Kdo další uspěje na trhu s vakcínami? Valneva, Sanofi či Novavax | E15.cz

Trh s vakcínami se ještě nevyčerpal. Opozdilci si brousí jehly na Afriku

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Do států Evropské unie míří další vakcína proti koronaviru. Evropská komise v tuto chvíli finalizuje dohodu s francouzskou biotechnologickou společností Valneva, od níž nakoupí zatím neznámé množství očkovací látky. Kontrakt by mohl být podepsán během následujících týdnů, píše agentura Bloomberg. Valneva patří k početné skupině výrobců vakcín, kteří sice zaostali za Modernou či konsorciem Pfizer/BioNTech, stále však věří, že si z trhu ukousnou svůj díl koláče.

Farmaceutický průmysl loni zažil díky pandemii mohutný růst a zatím nezpomalil ani v letošním prvním pololetí. Jednoznačnými vítězi jsou v tuto chvíli především společnosti Pfizer/BioNTech a Moderna. Ty už stihly prodat vakcíny za miliardy dolarů. Jejich očkovací látky se navíc podle nejnovějších studií ukazují jako dosud nejefektivnější proti koronavirovým mutacím včetně obávané varianty delta.

Akcie Moderny kvůli tomu tento týden prudce zdražily, za posledních pět dní téměř o deset procent. Aktuálně se jejich cena pohybuje kolem 235 dolarů. Ve stejnou dobu minulý rok přitom stály jen 61,6 dolaru. „Když vyrobíte produkt, který každý člověk na světě chce nebo potřebuje, vyděláte hodně peněz,“ shrnuje Walid Gellad, odborník na farmacii z Pittsburské univerzity.

V těsném závěsu za zmiňovanými značkami jsou firmy Johnson & Johnson a AstraZeneca, kterým sice ublížily zprávy o možných závažných vedlejších účincích jejich vakcín, i tak se jim ovšem s levnějšími a snadněji transportovatelnými látkami povedlo prorazit na několika trzích. Ruský Sputnik V nebo čínský Sinovac zase vydělávají v zemích, kde je západních očkovacích látek nedostatek.

Opozdilcům pomáhají mutace

Svět ovšem stále není z pandemie tak docela venku. Třeba taková Afrika má plně naočkováno méně než jedno procento ze své více než miliardové populace. Do lukrativního byznysu se proto snaží proniknout řada dalších hráčů, kteří ve vývoji vakcín za dosavadními lídry zaspali. 

Opozdilcům nahrávají do karet především množící se mutace původního viru. Pokud by se jejich preparáty ukázaly jako účinnější než ty dosud používané, jejich výrobci se mohou rázem vyhoupnout mezi žádané firmy. Hodně naděje se vkládá například do zmiňované látky od společnosti Valneva. Ta používá jednu z nejstarších vakcinačních technologií, tedy oslabené původce nemoci. Podle některých expertů by tato metoda mohla být vůči různým variantám nemoci COVID-19 efektivnější.

Valneva ovšem nemá vysoké ambice. V současnosti je schopná vyrobit pouze 150 až 200 milionů dávek ročně. „Nejsme těmi, kdo zvládne produkovat miliardy vakcín. Zaměříme se na vybrané skupiny pacientů a na možnosti, kde můžeme pomoci, nikoliv kde můžeme vést,“ potvrdil deníku Financial Times šéf Valnevy Thomas Lingelbach. 

Firmu zpomalila ve vstupu na trh i politika. Její předchozí jednání s Evropskou unií skončilo v dubnu nezdarem, neboť Bruselu vadilo, že Valneva upřednostňuje odběratele z Velké Británie. Výrobní závod společnosti se totiž nachází ve Skotsku. Zatím též není jasné, kdy bude Valneva schválena Evropskou lékovou agenturou.      

Kdo ještě může uspět?

Investoři nejvíce věří americkému Novavaxu. Jeho cenné papíry za uplynulých dvanáct měsíců zpevnily o 166 procent na 212,3 dolaru. Britská poradenská společnost Airfinity očekává, že Novavax by měl příští rok ve výši prodejů dokonce předstihnout Modernu a stát se po Pfizeru druhým největším producentem antikoronavirových vakcín na světě. Jeho tržby za rok 2022 se odhadují na 17,9 miliardy dolarů, zhruba 384,6 miliardy korun. 

Látka od Novavaxu dosahuje účinnosti 96 procent vůči originální variantě koronaviru. Firmě nicméně trvalo delší dobu rozjet její masovou výrobu. Přesto se očekává, že bude první z dosud neschválených vakcín, která dostane v Evropské unii a USA zelenou, pravděpodobně během příštích tří měsíců.      

Šanci opožděně prorazit se svou vlastní látkou by mohly mít také nadnárodní farmaceutické giganty – francouzský Sanofi a britský GlaxoSmithKline. Ty byly sice v loňském roce kritizovány za pomalý postup ve vývoji vakcíny, což se projevilo i na hodnotě jejich akcií, nyní však jejich preparáty vstupují do závěrečné fáze testování a výsledky nevypadají vůbec špatně. Očkovat by se s nimi mohlo začít koncem roku.  

Naopak nepříliš dobře nyní vyhlížejí šance německého CureVacu. Společnost, kterou dříve vychvaloval samotný Elon Musk, v červnu oznámila velmi nepříznivé výsledky testů. Její vakcína je přibližně o čtyřicet procent méně efektivní než většina konkurenčních preparátů. Cenné papíry CureVacu za posledních šest měsíců zlevnily o bezmála čtrnáct procent.     

Sesadit velkou čtyřku bude těžké

Poradce Clay Heskett ze společnosti L. E. K. Consulting se každopádně domnívá, že sesadit čtveřici vakcínových výrobců z takzvané první generace, tedy Pfizer/BioNTech, Modernu, AstraZeneku a Johnson & Johnson, nebude snadné. 

„Myslím, že budou dominovat, minimálně dokud vakcinace nesníží počet nakažených,“ míní Heskett. „Zejména protože vstoupili na trh jako první a mohou své nynější ohromné příjmy využít k navýšení výroby,“ dodává. Vždyť jenom Pfizer si má příští rok přijít na 35,8 miliardy dolarů (769 miliard korun), tedy dvojnásobek toho co druhý největší hráč.

John Grabenstein, šéf firmy Vaccine Dynamics, nicméně souhlasí, že šance vydělat si v odvětví hodně peněz je stále vysoká. „Druhá generace výrobců možná nebude prodávat vakcíny za dvacet dolarů za kus, pořád ale může ovládnout trh s desetidolarovými dávkami a poptávka je a bude stále obrovská,“ uzavírá Grabenstein.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video