšiřuje záběr na vývoj léku proti malárii a pokračuje ve vývoji vakcíny proti rakovině, s níž zakladatelé firmy rozjížděli své soukromé biotechnologické podnikání. Počet zaměstnanců firmy stoupne o pět set lidí a přiblíží se hranici dvou tisíc. Nejvíce lidí přibude do obchodního oddělení a do logistiky. Nestačí vakcíny jen vyvíjet, ale také efektivně distribuovat.

S vyzkoušeným očkováním na covid-19 přišel BioNTech jako první. Navíc použil novou metodu takzvané messenger RNA vakcíny, která nepřímo nabádá imunitní systém k přípravě na virus, který v těle ve skutečnosti ještě není. Je to taková past-chyták na imunitní systém, která, jak se zdá, funguje velmi dobře. Mohučská společnost BioNTech a její vakcína Comirnaty jsou ale známější pod jménem Pfizer, protože právě tento obrovský farmaceutický řetězec pomohl vakcíně do celého světa. BioNTech nicméně nepřišel zkrátka, finanční výsledky za první čtvrtletí letošního roku jsou neuvěřitelné: firma vykázala zisk 1,1 miliardy eur.

Jde o zisk po zdanění, tedy o čistý zisk. Ten hrubý dosáhl 1,6 miliardy eur, 514 milionů eur společnost odvedla do německé státní pokladny na daních. Spolková státní dotace do vývoje v BioNTechu, kterou vláda Angely Merkelové loni v září podpořila 375 miliony eur, se tedy více než vyplatila. Německo si zajistilo vakcínu pro všechny obyvatele země, jen si teď podobně jako v jiných zemích neví moc rady s tím, jak naočkovat i ty, kteří očkování podceňují nebo odmítají. Očkovací látka konglomerátu BioNTech/ Pfizer tvoří tři čtvrtiny všech dávek, které byly v Německu dosud naočkovány. Jde o bezmála 80 milionů dávek.

BioNtech nikdy neřekl, jak přesně vložené státní peníze využil, jisté je jen to, že za část peněz koupil výrobní závod společnosti Novartis v Marburku, kde v té době pracovalo asi 400 lidí, jejichž místa byla zachována. Závod byl kompletně přebudován pro výrobu vakcíny Comirnaty. Firma díky tomu bude schopna vyrábět miliardu dávek vakcíny ročně a v budoucnu přenastavit výrobu i na jiné vyvíjené vakcíny.

Nešlo zdaleka o první státní peníze pro BioNtech a jeho formální předchůdce, kterých dvojice Şahin a Türeciová vytvořili hned několik. Ministerstvo pro výzkum poskytlo firmě na přelomu nultých a desátých let podporu skoro tři miliony eur, dělalo to tehdy asi půl milionu ročně. Şahin, který vyučuje na mohučské univerzitě, kde také vedl výzkum, získal ještě další peníze pro svou školu. I tady celková částka ze státního rozpočtu přesáhla milionovou hranici, a to o celých 250 tisíc eur. Univerzita získala i další podpory na konkrétní vývojové projekty, a to celkem 17 milionů eur, na nichž se manželé z BioNTechu podíleli jen z desetiny.

Şahin v rozhovorech velmi často zdůrazňuje, jak důležité toto propojení s univerzitou je, protože se tím udržuje významné výzkumné pracoviště, kde mohou vyrůst Şahinovi nástupci a mohou se tu objevit nové postupy a přístupy k biotechnologické léčbě. Propojení veřejného a soukromého se v tomto případě nepovažuje za střet zájmů, nýbrž za dobrý příklad toho, jak takové spojení může být výhodné pro celou společnost. Jediná větší kontroverze, která se teď s BioNTechem spojuje, je oznámené zdražení vyráběných vakcín. V době, kdy je bohatší část světa kritizována za to, že nemyslí na vakcinaci v chudších zemích, kde nemá očkování ani desetina lidí, je to vůbec ta nejhorší zpráva.