Ze zaměstnaneckých akcií by se neměly platit odvody, říká Štěpán Hofman z ministerstva průmyslu
Přechod k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou s sebou nutně přináší i větší motivaci pro zakládání startupů, jejichž zaměstnanci budou odměněni i jinak než pouhou mzdou. Úprava zaměstnaneckých akcií podle startupů stále není dostatečná. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale chystá další změny tak, aby byly opční programy v mladých firmách výhodnější. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Štěpána Hofmana je to jeden z předpokladů, aby Česko v budoucnu uspělo. „Je nutné vytvořit příznivé podnikatelské prostředí, konkurenceschopný daňový režim a i nadále pokračovat ve snižování administrativní zátěže,“ říká náměstek.
V loňském roce byla konečně schválena dlouho očekávaná úprava zaměstnaneckých akcií, nicméně podnikatelský sektor si stále stěžuje, že systém nefunguje dostatečně efektivně. Na stole jsou proto další legislativní návrhy. Proč pravidla stále nefungují optimálně?
Jsem rád, že se nám ve vládní koalici podařilo prosadit vůbec první změnu v této oblasti – a to odklad daňové zátěže v rámci zaměstnaneckých akcií. Jde o základní princip, který funguje ve většině států světa. Od 1. ledna 2024 tedy mají startupy a podnikatelé i v Česku možnost odložit daňovou povinnost spojenou se zaměstnaneckými akciemi, což je bezpochyby krok správným směrem.
Podnikatelský sektor však stále upozorňuje, že systém není ideální. Hlavním důvodem je daňová zátěž v České republice, která je v porovnání s jinými zeměmi, jež tento program rovněž využívají, příliš vysoká. Česká republika patří mezi státy s nejvyšším zdaněním práce na světě, což je problém zejména pro začínající firmy, které si hledají výhodnější daňový domicil. Pokud chtějí růst a expandovat, logicky míří tam, kde jsou podmínky příznivější.
Jaké legislativní změny jsou tedy aktuálně ve hře?
Klíčovým problémem je otázka typu daní, které se z těchto akcií budou platit. Podle mého názoru by ideálním řešením bylo srovnání s úspěšnými evropskými zeměmi, které už tento model implementovaly. Nejlepší praxe ukazuje, že by daňová zátěž neměla přesáhnout 25 procent. To znamená, že bychom museli zrušit povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění, stejně jako to funguje v Estonsku, Lotyšsku, Nizozemsku, Velké Británii nebo v Polsku.
Je ale tento krok vůbec reálný?
V současné chvíli na tom nepanuje shoda ani v rámci vládní koalice, ministerstvo financí tento návrh důrazně odmítá. Hlavním argumentem proti je obava z daňových úniků a možného zneužívání systému.
Lze najít nějaký kompromis mezi větší pružností pravidel pro startupy a tím, aby k daňovému zvýhodnění neutíkaly velké korporace a za zaměstnanecké akcie neschovávaly jiný příjem nebo odměny pro zaměstnance?
Myslím si, že určitý kompromis je možný. V návrhu bych si dokázal představit opatření, která by zabránila jeho zneužití. Osobně vnímám jako klíčové omezení maximálního podílu, který může držet jeden zaměstnanec – navrhoval bych hranici dvě procenta. Zároveň by to muselo být podloženo smluvním vztahem a ohlášeno správci daně, aby bylo jasné, kdo systém využívá a kdo ne.
Dalším důležitým pravidlem by byla minimální doba trvání opčního programu. V různých evropských zemích se tato lhůta pohybuje mezi 12 a 36 měsíci, přičemž já bych se přikláněl k delší variantě, tedy minimálně 36 měsícům, která mimochodem platí i pro osvobození od daně z příjmu při prodeji volně obchodovaných akcií.
Jsou na stole ještě další návrhy?
Ano, na omezení programu podle stáří firmy, například na tři roky až pět let. To ale není ideální, protože startupy často potřebují delší čas na rozjezd a takové omezení by je mohlo demotivovat. Další možností je zastropovat opční program podle počtu zaměstnanců, což by zase mohlo vést k obcházení pravidel přes subdodavatelské kontrakty a tím k daňovým únikům. Jediné omezení, o kterém bych byl ochoten uvažovat a které by mělo smysl, je nastavení limitu podle obratu a velikosti aktiv. Některé evropské země již podobné pravidlo využívají, přičemž hranice se obvykle pohybují kolem 100 milionů eur v obratu a 80 milionů eur v aktivech. Pokud bychom se velmi obávali zneužívání, dokázal bych si takové opatření představit.
