Firmy by měly ve vlastním zájmu zaměnit svůj byznys model za udržitelný, tedy zanechávat co možná nejmenší uhlíkovou stopu. Nejenže si zákazníci stále více vybírají produkty od „zelených“ firem, ale tento ekologický přístup je stěžejní hlavně pro investory. Zaznělo to na úterní diskuzi nazvané [ta] Udržitelnost, kterou pořádala pražská mediální společnost Cover Story. Udržitelnost v pojetí jednotlivých firem se však může lišit a právě o jednotlivých udržitelných plánech hovořily zástupkyně společností, jako jsou Komerční banka, Visa nebo Plzeňský Prazdroj. Mediálním partnerem diskuze byl deník E15.
„Čím udržitelněji se firmy chovají ve všech fázích výrobní nebo obchodní činnosti, tím více toho dokážou změnit ve prospěch celé společnosti,“ zdůraznila zakládající partnerka firmy Innovation Footprint Alžběta Polzová. „Čím více to pomáhá, tím více to vydělává,“ dodala. V diskuzi zazněly především názory žen z vedení velkých korporátních společností, které usilují o změnu ve byznys plánech.
„Ve velkých korporátech je velmi těžké přeměnit stávající byznys plán na udržitelný. Musíte o tom přesvědčit všechny zaměstnance, což stojí mnoho energie,“ upozornila Polzová. Připomněla, že korporát se musí vyrovnávat s mezinárodními standardy a veškerá rozhodnutí trvají déle než v menších společnostech s méně lidmi. Úsilí a energie vynaložené do nastavení udržitelného byznys plánu se však podle ní stoprocentně vracejí.
Plzeňský Prazdroj vnímá udržitelné strategie jako nezbytnou součást svého podnikání. Kvůli své těsné vazbě na přírodu musí mít svůj byznys plán co možná nejudržitelnější. „Během pandemie narostl podíl baleného piva. Začali jsme se tedy dívat na to, jakým způsobem můžeme udržet produkci a zároveň snížit dopad na životní prostředí,“ uvedla ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová.
Prazdroj chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2030. „Zároveň chceme co nejméně spotřebovávat vodu ve výrobě. Už dnes jsme se v jednom z našich pivovarů v Nošovicích dostali na dva a půl litru vody na litr piva,“ upozornila Kalousová a dodala, že ještě před deseti lety to bylo o padesát až šedesát procent více.
A protože jsou udržitelné byznys plány úzce spojeny s financemi, své plány na diskuzi prezentovala také Jitka Haubová, členka představenstva Komerční banky. Oznámila spolupráci se společností Visa, v rámci níž pracují na zavedení takzvaného udržitelného účtu.
„Zájemcům by mohl zjišťovat jejich osobní uhlíkovou stopu,“ vysvětlila Haubová. „Pokud byste na všechny nákupy používali kartu, uvidíte, kolik oxidu uhličitého jste vyprodukovali třeba za konkrétní letenky, večeři v restauraci či nákup v jistém řetězci,“ doplnila. Je však vysoce pravděpodobné, že spoustu lidí takový přehled vůbec nebude zajímat, a proto se Komerční banka s Visou dohodly, že udržitelný účet nezavedou plošně pro všechny, ale jen pro zájemce.
Udržitelnost se dotýká také advokátních kanceláří. Kristýna Faltýnková, advokátka v PRK Partners, upozornila během debaty na problémy, se kterými se setkává v rámci řešení nájemních smluv. „Jsou situace, kdy pronajímatel ve smlouvě vyžaduje po nájemcích například odběr zelené elektřiny, což je naprostý nesmysl,“ uvedla Faltýnková. „Na té energii to nájemce nijak nepozná a zelená energie se liší pouze tím, že odběratel dostane takzvaný zelený certifikát,“ dodává.
Podle zástupců projektu [ta] Udržitelnost by zelenou budoucnost firem měl zajišťovat hlavně promyšlený byznys model. „V případě udržitelnosti totiž nejde o náklad, ale o investici. Takový přístup má dopad na to, jak se byznys transformuje, jak inovuje, jak se financuje a na jaké produkty se zaměřuje,“ říká za celý projekt jeden z pořadatelů Jaroslav Kramer.
