Ministerstvo zemědělství představilo studii, jejímž cílem bylo porovnat kvalitu 21 vybraných potravin a produktů prodávaných v České republice, Slovensku, Rakousku, Německu a Maďarsku. Náklady na její vypracování dosáhly půl milionu korun, největší rozdíly zjistila u rybích prstů či lančmítu, a to v porovnání s "německou" variantou výrobku. Mezi zeměmi bývalého východního bloku znatelné rozdíly v kvalitě nenašla.
V případě rybích prstů Iglo odlišnosti v obsahu masa stejné značky prodávané v Česku a Německu dosahují 13,6 procenta. V případě lančmítu značky Tulip pak jeho „česká“ verze obsahuje jako hlavní složku kuřecí maso, zatímco ta německá vepřové.
Část výrobků ovšem i přes snahu ministra zemědělství Mariana Jurečky poukázat na jejich rozdílnost podle studie vykazovala jen málo odlišností. „V citronovém ledovém čaji Nestea existují pro spotřebitele jen těžko rozpoznatelné rozdíly v použitých sladidlech a množství cukru,“ uvedl například koordinátor studie Jan Pivoňka.
Ministr ovšem přes tuto skutečnost vnímá zjištění jako velmi vážná: „Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující. Problém jsem už řešil na jednání zemí V4, v europarlamentu i na Radě ministrů zemědělství EU. A teď máme v rukou další jasný a ověřitelný důkaz,“ uvádí.
Rozdíly se ovšem neprojevují jen mezi členy bývalého východního bloku a zeměmi západními. Studie zjistila odlišnosti, byť relativně menší, také u totožně označených produktů z německých a rakouských obchodů. Na otázku, čím je to způsobeno, však nedokázal ministr Jurečka odpovědět.
S jistým skepticismem se ovšem na tyto průzkumy dívá Libor Dupal, předseda správní rady Sdružení českých spotřebitelů. „Podle našich zkušeností bývají výsledky případných průzkumů a testů poněkud zkreslovány tím, že se zdůrazňují případy negativních zjištění, které jsou ale v komplexu dalších průzkumů spíše výjimečné,“ komentuje Dupal.
Ten pochybuje také o důvodech zveřejňování podobných studií: „Pozornost politiků nám přijde poněkud licoměrná, neboť nemáme za to, že se jedná o problematiku vyžadující zvyšování regulace. Jejich snahu zviditelňovat se ovšem chápeme.“
Ředitelka Odboru komunikace Dana Večeřová Potravinářské komory České republiky však výsledky průzkumů nezlehčuje. „Ačkoliv můžeme určitě připustit rozdílné chuťové preference napříč různými státy, rozhodně nemůžeme připustit rozdílnou kvalitu, tedy nižší obsah hlavní složky nebo nahrazení dražší složky potraviny složkou levnější. To rozhodně není otázkou chuťových preferencí, ale mezi jiným i tlaku řetězců na co nejnižší cenu, a tedy nucené snížení nebo záměny té nejdražší složky výrobku,“ zakončila Večeřová.