Mohla by další úprava zaměstnaneckých akcií být účinná ještě v tomto volebním období?
Sněmovna jedná přibližně do konce června, takže do té doby musí proběhnout celý legislativní proces. To znamená, že v průběhu března, nejpozději na začátku dubna musí být podán pozměňovací návrh, který tuto problematiku upraví. Do té doby máme čas konzultovat návrh se všemi zainteresovanými stranami a provést srovnání s evropskou praxí, kterou jsme již analyzovali.
VIDEO: Češi přicházejí na chuť investování do realitních fondů. Čeká je zajímavé zhodnocení i snadný přístup k penězům
Odkud si berete inspiraci?
V Evropě si často stěžujeme na přeregulovanost, zatímco například v americkém Texasu je daňový systém nastaven daleko jednodušeji. V USA vůbec neřeší, zda se jedná o startup nebo velkou korporaci – systém zaměstnaneckých akcií je dostupný pro všechny firmy bez ohledu na velikost či stáří.
Zdanění je například právě v Texasu minimální. Neexistuje tam daň z příjmu právnických ani fyzických osob, chybí i korporátní daň. Prakticky jedinou významnou daní je obdoba DPH, takzvaná sales tax, která činí zhruba 6,5 procenta. A podstatně vyšší jsou daně z nemovitosti.
Samozřejmě nelze očekávat, že by Česko zavedlo takto radikální daňovou reformu, ale pokud chceme být konkurenceschopní, měli bychom se inspirovat úspěšnými modely a vytvořit prostředí, které startupům i etablovaným firmám nabídne férové podmínky. Bez toho budou české firmy i nadále hledat lepší daňové podmínky v zahraničí.
Štěpán Hofman
Od prosince 2021 byl vedoucí a následně ředitel kabinetu ministra průmyslu a obchodu. Od října 2024 je náměstkem ministra Lukáše Vlčka. Předtím pracoval jako ředitel hlavní kanceláře a volební manažer STAN. Vystudoval politologii na Univerzitě Karlově.
Zaměřuje se na několik klíčových oblastí, jako je podpora startupů, přilákání zahraničních investic a rozvoj průmyslových zón, například v Karlových Varech, Ústí nad Labem a Moravskoslezském kraji a také na zahlazování následků hornické činnosti. V energetice se bude podílet na dokončení tendru na nové jaderné bloky v Dukovanech, rozvoji komunitní energetiky a urychlení povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje.
Jaký dopad má na Česko, že tu dosud neexistuje pro firmy přijatelný způsob dělení zisků se zaměstnanci?
Z mého pohledu je to zásadní problém, protože to vede k odlivu know-how, budoucích technologií a inovací. Česká republika se o ně v podstatě sama připravuje tím, že není schopná vytvořit pro firmy dostatečně výhodné podmínky, aby zde zůstaly. To nám může v konečném důsledku zlomit vaz, protože náš současný ekonomický model je podle mě vyčerpaný.
Potřebujeme hledat nové příležitosti a transformovat ekonomiku. Inspirací by nám mohly být úspěšné příklady ze zahraničí, například z Estonska, Lotyšska a z dalších pobaltských zemí, které se zaměřily na technologické firmy a inovace. Pokud nebudeme schopni zajistit podmínky pro jejich růst a udržet je u nás, nebude to pro Českou republiku a její ekonomiku dobré. A nejde jen o zaměstnanecké akcie. Dalším zásadním problémem je přemíra regulací a administrativní zátěže, kterou na firmy klademe.
Plánuje STAN nějaké konkrétní kroky ke snížení byrokracie a regulace? Přijdete s inovativními řešeními, jak tuto zátěž minimalizovat?
Tohle téma v rámci STAN intenzivně řešíme. Osobně považuji za velký problém, že v České republice trvá založit firmu v průměru 25 dní, zatímco leckde lze společnost s ručením omezeným založit za jediný den a složitější subjekty do pěti dnů. Hlavním rozdílem je efektivita administrativního procesu – v USA stačí vyplnit jeden online formulář a úřady si informace mezi sebou předávají samy. To by pro nás mělo být inspirací.
V Česku je to naopak – při zakládání firmy musíte projít osmi administrativními úkony u několika různých úřadů. To je špatně. Měli bychom proces centralizovat tak, aby stačilo komunikovat s jediným úřadem, který následně předá potřebné informace dalším institucím. Jak se říká, papíry by měly běhat místo lidí. Proto připravujeme Portál podnikatele, jednotné digitální místo pro elektronickou komunikaci s institucemi. Díky tomu si podnikatelé vyřídí řadu úkonů online z pohodlí domova. V digitálních projektech tak navážeme na Portál živnostenského podnikání, kde lze jednoduše založit živnost bez obíhání úřadů.
Před několika dny jste se vrátil z podnikatelské mise v Texasu, kam ministerstvo průmyslu a obchodu dovezlo zhruba šedesátku českých startupů. Zaujal vás některý z nich natolik, že byste s ním chtěli dál spolupracovat?
Mě osobně velmi zaujaly dvě firmy. Jednou z nich je startup Industrial IT, který se specializuje na RFID technologii. Pro laiky bych to popsal jako novou generaci čárových kódů, které už se nenačítají opticky, ale čipově. Možná už jste se s tím setkali v některých obchodech se sportovním oblečením – místo klasického skenování čárových kódů stačí produkty položit do určeného prostoru a systém je automaticky zaznamená do účtenky.
Tato firma objevila mezeru na trhu. Dosud se RFID technologii věnují jen dva velké korporáty, které cílí pouze na nadnárodní giganty, zatímco segment malých a středních podniků je úplně opomíjen. A právě tuto mezeru se rozhodli zaplnit – což je podle mě skvělý příklad inovativního myšlení a podnikatelského přístupu.
Tato technologie je určená především pro retail a malé a střední firmy. Její výhodou je, že zboží se v podstatě stává neukradnutelným. Zároveň umožňuje výrazné úspory na skladovém hospodářství, protože celý proces probíhá automaticky díky čipu zabudovanému v oblečení nebo jiném produktu. Náklady se snižují také na pokladnách – díky této technologii pokladní personál přestává být potřeba.
Zákazník si při vstupu do prodejny pípne kreditní kartu, vybere si produkty a v aplikaci potvrdí nákup. Systém pak automaticky spočítá celkovou cenu a strhne částku z karty při odchodu. V tom vidím obrovský potenciál – právě v těchto inovacích a technologiích. A firmám, které takové řešení vyvíjejí, chceme pomáhat, například i správným nastavením zaměstnaneckých akcií.
Jedním z parametrů úspěšného startupu může být i schopnost vytvářet úplně nový trh. Setkal jste se během mise s nějakým startupem, který nejen zaplňuje mezeru na trhu, ale přichází s takovou technologií, která narušuje dosavadní zvyklosti?
Firma, která mě v tomto smyslu velmi zaujala, je Artinii. Jde o společnost zabývající se distribucí filmů na plátna kin prostřednictvím velmi chytré a jednoduché aplikace. Příběh jejího zakladatele je skoro neuvěřitelný. Původně chtěl uspořádat jednodenní filmový festival a pronajmout si na jeden den filmy, ale zjistil, že to v praxi není možné. Proto si vytvořil aplikaci, která tuto možnost nabízí. Díky ní si nyní kina mohou pronajmout film na jeden den za předem stanovený poplatek. Tímto způsobem firma expanduje po celém světě včetně rozvojových zemí.
Pokud startupům a inovativním podnikům vytvoříme konkurenceschopné podmínky, mohou se stát klíčem k budoucí prosperitě Česka. Důležité je snížit administrativní zátěž, zjednodušit legislativu a inspirovat se úspěšnými zahraničními modely. Jen tak udržíme talenty a podpoříme inovace, které posílí českou ekonomiku. Máme šanci vytvořit prostředí, kde budou technologické firmy růst a kde se Česko stane silným hráčem v inovacích a moderních technologiích.
